Zpravodajství

Věřící, dejte si pozor! Za sběr kočiček na Květnou neděli hrozí pokuty.

Květná neděle, která zahajuje nejvýznamnější týden v liturgickém roce, s sebou letos přináší jedno zásadní omezení, na které bychom čtenáře Tisíckráte rádi upozornili. Obezřetnosti je třeba již během příprav na tento den, kdy se často celé rodiny chystají na kočičky či zlatý déšť, kterými si připomínáme vítání Ježíše palmovými ratolestmi při vjezdu do Jeruzaléma.

Jak se k této tradici vyjádřil RNDr. Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody: „Už mnoho let sledujeme zhoubný vliv chování jednotlivců i skupin osob, které každý rok brzy na jaře drancují vybrané rostlinné druhy.“ Aktivisté z Hnutí duha se proto dlouhodobě snažili o rozšíření zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten mimo jiné přesně definuje základní ochranné podmínky zahrnující zákaz určitých aktivit, které by mohly představovat ohrožení pro konkrétní druhy rostlin a živočichů. Programový ředitel Hnutí Duha, pan Jiří Koželuh, nám potvrdil přelomový úspěch v této oblasti: „Podařilo se nám na seznam kriticky ohrožených druhů zařadit i zlatici prostřední a částečně rozvité pupeny vrby jívy. Drobné komplikace nám působilo určení přesného období, kdy se má na tyto druhy ochrana vztahovat, protože jsou Velikonoce každý rok v jiném termínu. Nakonec jsme se ale s Ministerstvem životního prostředí dohodli na limitaci: Květná neděle a 10 dní svátku předcházejících.“

Dopad tohoto opatření zažila na vlastní kůži tento týden paní Květa z Křižanova: „Při sběru kočiček u Nového potoka mě v úterý dopoledne z ničeho nic legitimovala policie a byla jsem pokutována za sběr částečně rozvitých pupenů vrby jívy. Obvinění mě velice překvapilo, protože na stejné místo chodíme jíž dvacet let a už vůbec jsem netušila, že se jedná o nelegální chování.“ Dle informací z nejmenovaného zdroje blízkého Policii ČR se chystají od brzkých nedělních hodin rozsáhlé policejní razie na prodejce, kteří nejčastěji obsadí místa poblíž chrámových dveří a nabízejí příchozím nelegálně natrhané rostliny. Prodejci s legálně natrhanými rostlinami se budou muset prokázat potvrzením o sběru podle zákona č. 114/1992 Sb. s razítkem Českého svazu ochránců přírody. Akce nazvaná „Palma“ by se měla týkat pouze větších měst, kde věřící obvykle preferují pohodlný nákup těsně před začátkem bohoslužby před vlastním sběrem.

foto: Jiří Schindler

82 komentářů: „Věřící, dejte si pozor! Za sběr kočiček na Květnou neděli hrozí pokuty.

  • Jako řešení se jeví návštěva útulku a legální odnos kočiček.

    Reagovat
    • Kočičkama z útulku se může v neděli také mávat?

      Reagovat
      • Coby nemohlo. Ale bacha, aby někde kolem nebyl nějaký aktivista, který by okamžitě zavolal reportéry TV NOVA, či jiné „hlídací psy naší demokracie“….. To byste pak nevokecal – takový katolík – zoofil, to by bylo sousto pro naše média……

        Reagovat
        • Mohl by zapřít. A nikdo by se nedozvěděl že věřil v JK. Třeba by dokonce dopadl jako sv.Petr. Papež A. P. Ril. Zní to honosně.

          Reagovat
  • My jihomoraváci sme v klidu. Když kočičky nenařežem začátkem března, tak před Květnou nedělí jsou už dávno odkvetlý.

    Reagovat
  • Tož jako my ve farnostech na Lipně jsme v pohodě?. Zbožné „ovečky“ už s dostatečným předstihem vyplenily příslušné lokality, takže „Hosana synu Davidovu“ bude jako by se nechumelilo. Na nás si polecajti jen tak nepřindó???!

