Tajné nahrávky se netýkají jen vlády. Zasáhly i církev.
Podle záznamu, který má redakce Tisíckráte k dispozici, vyplývá, že se církevní představitelé setkávali s lidmi, kteří klejí a berou Boží jméno nadarmo. Redakce Tisíckráte má k dispozici celou řadu takových nahrávek, na některých z nich je zřetelný hlas biskupa Holuba.
Holub: Moji zaměstnanci jsou šmoulové. Posledně jsem si chtěl vzít mitru, ale M. zapomněl solideo.
Muž: Ježišmarjá, jak se to mohlo stát?
Holub: Je to neštěstí.
Muž: Měl jsi ho poslat k šípku.
Holub: Hrome! A dřív se mi stalo, že mi otevřel římský kánon a koncelebrantovi rozdal trojku.
Muž: Trumpeta!
Ostatní členové ČBK nechtějí situaci příliš komentovat a uvádí jen, že je nešťastné, když biskup hovoří s lidmi, kteří hovoří takovýmto jazykem.
„Někdy je biskupská služba hodně náročná a takové věci se mohou stát. V takových vypjatých rozhovorech je vždy nejlepší, když kněz druhého přeruší a klidným hlasem mu otcovsky vysvětlí, že takovými slovy nedělá Pánu Bohu radost,“ vysvětluje pastorální teolog Aleš Opatrný.
„Nic takového není. Já jsem tu nahrávku neslyšel, určitě to není tak. Za mnou chodí různí lidé a v podstatě může to být celkem manipulace. Nebudu řešit obsah té nahrávky. Řeším to, že někdo odposlouchává představitele katolické církve, to mi přijde nehorázné. Už od svého biskupského svěcení mám dojem, že nade mnou stále někdo bdí,“ uvedl na otázky Tisíckráte biskup Holub.
Ostatní biskupové také potvrzují, že již delší dobu pociťují i na soukromých setkáních s věřícími ve dvou či třech lidech neustálou přítomnost další osoby. „Nejsilněji to vnímám při svátosti smíření, mělo by se to vyšetřit,“ přidává se nový pomocný biskup z Ostravy Martin David.
Neměl by někdo kvůli tomu podat demisi? Buď za sebe, nebo za všechny, to je celkem jedno…
Svého času mi „pastorální teolog“ Aleš Opatrný vysvětloval, že cituji „vypláznutím jazyku na druhé lidi“ se Pánu Bohu radost DĚLÁ. …
_______________
Čistě technicky: To je jako v tom VTIPU:
Otázka: „Do kdy může učitel učit?“
Odpověď: „Dokud udrží KŘÍDU a MOČ.“
…
Kam to spěje, Mirek Dušín se obrací v hrobě!
Vidíte… Svého času k POTŘEBĚ lidského svědomí odkazoval nepřímo i prezident Klaus.
( hajny.blog.respekt.cz/v-cem-mel-pravdu-hus/ )
______________
Ideologie (myšlenky) je jedna věc. Osobní VZTAH (např. k Bohu) věc druhá.
Hus byl demagog a populista. A navíc iluminát.
Demise je teď vůbec populární téma?. A nahrávky jistého StB-Bureše jakbysmet…
Nechte být. … To také tvrdili, že za „rezignaci“ pana kardinála Vlka mohl „zlámaný malíček“.
( hajny.webpark.cz/roule.html … )
_______________
Jen když se vám to hodí. … ŽE ?
Před chvílí jsem na ČT24 sledoval „rozhovor“ StB-Bureše vulgo Babiše s redaktorkou ČT24. Takové skákání do řeči a mletí jen toho svýho jsem ještě nezažil! To by i takovej ortodoxní „monologista“, jakým byl Áda Hitlerůj, blednul závistí!?
Na to se hodí okřídlenej výrok starý Kelišový:
„DU BLEJT, VELEBNOSTI !“ ?
