Na Valašsku stará kadidelnice ohrozila slavení eucharistie, na Brněnsku zatím klid.

V návaznosti na informace z článku z 2.6., týkajícího se vyřazení starých kadidelnic, se v mnoha farnostech napříč diecézemi zvedla vlna reakcí, jež měly rozmanitý charakter. Například v jedné farnosti na Valašsku (redakci je jméno farnosti známo, nicméně jej z pochopitelných důvodů neuvádíme, pozn. red.) nastala politováníhodná událost, kdy při nedělní mši 5.6. došlo k vykouření celého kostela dokonce i se sakristií. Situaci pro Tisíckráte.cz shrnul Jan C.: „V naší farnosti jsme v minulých letech investovali nemalé finanční částky do opravy presbytáře a na nová, ekologičtější kadidla, tak zatím bohužel nebyly prostředky. Nutnost brzkého řešení si ovšem uvědomujeme takřka každou nedělní bohoslužbu, kdy bývá dým tak hustý, že děti často ani netrefí ke stolečku s obětními dary a kašlajíce zmateně pobíhají po kostele. Jaký má tato situace vliv na starší osoby a osoby s dýchacími obtížemi snad ani nemusím zmiňovat. Donedávna jsme hustý dým přičítali jisté nezkušenosti mladých ministrantů při zacházení s kadidlem, Váš článek nás však donutil zamyslet se nad možnými příčinami více do hloubky a objevili jsme, že kadidla, jež jsou v našem kostele používána, se emisemi ani zdaleka nepřibližují povoleným limitům. Vrcholem pak byla mše svatá o 10. neděli v mezidobí, kdy měl shodou okolností náš pan kaplan narozeniny a kdy zároveň došlo k tomu, že řada věřících musela mši v průběhu opustit právě kvůli hustému dýmu a vysoké koncentraci škodlivin v interiéru kostela. Nejdříve jsme si mysleli, že ministranti chtěli hojným vykuřováním podtrhnout jedinečnost narozeninové chvíle, dodatečně jsme ale zjistili, že toto byl jejich způsob, jak se v podstatě rozloučit se starou kadidelnicí, neboť odpoledne pan kaplan obdržel jako narozeninový dárek novou kadidelnici, která splňuje i ty nejpřísnější emisní normy. Už by se tedy nemělo stávat, že by se věřící při návštěvě bohoslužeb v našem kostele cítili jako nevítaní hlodavci, které je potřeba z chrámu vykouřit a v žádném případě by už nemělo docházet k tomu, že bude třeba šaty, ve kterých jste bohoslužbu navštívili, větrat na čerstvém vzduchu alespoň po tři dny,“ dodává Jan C. optimisticky.
Zcela protichůdnou reakci jsme naopak zaznamenali v jedné farnosti na Brněnsku, která je proslulá svou šetrností a jež se po vydání článku o škodlivosti kadidelnic rozhodla výrazně omezit již tak malou spotřebu kadidla ve snaze vyhnout se nutnosti výměny staré kadidelnice. Místní pastorační asistentka, Božena N., k tomu uvedla: „Vzhledem k velikosti kostela a míře, jakou se u nás používá kadidlo, se domníváme, že výměna kadidelnice nebude nutná. Současná kadidelnice sice nesplňuje emisní normy, ale je opravdu používána tak málo, že se dým takřka ihned rozptýlí do prostoru a výskyt škodlivin je tak minimální. Doufáme, že se tyto případy budou posuzovat individuálně a zbytečně tak nedojde k zatížení rozpočtu farního společenství.“
Je tedy patrné, že výměna kadidelnic rozněcuje diskuze mezi mnoha věřícími. Zajímejte se i Vy o stav kadidelnice ve vašem farním kostele a chraňte tak své zdraví!