    PS.: A těm ekologickejm aktivistům odpovídám slovy Karla Kryla: „Čekáte odpověď? – NASRAT, JÓ NASRAT!!!“ ???

    Reagovat
    • Tak bacha, jen aby si vás místo policajtů neprobral ochranář lesa pán.
      Jen počkejte až sem dorází ze slídění po kočičkářích.

      Reagovat
    • Teda pane faráři, vy jste se rozjel… Né že by mne nenapadlo totéž, ale napsat – tak napsat takovou sprosťárnu, bych si to nikdy nedovolila…… 🙁

      Reagovat
      • Nikoliv, Magdo, nikoliv?. Sprosťárnu jen tak bych nenapsal, to bych si taky nedovolil. Ale tady jsem citoval dnes již klasika Karla Kryla. Proto je to celé v uvozovkách a „nevyhvězdičkováno“. V textech „Písně neznámého vojína“ se ta poslední slova vždycky píšou naplno. Jó, citovat klasiky je třeba přesně.??

        Reagovat
        • Když to říkáte Vy, osoba přímo povolaná, tak to já Vám věřím. 🙂 ?

          Reagovat
  • Škoda, že nekvetou ještě kozičky (bez). Mohly by zakázané kočičky nahradit. Navíc kozička – kůzlátko – má k symbolu obětního beránka mnohem blíže, než koťátko.
    Ve Starém zákoně v regulích svátku pesach, jsou tato mláďátka ztotožněna.

    Reagovat
    • No, tak to je konec začátku českých velikonoc: kočičky nelze – a navíc alergie na pyly i kočičí chlupy, kozičky na mezích nekvetou, kohoutek na louce taky ne, v lese ani kuřátka (liška obecná) ani lístky zaječího pysku (šťavel kyselý) …
      Jídlo máme plné náhražek, tak pojďme najít nějakou náhražku za kočičky – to by bylo typicky české! 🙂

      Reagovat
      • Nehledejme tedy na mezích, loukách, v lese… hledejme na zahrádce! Budeme mávat šmitlinkem (neboli pažitkou), petrželovou natí, kopřivami a tak podobně. Český, moravský a slezský človíček si přeci vždycky poradí!???

        Reagovat
        • Ano- ano, na zahrádce! Už se ukazuje taky plevel zvaný kozí noha! Ten by se mohl hodit. A protože je ještě malý, tak by se mohl jmenovat kůzlečí noha – a bylo by to dokonalé. 😉

          Reagovat
          • Tolik už toho všude kvete …..
            Já si vždy vzpomenu na jeden kreslený vtip od Pavla Kantorka. Je tam namalovaná babička s vnoučátky, zasněně se dívá ven do dáli, hladí je po hlavičkách a říká jim:
            „Tak už to děti v přírodě chodí. Blbost odkvete a příjdou plody.“
            No nebyl ten Kantorek vizionář?

            Reagovat
          • No, a když nebudou dostatečně vyvinuté nadzemní orgány, můžeme točit nad hlavou oddenkama, ty budou dycky! Můžou se i navázat a budou delší.

            Reagovat
            • Nadzemní církev použije podzemní orgány kozí nohy – a státní orgány utřou nos. 🙂 🙂

              Reagovat
    • Kdyby kvetly kromě kočiček ještě kozičky, to by se pak nejen mladí kocóři, ale i staří kozlové začali kohoutit. My staré slépky bychom ti nelibě nesly a začaly bychom kdákat… A to by byl mazec ???

      Reagovat
      • Magdo, při vší úctě nevím, co si o tomto příspěvku mám myslet…

        Reagovat
        • Jak by řekl otec Reinsberg: „Čistému vše čisté“.
          Tím teda myslím ten mazec v jediný spravedlivý den v roce.

          Reagovat
          • Aprille, vidím, že už konečně dokážeme používat moudra pana Hajného. Všechna čest.