„Nemáte-li co dělat, nedělejte to tady.“
…
Mně to připadá celé jakési nastrčené… Že by v tak emocionálně vypjatém hovoru řekl spisovně římskÝ kánon? A že někdo koncelebrantovi (jednomu) ROZdal trojku?
Anebo je to ještě horší a jsou to všechno šifry? Co je „trojka“, ještě tuším, ale mitra a solideo? Radši nedomýšlet! 🙂
Je to možné.
Možná taky autor článku při přepisu rozhovoru výrazy trochu mírnil z útlocitnosti ke čtenářům Tisíckráte. Třeba takové zvolání „Hrome!“ jsem ještě nikoho neslyšela použít. 🙂
Stanislava má pravdu. Rozhovor by jistě redakčně upraven vzhledem k charakteristice toho webu.
Mám kamaráda řeholníka, který když byl v noviciátě, tak byl novicmistrem přistižen při emotivním výlevu obsahujícím vulgární výrazy. Novicmistr pak dotyčnému doporučil, aby když to na něj přijde, tyto výrazy vynadával do záchodové mísy a spláchl. I došlo na onen moment, novic se odebral na toaletu, vychrlil slovní fekálie do záchodu a spláchl. Jenže netušil, že vedlejší kóje je obsazena. Vyšel z ní jeden již starší řeholník a s poněkud konsternovaným výrazem v obličeji novicovi povídá: „Teda tohle bych do tebe neřekl!“ Inu, stane se…
My byli útlocitní čtenáři Tisickrate dávno před tím, než byly tyto stránky založeny. 🙂
A proto v době, kdy měl syn předpubertální věk, a začínal používat neútlocitná slova, jsme mu řekli, ať si najde náhražky (náhražky do všeho a všude jsou přece v módě). Bylo to v době, kdy četl májovky. Tak jednou dostal důtku, že šikanuje spolužáka. Když jsem se na rodičáku ptala, co dělal, třídní řekla, že hyperaktivnímu spolužákovi na jeho invektivy řekl, že je smrdutý kojot. Myslím, že kdyby ho poslal do pr.., tak by to asi prošlo. Ale spolužák nevěděl, co je to smrdutý kojot, tak si doma stěžoval, a učitelka to musela řešit.
Smrdutý kojot je ještě dobré, mohlo by to byt horší 🙂
Fakt je, že – když jsme u těch mayovek, případně parodií na ně – třeba zvolání „pekelný zmetku!“ by se v ústech páně biskupových vyjímalo dost divně 🙂
Třeba – smrdutý oposume
Smrdutý oposum by ale nebla nadávka, ale lichotka. Vůbec totiž nesmrdí a je děsně roztomilá. Za takový výraz by nebyla důtka třídního učitele, ale pochvala do žákovské a ještě k tomu jednička z přírodopisu. 🙂
Lído!
Ale Josef Hlinomaz byl z ní dost vytočenej, když mu ji Limonádový Joe vmetl do obličeje
No jo, to je pohádka pro dospělé. 🙂
Ale našla jsem na Wikip. něco, za co by přece mohla být ta důtka: „V nebezpečí se zvíře převrátí na bok nebo záda, zavře oči nebo obrátí v sloup a vyplázne jazyk.“ (dělá mrtvého) – tohle mezi savci dělá jen tato vačice. No, myslím, že by to hravě dokázal i můj syn, ale asi by to bylo o fous zdlouhavější, než říct něco sprostého. 🙂 Takže se to asi neujme. 😉
A jsme u těch náhražek – vždyť ony ty všelijaké „jééžkovy vóóči“, „šmankote“, „hernajs“, „her švec“, „bohajeho“ a tak dále – to jsou vlastně náhražky za emotivní braní si do úst nadarmo. Pak je otázkou, co je horší, zda vychrlit nějaký ten fekál a pořádně si ulevit, nebo křečocudně náhražkovat… Asi podle situace a prostředí, kde se člověk zrovna nachází.
