Praha: Za sportovními úspěchy stojí katolická církev. Dokáže zajistit postup do semifinále?

Je pouze hrstka Čechů, Moravanů či Slezanů, kteří alespoň okrajově nesledují sportovní výsledky českých reprezentantů v různých sportovních disciplínách. S blížícím se mistrovstvím světa ve fotbale, stejně tak jako letními olympijskými hrami v Riu, se redakci Tisíckráte.cz podařilo získat exkluzivní informace o tom, že světy sportu a církve rozhodně nejsou oddělené – ba naopak, jejich propojení je užší, než by se na první pohled nezasvěcenému pozorovateli zdálo. Našemu investigativnímu reportérovi se podařilo vypátrat, že Česká biskupská konference chystá prohlášení týkající se významné, leč málo známé role, kterou katolická církev sehrává při úspěších českých sportovců. Důvodem tohoto až skandálního odhalení je narovnání mediálního obrazu katolické církve – nemá se jednat o laciné získávání kladných bodů, ale o odkrytí objektivních skutečností. Již dlouhou dobu byla tato aktivita podnikána v duchu „ať neví pravice, co činí levice“, po množících se agresivních útocích na katolickou církev zejména v souvislosti s restitucemi a zároveň díky dílčím i větším úspěchům českých sportovců však nastal čas „odkrýt karty“.
Historický úspěch hokejistů v roce 1998 v Naganu, vítězství Petry Kvitové ve Wimbledonu, četné úspěchy Tomáše Berdycha či vítězný šestý pokus Barbory Špotákové, kterým si „hodila“ zlatou medaili, popř. přesná muška Kateřiny Emmons? Nebo snad salto se šesti vruty Aleše Valenty, rychlé brusle Martiny Sáblíkové či velký glóbus Gabriely Koukalové (za svobodna Soukalové, pozn. red.)? Tyto a ještě spoustu dalších úspěchů českých sportovců na domácím i zahraničním poli lze připsat na vrub i katolické církvi. Jak tedy souvisejí tyto dvě zdánlivě rozdílné disciplíny, objasnil pro Tisíckráte. cz Aleš Pištora, tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského.
Propojení světů duchovního a sportovního začalo již za předešlého kardinála (Miroslava Vlka, pozn. red), který dlouho přemýšlel o způsobu, jak podpořit mj. i české sportovce při reprezentaci vlasti na sportovních událostech nejrozmanitějšího charakteru. Jako nejjednodušší a zároveň nejefektivnější cestou se ukázala modlitba. Systém modliteb byl však nahodilý a ne příliš efektivní, neboť jsme zpětně zjistili, že na některé sportovce bylo v modlitbě zapomenuto, což se mohlo negativně promítnout do výsledků. Stávající systém jsme tedy kompletně přepracovali, abychom rizika takové chyby eliminovali. O detailech fungování modlícího systému za výkony sportovců nechtěl Pištora příliš hovořit, nám se i přesto podařilo zjistit, že se jedná o systém, do kterého jsou zapojeny nejen farnosti napříč diecézemi, ale i kláštery, a to zejména ty kontemplativní. Při zvlášť významných sportovních událostech jsou kromě modliteb slouženy na úmysl co nejlepšího sportovního výsledku i mše svaté, přičemž významnost dané události určuje komise, která je sestavena výhradně pro tento účel. Účastníte – li se tedy bohoslužby, která je sloužena v době konání sportovní akce či bezprostředně před ní a zazní – li během proseb „na úmysl mše svaté“ je docela dobře možné, že se jedná právě o tento účel. Tisíckráte.cz má k dispozici tajný seznam, ze kterého vyplývá, že dnes jsou mše v katedrálách po celé zemi (Např.: Katedrála sv. Víta, 7.00, Katedrála sv. Bartoloměje, 8.00, Katedrála sv. Petra a Pavla, 7.30, Katedrála sv. Mikuláše, 8.00, Katedrála sv. Štěpána, 7.30), stejně jako dnešní modlitba Anděl páně na rádiu Proglas dedikovány vítězství nad USA ve čtvrtfinále mistrovství světa v hokeji.
Ohledně spolupráce se samotnými sportovci byl již Pištora sdílnější: „Nejnáročnější je spolupráce s týmovými sportovci. Pochopitelně více lidí má více požadavků a rozdílné představy o tom, jak by takový modlitební úmysl měl vypadat. V tomto je spolupráce se sportovci závodícími individuálně o něco snazší. Ovšem problémem bývají i rozdílné představy trenérů oproti samotným sportovcům. Snažíme se však všem vyjít maximálně vstříc a ty méně znalé zároveň přiučit i něco z křesťanské věrouky. Zejména apelujeme na to, že modlitba nefunguje na principu automatu, do kterého vhodíte žeton a vypadne vám žvýkačka. Většina sportovců je ochotna po nějaké době tuto informaci zpracovat. Z naší strany se na tuto aktivitu dá vlastně nazírat i jako na určitý druh pastorační činnosti,“ uzavírá Pištora.