            Reagovat
            • Chá! …
              Otec Reinsberg by nikdy neřekl „čistému vše čisté“ – proto to odvolávám dřív, než mě sepsuje Hajný.
              Spíš by řekl (znaje hajného): „Špatnému vše špatné“

              Reagovat
              • Aprille, děkoval jsem a znovu děkuji. Moji reakci „nikdo“ nevymazal. Máte pravdu. Jiří Reinsberg byl moudrý muž. A byl taky jediným, kterého jsem znal. Je krásné, že moje myšlenky zde žijí svým životem.

                Reagovat
                  • No nevím…každopádně někomu vede ruku při psaní Felix, a někomu zase Hajný…

                    Reagovat
                • V duchu této zprávy nabízí Magda použít v nedělním průvodu na mávání místo kvetoucích kočiček kozičky (? Píseň písní ?).

                  Otec Reinsberg by řekl:
                  „Martine, všechno je možné. Otázkou však je, zda to PROSPÍVÁ.“
                  _______
                  Abych předešel domýšlení: prospívá ve smyslu zda je to užitečné a přispívá to ke společnému růstu. … (Viz slova sv. Pavla z Bible).

                  Reagovat
                  • Co máte proti J.Reinsbergovi? Z toho co píšete plyne, že jste ho poznal pouze zprostředkovaně. …

                    Píšu k věci. A když je k věci to, co řekl on, ODPUSŤTE, že argumentuji jeho „hemzy“. Říci to někdo jiný, nebylo by to od něho. Jste-li autorem textu… Myslím, že i páter Reinsberg by si neodpustil poznámku vůči evidentní snaze dělat z kočiček kozičky.

                    Čistě technicky proto, že tato „pointa“ není pravdivá. Znám kněze (a J.Reinsberg byl jedním z nich), kteří kočičkami mávali a nestyděli se za to. Nevidím tedy důvod proč odkaz JK falšovat nějakými kozičkami.

                    Reagovat
                    • Moje neteř, když jí byly dva roky, taky mávala kočičkami (hlavně ale koťaty). A taky se za to nestyděla. Akorát pak hrozně řvala, když ji poškrábaly…….

                  • Pouze upřesňuji, že necitujete Jiřího Reinsberga, ale pana biskupa Jana Baxanta, který u sv. Havla též působil. Stran toho, co (ne)prospívá, nebylo řečeno, že možné je VŠE, ale že „možné“ je to, na co jsem se pana faráře Baxanta tehdy ptal. Jiří Reinsberg naopak nejednou veřejně řekl, že možné je POUZE to, co je umožněno v rámci Bohem stvořeného světa. Konkrétně např. vícekrát řekl, že sám ďábel – ať udělá, co udělá, se to nakonec obrátí ve prospěch Pána Boha. (Což zřejmě musí ďábla štvát, pakliže měl původně záměr a přání jiné.)

                    Pokud jsem byl nepřesný a v důsledku toho to Vy nesprávně pochopil, se Vám tímto omlouvám. Mea culpa. Mějte pěkný večer a zítra neděli.

                    Reagovat
                    • Už jsme se báli, že jste nemocný.

                    • To je (na mne) až příliš velký mysticismus. Svědomí máme každý své. … Znáte tu dřevěnou sochu Panny Marie s nahatým Ježíškem v náručí – v Týnském chrámu ???

                    • Milý Hajný, máte pravdu – mám pro strach uděláno – co se týká mně. Ale to nevylučuje, že můžu mít o starost o někoho jiného.

                    • To je pravda. Ja jsem si zase rilala, ze jste se asi nastval a na Tisickrate jste zanevrel. Nebo ze letite nad Atlantikem a nemate na palube PC.

                    • Já jsem taky každý nový den v POHODĚ. Je to nejlepší účetní program v jakém jsem pracovala. A i když nejsem v pohodě, stejně jsem pořád v POHODĚ. No není to sqělé? ???