U nás máme v provozu jednu paní, ta vůbec nenáhražkuje. A není to žádná slabota – veškeré orgány – jak jen to napsat – odchozích tělních tekutin. V takovémto případě by občas nějaká ta náhražka neškodila……
Když jsem nastoupil, co by sladký katolický hoch, do první práce, byli jsme tam v kanceláři dva noví a nechtěli jsme mluvit ošklivě jako ti ostatní. Zavedli jsme si proto papír, kde se dělaly čárky, když někdo z nás mluvil sprostě. Jednou jsem se pak vrátil z jednání do kanceláře poněkud vytočený a suše kolegyni řekl: Vem si tužku, budeš dělat čárky!
A stačil jí papír? 🙂
My jsme ho pak zrušili ?
Lk11:44 „Běda vám, protože jste jako nevyznačené hroby, a lidé, kteří po nich chodí, to nevědí.“
Tenkrát měli asi lepší paměť, nebo spíš neměli nahrávací zařízení, takže těžko říct, zda to bylo tak přesně řečeno. Ovšem, farizeové se cítili být uraženi, jak je to dále v textu. Kristus používal v nejlepším případě nadsázku, pokud to nebyla přímo nadávka a pokud to apoštolé redakčně neupravili. Rozhodně to nebylo nic milého pro tyto supernábožné pány a taková přirovnání na ně sedla.
V Hronově (odkud pocházím) se TRADUJE „lidové rčení“:
„Lepší PRD, než 10 doktorů!“
______________
Poprvé jsem to slyšel od vedoucího ve Svazarmu. Následně mi pointu vysvětlila babička: Stalo se to jiné starší paní. Byla převelice slušná. Tzv. „ufouknout“ (tím spíše ne ve společnosti) by si nikdy nedovolila. … Do ordinace praktického lékaře přišla s tím, že ji bolí břicho. Pan doktor se ji nejprve zeptal, zda „nezadržuje větry“. Když však pochopil, že „tudy cesta nepovede“, vyřešil to „po svém“. Přistavil ke stolu židli a paní požádal, ať vyleze na stůl. … Jakmile zvedla nohu, vyšla OBROVSKÁ rána. A bylo po bolestech.
Lepší … než 10 doktorů.
Jenomže někdy to nejsou jenom větry. Co když z ní vyšlo taky něco jiného? ….
Když „to“ padne na zem, tak to je ještě dobrý. 🙂
Jednou v nemocnici na kojeneckém oddělení jedno miminko-chlapeček, rozbalený z plen a připravený k vizitě, vleže na zádíčkách, udělal močí krásný oblouk a doktorovi, který se skláněl k miminku ve vedlejší postýlce počůral záda. Zákeřně a důlkadně. 🙂
Pro Karl Beer Von Beera: Vyšly pouze „větry“.
Pan Dr. léčil ještě roky. A světe div se – důvěra pacientů a pacientek v jeho osobu vzrostla. Navíc na malém městě (v Hronově) a přilehlém okolí „bylo o čem povídat“. …
A vidím, že někdo dokonce dodnes i o čem psát….psát
Nápodobně. Rozhodně to má hlubší pointu, než biskup Holub bez solidea. …
_______________
Pointu vidím v tom, že utíkat před pravdou a „zadržovat“ (byť to lze říci i slušně, to ano) není zdravé a dříve či později se to pak „někde“ projeví.
PRAVDA smysl má. …
Pořád mi ten článek vrtal hlavou. Četl jsem si ten Holubův rozhovor pořád dokola …
Až mi to došlo, kde hrozí nebezpečí.
V tom telefonátu neznámý muž bere Boží jméno nadarmo a balancuje na hraně vulgárních výrazů …
A co na to biskup?
Místo aby jej rázně uťal, osvětlil desatero, usvědčil, rozhořel se spravedlivým hněvem… de facto mu přitakává.