                    • Pane Hajný,
                      kdysi jsme měli v jednom společenství „nevkusného remcala“. když jsem to probírala s knězem, tak řekl, ať za něj poděkuji. Vytřeštila jsem oči, a on na to:“Tyto lidi jsou požehnáním pro společenství, protože stojatá voda zahnívá.“ Tady na těchto stránkách všichni víříme vodu a Vy trochu jiným směrem. Když přestanete vířit, tak je to poznat.
                      Opravdu na 100%můžu říct, že primárně nebrečím a kvůli Vám se netrápím. Nevím, jestli to můžete pochopit, ale chtěla jsem jen vyjádřit to, že jsem si všimla, že jste se dýl neozval. Toť vše.

                    • CENZURA (?) smazala můj příspěvek, v němž jsem psal, že po fotografiích Týnské Madony se na internetu slehla zem. Škoda. Zřejmě ta socha je příliš „neslušná“ pro ctihodné katolíky.
                      _________

                      Nebo ctihodní a slušní nejsou, a socha „nahatého Ježíška“ až příliš drásá jejich „ctihodné“ svědomí. Kdo ví …

                    • ABSOLUTNĚ nevhodná byla ta fotka.

                    • Nevhodná – PRO KOHO ??? Ta socha přežila 6 století, napsaly se o ní vědecké práce a jen co se „majetek navrátil církvi“, se po ní SLEHLA ZEM ???

                      https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130089617/?lang=cs
                      _____________

                      Jsem opravdu zvědav, zda se „Felix Culpa“ POCHLAPÍ a sepíše text o tom, jak 600 let stará socha Panny Marie POBUŘUJE „katolíky“. …

                    • No vidíte, ve „světě“ přežila stovky let, ale jakmile se dostala do správných rukou, byla ukryta. PROČ ASI!

                    • Dávali kdysi v TV pohádku o boháči, který „ukradl slunce“. … Chápu, že pro restaurátora či „konzervátora“ je nahý chlapeček cosi jako červený hadr pro býka.
                      ________________
                      Mohl by mi prosím správce tohoto serveru vysvětlit, PROČ byl výše odstraněn můj příspěvek, v němž jsem psal, že otec Jiří Reinsberg nikoho NEMRZAČIL ???

                      Díky.

        • Podle vzoru pana faráře výše – sprosťárnu bych nikdy nenapsala, jen jsem citovalala…. ?

          Reagovat
  • Já to mám pořešený. Kašlu na zvířenu a beru ratolest.

    Reagovat
    • Já taky nejdřív brala ratolesti – všechny tři už mi vyrostly, tak přichází na řadu zvířena…:-)

      Reagovat
  • Znáte to? Ivan Mládek:
    https://www.youtube.com/watch?v=hKVTE42sJKU&index=2&list=RDgaPgbCOr0Zs

    Už je tu zase to pitomí jaro
    Ptáci řvou, šeříky smrdí
    Pro samý kuřata není kam plivnout
    V teple mi nakyslo strdí
    Slunce do chalupy protivně leze
    Sněhulák už se mi hroutí
    Praskají ledy a vysychaj meze
    Anička trapně se kroutí

    Kvůli ňáký pomlázce
    děti vrbu ničí
    na zápraží housata
    jako hadi syčí

    A já dodávám: nejen kvůli pomlázce a nejen děti! :-)))

    Reagovat
  • Možná to dopadne jako s cigaretami – v příslušné době budou na všech jívách a zlaticích viset obrázky pouště a povrchových dolů a velký nápis „MŽP varuje: křesťanství ničí planetu“…

    Reagovat
    • V tom případě bychom se mohli vrátit k pětiletkám.
      Zůstali bychom u kočiček a zlatého deště, ale pouze jednou za 5 let. Další rok by následovala jiná dvojice proutků a výhonů dalších dvou okrasných křovin, a tak dále, takže každá dvojice by přišla na řadu jednou za 5 let. Tím by se předešlo tomu, že by „křesťanství ničilo planetu“, protože tento způsob by se nazýval: „Pravidelná údržba okrasných křovin“.
      Mělo by to spoustu výhod:
      -obce by ušetřili za údržbáře parků
      -zejména dětem by se rozšířily vědomosti o přírodě
      -a všichni společně bychom rozjímali o tom, jak Bůh nešetřil fantazijí při stvoření světa rostlinného

      Reagovat
  • A co umělé kočičky? Přes rok bychom je měli uložené doma za křížkem stále svěží a čerstvé, radost pohledět. Napřesrok je oprášíme a použijeme znovu… Tak nám vydrží celá léta a planeta bude zachráněna.

    Reagovat
    • nebo kočičky z recyklovaných odpadů
      nebo vyráběné podomácku
      – větvička: drát v zelené bužírce
      – květ – zbytek jídla s krásně vzrostlou chlupatou bílou plísní, to vše přilepené v pravidelných roztečích klovatinou na bužírce
      dokonce živé by to bylo

      Reagovat
          • Pane faráři, vězte, že většina Božího lidu by to ani nepoznala. Už jsem zažila různé „vychytávky“, kterými Boží lid „vylepšil“ výzdobu – např. červené svíčky na adventním věnci, červené pěticípé hvězdičky na vánočních stromcích v kostele, výzdobu z pouťových umělých květin a různé další….Krom pár rýpalů – mezi které jsem patřila, to nikomu nevadilo a nechápali, co jako řešíme. Ovšem korunu všemu nasadilo to, když jsem četla rozhovor s P. Jiřím Veithem (pochází z našich končin, určitě ho znáte), který doslova říkal, že na adventní věnec patří červené svíčky, a to z toho důvodu, že symbolizují Ducha Sv., který sestoupil na Pannu Marii. Troufám si napsat, že už bych se nedivila ničemu. 🙁

            Reagovat
            • Nepletu-li se, ten Veithů pochází ze 3 bratří, a všichni jsou kněžími. Ale vím, o koho jde.

              Červené svíce na adventním věnci u nás opravdu nehrozí – dbám na to, aby byly bílé, v krajním případě mohou být i fialové.

              Ale s těmi červenými pěticípými hvězdičkami na vánočním stromku, tak to jste mne „dostala“?. To by hvězdičky letěly z kostela i se stromky a i se zdobiteli!?

              Reagovat
                • „Teorie vyspěla neobyčejně, dnes už dovedeme odůvodnit všechno.“

                  Takže, jakákoli nezdůvodněná barva svíček na adventním věnci není chybou té barvy, ale teorie, která ji má zdůvodnit. A lidová nápaditost nezná hranic. Přiznám se, že těsně po sametovce jsem v jednom obchodě viděl adventní věnec s pěti svíčkami.
                  Při troše dobré vůle se u něj dalo ocenit, že byl kulatý, ne pěticípý, neměl uprostřed srp a kladivo, ani nehrál „Hydrocentrálu“.

                  Reagovat
                  • HLOUPOST.

                    Říkala maminka spisovatele Aloise Jiráska: „Ale Lojzíčku, ono to tak nebylo.“ „Já vím maminko, ale lidem se to tak líbí.“ odpověděl ji údajně spisovatel. … Problém bude v tom, že ne vše, co se nám líbí je nutně i pravda.

                    Reagovat
                    • Jan Werich odpověděl M. Horníčkovi, když mu namítal, že hloupost psát nebude:
                      „Napište to tam! To je blbý, to se bude líbit.“

            • Magdo, já už chápu, proč jsme se tady sešly: nejen, že máš tři děti, ale ke všemu jsi rýpal, a máš z toho problémy.
              Náš kostelník měl jednou nachystané kočičky ke svěcení před kostelem vzorně rozdělené podle velikosti v různých krabicích – od kofily, od diskooplatků, od pudinku…taky jsem to slízla jako největší luzr, když jsem měla připomínky. Další rok jsem pořídila proutěný tác a košík a při výměně za loňské krabice jsem to stejně slízla (tedy ne od kostelníka).

              (Musím říct, že slovo „luzr“ mě při popisu události spontáně napadlo, jen jsem se lekla, aby to nebyl něco sprostého, co mě děti naučily a zatajily doslovný překlad. 🙂 Tak jsem se nechala poučit – a sedí to úplně přesně. Našla jsem toto: „Člověk, který není jako my a naši kamarádi. Častým znakem je, že ještě nejedl v Hergetově cihelně, byl málo v Thajsku a vůbec tak nějak zaostává.“ – no není to krásné!!! :-)- JE!! – i když platím taky za rýpala, tady se to náramně hodí.