A tak to začíná!
Roste tolerance k hříchu, vulgárnostem … hříšníkům se nedostane mantinelu …
… a nakonec dospěje klidně až sem:
https://www.youtube.com/watch?v=djFcjDyaZNY&t=16s
Tolerance k hříchu a vulgárnostem… Problém vidím v tom, že dnes hlavně mladší generace není zvědavá na moralizování, kárání a poučování. Základ k tomuto postoji byl dán už v útlém dětství v rodinách a sám jsem si na pozici středoškolského pedagoga vyzkoušel, že razantní a kdysi možná správný pedagogický postup v dnešních poměrech často znamená narazit na bariéru, která se může stát fatálním dělítkem vztahu a důvěry. Podobný efekt lze předpokládat, když církev bude příliš „učitelská“. Příklad ze školy: Přistihl jsem skupinku studentů, jak kouří u školy, což před krátkým časem ředitel zakázal. Mohl jsem udělat dusno, ale místo toho jsem situaci obrátil do humorné polohy a povídám: „Čím víc budete kouřit, tím víc umřete!“ Bylo mi totiž jasné, že závisláka už nepředěláte, ten bude chodit kouřit klidně na druhý konec města a ten, kdo přemýšlí, tak si to přebere. Nemyslím, že by se pedagog měl úplně zříci tvrdšího přístupu, ale právě díky tomu, jak byly děti vedeny v rodinách, je třeba víc přemýšlet, kdy a jak jej lze použít. Někdy to může být kontraproduktivní, někdy naopak.
Radku, ač školy nemám a pedagog (podle papíru) nejsem, nemáte pravdu.
Úpadek mravní jest zapříčiněn právě měkkým přístupem učitelstva! Vymizely tělesné tresty, seřvávání, opisování školních řádů …
A ten humor, který tu vystavujete na obdiv??? Zasmějí se tomu (nebo spíš vám) a nic.
Ztřískat jste je měl, seřvat, zavolat rodiče k řediteli, dvojky z chování a podmínečné vyloučení!!!
A to byste viděl, jak by se závislák závislosti zbavil!
Nikoliv. Násilím, strachem a nátlakem „z vnějšku“ nedocílíte ničeho. Pakliže existuje cesta nápravy a změny – je tato přes POCHOPENÍ a ochotu sám sebe měnit. Nikdo jiný než vy sám nemůže změnit Vás. Viz slova adresovaná Pavlu Budskému: „Hřích přemoci LZE Láskou, nikoliv násilím a strachem.“
Jeden známý – psycholog říkal: „Někdy je větší láska dát pár facek!“
Moje zkušenost, za kterou si stojím a na které trvám:
Současná mládež není horší, než jsme byli mi, ale je jiná! Když se s tímto faktem smíříme, nebude pro nás problémem s ní vycházet v dobrém. Pokud nikoliv, nemáme šanci. Jde o to jen pochopit, v čem je jiná. Facky skutečně nejsou řešením.
Omlouvám pravopysnou chibu: samozřejmě má být „než jsme byli my“. Nějag jsem se zamislel… 🙂
Máte pravdu – není horší, je jiná. Ale hlavně – mládež je hlavně taková, jakou ji společnost vychovává. A jestliže dnešní společnost vychovává mládež k neúctě jak k rodičům, tak k učitelům a k autoritám vůbec, k tomu, že mladí jsou středem vesmíru – tak se podle toho ti mladí chovají. Jestliže grázl ví, že může učitelce říct před celou třídou, že je kráva, a nic se mu nestane, tak to klidně říká. Kdyby věděl, že si něco takového nemůže dovolit, protože by následoval adekvátní trest, tak by si to nedovolil. Tož tak….
Kdepak, současná mládež … toť svrab a neštovice!
To bychom si nikdá nedovolili
To za našich časů nebývalo
Drze se nám za zády smějí do očí
Plivnul na učitele, když jsem ho káral
… no a právě jsem se tak rozčílil, že mi došly moudra
„To za našich časů nebývalo“ – ale bývalo, akorát si to nechceme pamatovat! Jenže to mělo trochu jinou formu než dnes. Jak jsem už napsal – současnou mládež nepovažuji za horší, ale za jinou. Jde o to pochopit, v čem je jiná. Pak zjistíme, že s ní komunikovat lze úplně normálně. Kdybych na toto rezignoval, tak bych už ve školství dávno skončil, nicméně už učím 37. rokem, když do toho započítám i elévská léta na tehdejší LŠU. Vážnější konflikt, který by zaváněl soudní dohrou, jsem dosud neměl a doufám, že mít nebudu. Mladí za nevychovanost nemohou, za tu mohou především rodiče (pokud se shodneme na názoru, že rodina je ještě stále základním stavebním prvkem společnosti) a pak společnost jako prostředí, v němž je mladý člověk formován. Tak jen se kolem rozhlédněme a kriticky vyhodnoťme, co naši mládež formuje (média, internet, reklamy, brakové umění v TV a tak dále). Bez pozitivního přístupu to dnes nejde. Snad nebude vyznívat jako fráze, že „občas“ se hodí i ta modlitba…
🙂
… už jsem se chytil: nejhorší ze všeho jsou trpaslíci
SMĚŠNÁ je ústava státu, když se ani těmi, kdo jí „šermují“ NEDODRŽUJE. „Dovolená v Číně“ (za státní peníze?) má PŘEDNOST před pracovními povinnostmi. …
„Právo církve“, které se LETA nedodržuje… Nedosloužení mše svaté knězem, odhození svaté hostie, LHANÍ pana kardinála v rozhlase (protože „církev“ lhala jemu?) – FRAŠKA ???
Hřích přemoci lze PRAVDOU a Láskou. …
____________________
( hajny.blog.respekt.cz/vola-do-nebe/ )
No, a je to tady zase. Pořád dokola. Zbytečná by byla otázka, proč to zase vytahujete.
Někdo má asi poškrábaný vinyl a nehne se z místa, nic nového se nedozvíš. 🙂
Těžko se dozvíš něco nového, když nic nového není.
Jó, když se to kósne, tak je to holt kóslý.
🙂
Připomíná mi to scénu z Arabely… Červená karkulka a „umělý“ vlk:
– Babičko, proč máš tak velké uši?
– To abych tě lééépe…(škyt)… to abych tě lééépe (škyt)… to abych tě lééépe…. slyšela!
——————–
Snad nejsme umělí lidé i my.?
Prozatím jsme se (viz vámi šířená propaganda) – kouření a kadidla – dozvěděli pouze, že v Kremlu papeže Františka „nemusí“…
_________
Vám v podstatě je JEDNO „jak to bude“.
Zajímá vás pouze, aby to bylo „podle Vás“.
Jsem na této adrese poprvé, tak moc nevím, jak to tu funguje.
Mám dost těžkou dobu, ale tak jako během dneška jsem se dlouho nenasmál.
A děkuji za super příspěvky Lídě. – Když se pánové utápějí v bádání o nesmrtelnosti brouka, tak téměř vždy velmi trefným komentářem vrací téma k původní věci.
-Moje sestra také chytla plný zásah, když se skláněla nad přebalovavším se synkem.
A dík F. Culpovi za témata a diskutujícím za inteligentní nadsázkové glosy.
Doufám, že jsem nikoho nenakakal.
Von Karle, tady se musím M.Hajného zastat.
Opakování je matka moudrosti.
Já například už umím jeho text zpaměti i když, přiznávám, že z něj moudřejší nejsem. Ale to přijde.
🙂
Mně se líbí modlitba o naději: „… Dej, abych se nespoléhal jen na své síly a nikdy neztrácel naději, která neklame, neboť je zakotvena ve tvé moci a lásce. Amen.“