              Reagovat
              • Lído, jak Ti rozumím! Já jsem vždycky tak ráda, když potkám spřízněnou duši. Nestává se to každý den, ale občas ano. U nás jich pár mám, a tady mám hned dvě – Tebe a P. Špačka. Nejsme stádní typy, máme svůj názor a krom toho o mnoha věcech víme víc, než to „stádo“. A za to to schytáváme. Já jsem byla „vychovaná“ panem farářem, který byl velmi vzdělaný a moudrý, v 50letech 13 let vězněn, do našich končin byl za normalizace doslova odstraněn z Brna. Velmi nestádní OSOBNOST. Čim jsem starší, tím častěji na něj vzpomínám. 🙂 Lído, můžu se zeptat, odkud přibližně jsi? Já už jsem to psala – z třebíčska.

                Reagovat
                • Milá Magdo, teď jste mne opravdu dojala… Opravdu. A je mi velikou ctí být s Vámi a s Lídou spřízněné duše. ?

                  Ten kněz, o němž píšete, nebyl to náhodou Mons. Alois Pekárek? Můj velký učitel a vzor, 3 roky farářem v bazilice v Třebíči?

                  Reagovat
                  • Ne, ten to nebyl. Napíšu Vám o něm na Váš soukromý mail.

                    Reagovat
                • Magdo, vydrž – hledám kličku ke správné odpovědi (to víš, my technici – bez vercajku ani na krok – natož na stránky tisickrate!! :-))

                  Reagovat
  • Tuhle na jedné faře nedaleko Prahy v takové jedné větší obci získala pronájem nevšední bytost vysoce nepraktického založení, ale o to více obdařená pozoruhodnými uměleckými sklony. Prostě – bohém ženského pohlaví. A tato dáma se jednou nabídla, že si vezme na starost květinovou výzdobu v kostele. Jak slíbila, tak učinila. Když pak farníci vstoupili do onoho kostela, nevěřili svými očím, protože kostel byl přeměněn doslova v květinovou síň, květiny lezly snad i z varhanních píšťal… Problém byl pouze v tom, že park kolem kostela jako mávnutím kouzelného proutku poněkud „odkvetl“ – květy byly přestěhovány z parku do chrámu Páně. Slyšel jsem, že to tehdy snad řešilo i obecní zastupitelstvo a nějak se o tom jednalo i na arcibiskupství. Jak to tehdy všechno dopadlo, si už přesně nepamatuji, je to přeci jen již více let… Myslela to dobře. Slyšel jsem hezký výrok: „Lidé dělají dobré a špatné věci. Někteří z nich ale ty dobré dělají špatně a ty špatné naopak dobře.“

    Reagovat
    • A měla tam i kočičky?
      Protože jestli ano, tak už víme, odkud pramení celý problém s aktivitou aktivistů z Hnutí duha o rozšíření zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

      Reagovat
    • Ten citát mne velmi zaujal. To, že jsem chtěla udělat dobrou věc a dopadlo to úplně blbě, se mi stalo už mnohokrát, opačně se mi to ještě nestalo. 🙁

      Reagovat
      • Mně se to asi povedlo. Míval jsem starou škodovku 120, do které se mi neustále někdo dostával, protože jsem parkoval na dost skrytém místě u parku, jinde to nešlo. Nikdy s ní neodjel, ale pokaždé jsem zašel rozházené věci v kufru a rozbitou spínací skříňku (měl jsem skrytý vypínač u baterie, což on nenašel). Už mě to štvalo, a tak jsem si řekl, že zloděje vytrestám. Na předním sedadle jsem měl masážní korálky (takový ten potah z korálků). Vzal jsem prkénko asi 10 x 10 cm a probil ho asi osmicentimetrovým hřebíkem. To prkénko jsem nastražil pod ty korálky tak, aby hřebík trčel pěkně nahoru. Abych se na to nenachytal sám, tak jsem si na klíčky od auta dával masívní přívěsek, který mě měl upozornit. Asi po měsíci jsem přišel k otevřenému autu, korálkový potah ležel asi 50 metrů od auta a měl jsem vykopnuté oba reflektory… Škoda, že to tehdy někdo nenatočil na YouTube, samotného by mě zajímalo, jak to proběhlo… Ale od té doby jsem měl pokoj (nové reflektory jsem získal za babku na vrakovišti)… Tak to se mi asi dobře podařila špatná věc…

        Reagovat
  • Mám dotaz: Slyšel jsem, že na Květnou neděli to nemusí být nutně ratolesti z jívy, ale může to být cokoliv. No… Raději se zeptám, protože v tomto si nejsem zcela jist – aby to nebylo jako s těmi červenými svícemi na adventním věnci. Předem díky za odpověď.

    Reagovat
    • V našich končinách se téměř výhradně užívají ratolesti z vrby – jívy (tzv. „kočičky“). Je to tradice, ale nikde není striktně předepsáno, z jakého stromu to musí být. V zemích Blízkého Východu (tedy i ve Svaté zemi) jsou běžné palmové ratolesti. Latinský název Květné neděle je DOMINICA IN PALMIS, tedy doslova „neděle v palmách“.

      Reagovat
    • Určitě neurazíte palmovými ratolestmi. PPL nebo podobná firma Vám je za mírný poplatek dopraví z teplých krajin.

      Reagovat
  • Copak kočičky, ale jmelí, co se ho letos urodilo! Některým možná visí doma od Vánoc. Dneska naposled zamávat a pak spálit…

    Reagovat
  • Radku, připomnělo mi to nádhernou příhodu přítele, který zapomněl na sedadle své staré Felicie plastovou lahev z cca 2 l kyseliny solné.
    V nočních hodinách si tento vůz chtěl pravděpodobně zapůjčit někdo, kdo se majitele zapomněl zeptat. Do auta se dostal a ve tmě láhev rozsedl. Kyselina mu zřejmě vytryskla nejen do kalhot, ale i na záda, protože v okolí se ráno nalézaly notně prožrané rifle, trenýrky, mikina, bunda a nátělník.
    Přítel pouze vyměnil sedadlo a kobereček.

    Reagovat
    • Ajajaj… Jako bývalý chemik si dovedu představit, co tomu nenechavci mohla HCl způsobit. Možná ti mělo vliv i na „funkci“ (viz rostlinář v podání Oldřicha Vlacha z Vesničky mé střediskové)! ???

      Reagovat
  • Chtěl bych jen připomenout, že výsadu mávat o Květné neděli kočičkami namísto palmových listů udělil pro všechny země severně od Alp na žádost svatého Bonifáce papež Řehoř II. už roku 719. Toto výsadu potvrdil také IV. lateránský koncil na svém prvním zasedání v prosinci 1215. A následně ji pro všechny věky až do skonání světa na svém 23. zasedání v roce 1563 stvrdil koncil v Tridentu, který ji také upřesnil. V dekretu o reformě stojí:
    „Aby však to, co bylo již dříve dobře a spasitelně nařízeno, nebylo vykládáno ve smyslu cizím této posvátné synodě, tato posvátná synoda prohlašuje, že substanci kočiček nemají farní hospodyně, ať se jim dle aricdiecézních, diecézních nebo lokálních zvyků říká jakkoli, ale pouze a výlučně drobná domácí čtyřnohá stvoření lovící myši.“ A dále: „Protože posvátná synoda touží, aby výsada mávat kočičkami byla v zemích za horami navzdory všem překážkám zachována, považuje za nutné napomenout k plnění jejich povinností také světská knížata.“ A ještě dále: „Kdokoli by se této výsadě protivil nebo komukoli bránil jejímu spásonosnému použití, anathema sit.“ (překlad Ignác Antonín Hrdina, O. Praem.)

    Reagovat

Napsat komentář: P. Jan Špaček Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *