Zpravodajství

Dárky k prvnímu svatému přijímání činí kmotrům obtíže.

S blížícím se prvním svatým přijímáním roste nejen nervozita prvokomunikantů, ale také kmotrů. Tisíckráte.cz odhalilo, že spousta kmotrů zoufale shání tipy na vhodný dárek tzv. po všech čertech, internetové diskuze nevyjímaje.

S problémy při pořizováním vhodného, finančně dostupného, avšak zároveň hodnotného daru, se redakci svěřil kmotr Šimon N. z malého městečka na Vysočině: „Myslel jsem, že křtem pro mě povinnosti kmotra končí, úplně jsem zapomněl, že sv. přijímání je jakýsi kmoterský follow up. Upozornil mě na to až sám synovec. Pochopitelně mě potěšilo, že mám další funkci, nicméně ihned mi zatrnulo, když jsem si vzpomněl, že se k této milé povinnosti pojí i ta méně milá, což je nákup daru,“ krčí čelo pan Šimon N. „Svaté přijímání je již za pár dní a já pro kluka pořád nic nemám. Jelikož jsem z malého města, výběr vhodné křesťanské literatury je omezený. Zaujala mě knížka od pátera Szabó – Zpověď?! Ne!, nicméně po bližším přezkoumání jsem ji vyhodnotil jako nevhodnou. Ani nejde tak o obsah, který by se leckomu pro třeťáka mohl zdát náročný a mimo jeho rozumové kapacity, což by mě nevadilo, neboť se jedná o investici do budoucího vzdělávání ve věcech víry – vybrané kapitoly by třeba zvládl už teď a ostatní by se nechal na později. Problém však spatřuji v rádoby provokativním názvu, který by synovce mohl od budoucích svátostí smíření odradit. Nerozumím tomu, proč ji otec Szabó nepojmenoval třeba následovně: Zpověď?! ANO – bude líp!“ nechápavě krčí rameny pan Šimon.

Obavy z nákupu dárku pro kmotřenku řeší i paní Anna K. z Pošumaví. „Jdu za kmotru dceři kamaráda a s výběrem dárku si už delší dobu lámu hlavu. Rodina ani dívka si na šperky nepotrpí, bylo mi jemně naznačeno, že křesťanské literatury mají po starších sourozencích spíše nadbytek než nedostatek. Vím, že malá miluje plyšáky, ale zkusili jste sehnat třeba plyšový kříž, popř. Ducha svatého z plyše? Naprosto nemožné! Ani plyšovou holubičku jsem nesehnala, a to jsem se dívala i na eshopech v Polsku,“ nešťastně vypočítává potíže paní Anna. „Hlavně že už existují i plyšové bakterie, ale ve věcech víry je v této oblasti ještě hodně co dohánět. Divím se, že se toho nějaký podnikavec ještě nechytil,“ kroutí hlavou paní Anna.

To pan Karel H. z Jeseníku nákup dárku vyřešil šalamounsky: „Zpočátku nebylo zcela zřejmé, zda chce kmotřenec přistoupit ke sv. přijímání pouze proto, aby dostal „oplatek“ na který mladší děti nemají nárok. Po zevrubné přípravě již dokáže rozeznat rozdíl a přiměřeně svému věku chápe tajemství, která se během mše sv. odehrávají, nicméně jak jej znám, určitá touha po oplatku tam zůstala. Tak jsem zajel do Bílé Vody, nakoupil tři pytle odřezků od hostií a dostane je darem k prvnímu sv. přijímání. S mladšími sourozenci si často hrají na mši, věřím tedy, že tímto nácvikem s takřka autentickými hostiemi namísto piškotů dokáže lépe odlišit slavení eucharistie od dětské hry,“ vysvětluje výběr daru pan Karel. Všichni kmotři se však shodli na tom, že ačkoli jim výběr daru může činit obtíže, ten největší dar máme v Ježíši Kristu, kterého děti poprvé přijmou, a to ostatní je vlastně nedůležité a podružné.

 

53 komentářů: „Dárky k prvnímu svatému přijímání činí kmotrům obtíže.

  • My budeme mít 1. svaté přijímání dětí z náboženství v neděli 18. června 2017 u sv. Bartoloměje ve Frymburku. Už vrcholí naše společná příprava a zrovna včera jsme s rodiči a paní „kafetetkou“ řešili i dárečky pro dětičky. No, samozřejmě se nevyřešilo nic???. Tož jako jim dám za domácí úkol pročíst si tento příspěveček na Tisíckráte – pro inspiraci?.

    Já osobně mám pro děti hnedlevá 3 dárečky: Ten největší a první je při mši svaté – Pán Ježíš pod způsobou nejen chleba, ale i vína (každé dítě dostane napít z kalicha).

    Ten druhý bude piknik, který se bude konat po mši na farní zahradě????

    A ten třetí dáreček bude, že na tom pikniku vystoupím v roli zpěváka?.

    Tož já to mám vyřešené… rodiče a kmotrové se holt budou muset snažit.?

    Reagovat
    • Dávat jim napít vína v tak útlém věku??….

      Reagovat
      • Samozřejmě jen hlt ?. Dělám to tak u 1. sv. přijímání vždycky. Kromě toho v tu neděli budeme slavit slavnost Těla a Krve Páně, takže i ostatní ovečky budou přijímat podobojí způsobou – ovšemže namáčením. Pouze prvokomunikanti budou přijímat napitím z kalicha?.

        Reagovat
        • Tak v tom případě v pořádku 😀 Zašlete mi prosím mešní víno na adresu: Karl Beer von Beer, Tlušťoklady 777, ulice Pod Rumem, PSČ 777 77 🙂 děkuji.

          Reagovat
        • Katolík by asi měl věřit, že alkohol v tom vínu je předpodstatněnej, takže už nemůže bejt nebezpečnej dětem ani řidičům.

          Reagovat
          • Přesně tak, jen by bylo dobrý víc katolických policajtů. Pohanům se to těžko vysvětluje 🙂 A obávám se, že pro policajta protestanta by to byla voda na mlýn 🙂

            Reagovat
      • Víte, co léků, a to i dětských, obsahuje alkohol v nemalé koncentraci? Pravda, alkohol z rukou lékaře je vždy lékem, podobně to jistě bude z rukou kněze.

        Reagovat
    • No, Honzo nevím jestli ten třetí dárek nebude nejlepší dát na konec, kdyby náhodou všichni utekli??

      Reagovat
    • Správně otče Jane, co se v mládí naučí, ve stáří se jim jistě bude hodit 😉

      Reagovat
  • U nás to máme jaksi celé naopak: děti žádné dárky nedostávají, zato farář s jáhnem dostanou dárky od dětí. Zřejmě to bude tím, že bydlím v Kocourkově. 🙂

    Reagovat
    • U nás jsme se zase na pokyn instruktora skládali na dárek pro pana zkušebního komisaře v autoškole. To bude něco podobného, ne?

      Reagovat
  • Z pedagogických důvodů by bylo dobré dát jako dárek dětem friťák.
    Po přijímání v něm rozpálit něco vyjetého oleje, vhodit do něj Bátbínu a poznamenat: Takhle nakonec skončíte, když přestanete k přijímání chodit!

    Reagovat
    • Vskutku drsné pedagogické metody! Ale přežil by to ten friťák? 🙂 Já zase radím jinou věc – hlavně rošťákům: Koupit pěnové bonbóny „Marshmallow“ (takové ty několikabarevné pěnové válečky), dát je na talíř a strčit do mikrovlnky 🙂 . Pro mírnější formu této recese poslouží kostičky „Vexta“ (dříve žužu).

      Reagovat
    • Dobrá metoda. Ale ideální by dle písma svatého bylo, kdyby byl ten friťák ještě na hořící vatře…

      Reagovat
  • Ano, friťák na vatře, škvařící se Bárbína, tavící se maršmelouny … myslím si, že i Komenský by zaplesal nad tou názorností.

    Reagovat
    • Ještěže jste to opravil – já prvně myslel, že mají děti do rozpáleného vyjetého oleje hodit „bábinu“!? To mi vůči těm našim zbožným babičkám přišlo přeci jen trochu krutééé… Panenka Barbie – ten ohavný kýč – ta ovšem klidně může hořet ohněm neuhasitelným!????

      Reagovat
      • ta bábina mě rozesmála … no ale, kdyby šlo o nějakou klevetnici, odpadlici, 60 let nepraktikující …

        Reagovat
      • Buďte klidný, já zase myslela, že Bátbina je nějaká nová přezdívka pro našeho drahého bývalého ministra financí. 🙂

        Reagovat
  • S holubičkou to je jako u nás kdysi s jezevcem. Naše nejmladší si zamanula, že si přeje plyšového „jezeveca“. Jezeceva z nějakých nepochopielných důvodů v té době taky nikdo nešil (jako dnes holubičky). Kdyby si byla přála plyšový kříž, to bych zvládla ušít. Ale uznejte – jezeveca – to prostě nešlo.

    Že nesehnali ani plyšový kříž, to se dá pochopit. (Už teď ale najisto čekám, že některá pohotvá firma tuto zprávu honem využije ve svůj prospěch, vlastně na ni čeká, jako vosa na bonbon, a rychle zaplní díru na trhu.)
    Už to vidím: o poutích mezi stánky s devocionáliemi stánek s plyšáky: mimo plyšové křížky různých velikostí samozřejmě bílé plyšové holubičky, ovečky,hadi, plyšové hrkačky, ohýnky, paškály. Plastové kadidelnice, hostie, misky, kalichy. Různé panenky: se 4mi dětmi- sv. Zdislava, s šálou kolem krku – sv. Ludmila, vojáček na koni s královskou korunou – sv. Václav, plyšová figurka oběšence – Jídáš…

    Reagovat
    • Tý jo, to by jelo, na stáncích na Svatém kopečku, Hostýně, Velehradu, Svatopetrském náměstí, ve Vatikánském muzeu …

      Reagovat
      • Jojo, určitě se byznys s plyšovými devocionáliemi rozjede… a dokonce už i tuším, co za firma se toho ujme?! Neboje, bude toho dostatek… nevkusné plyšové oblůdky s nenápadnou visačkou „PLYŠOFERT, a.s.“

        Reagovat
          • Jestli Vám, milá Lído, ten název snad připomíná jistou společnost končící na ****FERT, tož jako vězte, že to jestiť podobnost čistě NÁHODNÁ!????

            Reagovat
    • V této věci realita pro jáhny: Na eshopu z Polska skutečně existuje nabídka paškálu na lampový olej. Dovedete si představit, jak zpívám o této vzácné svíci, kterou připravila pilná včela? Pro mne zatím nejhorší můra komerce v liturgii. Plyšáky bych klidně bral. Často žehnám dětem plyšáky, které si nosí v ruce, když si přijdou pro křížek. Když žehnáme auta a kdeco, tak plyšové hračky taky.

      Reagovat
      • Milý bratře jáhne, představit si to nedovedu ani v tom nejdivočejším snu. Olejový paškál s vyměnitelným letopočtem je zhovadilost. Do mých farních kostelů by se taková imitačka dostala enem přes moju mrtvolu!?

        Reagovat
        • Otce Jene, Olejovy paskal s vymenitelnym letopoctem je jen slaby cajicek, a diletantsky prvni krucek na ceste pokroku. Budoucnost patri digitalnimu paskalu s LED diodou misto plamene, a LCD displeje pro letopocet! Procesor se postara, aby letopocet zmizel o dalsich velikonocich, a novy pujde nastavit pouze po zakoupeni e-kadidlovych zrn, ktera budou v zabudovanych cipech obsahovat licencni kod pro dalsi liturgicky rok…
          A ve verzi Pro+ bude paskal menit barvu podle liturgicke barvy pro dany den.
          S tou pilnou vcelou se to bude muset uz nejak zaonacit, aby to nerusilo….

          Reagovat
            • Patres carissimi, nač ten poplach? Je-li ten olej rostlinný, pak ta rostlina mohla vyrůst jedině tak, že ji opylovala pilná včela, ne?
              Exsultet by tudíž stačilo maličko doplnit: „napájí se totiž olejem z byliny, kterou ke chvále Boží opýlila pilná včela“ 🙂

              Reagovat
              • V případě opylování Patres carissimi včelou, je množství „včeliny“ pilnou včelou dodané – doslova homeopatické. Pak je její olej homeopatikum.
                A homeopatika církev naše, svatá, nedoporučuje.

                Reagovat
  • Líbí se mi nápad s plyšáky. Marketingově by to církvi jistě pomohlo. Plyšová monstrance a kalich nebo dětské převleky (Ministrant, Kněz, Biskup), dětský zahradní domeček Fara, karaoke sada Hosana 1. A myslím, že je jasné, kdo si to vezme na starost. Bratři Píáristé.

    Reagovat
    • Kájo…to by nikdo nekupoval. Byl by to propadák, a církev by na tom ještě tratila. Nejlepší je jít na jistotu. Prodej odpustků, jídla, alkoholu, cigaret – a dávat to dětem na 1.sv.přijímání s tím, že by se jim pořádně vtlouklo do hlavy, že je to hřích a ony by to potom za vyšší cenu prodávali nevěřím dětem ve škole. To by byl aspoň byznys.

      Reagovat
      • Správně – jistota je jistota… aneb „co se v mládí naučíš, sám do ní padá“!?

        ____________________

        BLBOST.

        _____________________

        Správně má býti: KDO JINÉMU JÁMU KOPÁ, VE STÁŘÍ JAKO KDYŽ NAJDEŠ.

        _______________________

        Ostatně i ty věřící děti i ty nevěřící děti jsou V BOŽÍ RUCE.

        Reagovat
        • BLBOST.
          _____________________
          „Co se v mládí naučíš, ve stáří jak když utne.“

          Reagovat
          • HLOUPOST.
            _________________________

            Kdo jinému jámu jámu,
            sám do ní LOPATA.

            Reagovat
            • A: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se donese pivo.
              A tu o tom hulákání do lesa už opakovat nebudu. Pro jistotu. 🙂

              Reagovat
  • Dělat kmotra vlastnímu synovci – není to něco skoro jako incest?

    Reagovat
    • Nebojte, není?. Kmotry mohou být klidně strýc, teta, dědeček i babička. V podstatě každý pokřtěný (a pokud možno i biřmovaný) katolík, vyjma rodičů dítěte!

      Reagovat
  • Paní Anna hledala na e-shopech špatně. Tento segment trhu už je obsazený.

    http://www.catholicsupply.com/christmas/holybear.html
    http://www.ebay.co.uk/bhp/holy-bears
    https://www.amazon.com/Holy-Bears/pages/7971963011
    http://search.catholiccompany.com/search#w=Holy%20bear

    Vůbec mám nějak pocit, že Tisíckráte poslední dobou ztratilo humor, protože v katolickém světě není nic tak absurdní, aby to bylo možno považovat za nadsázku.

    Reagovat
    • Zajímavé. Příspěvek s adresami e-shopů, které prodávají zbožné plyšové dárky, mi cenzurní systém nepustil (prý „čeká na schválení“). To se asi paní Anna bojí, aby jí to neohrozilo její podnikatelskej plán.

      Reagovat
  • A to vážně ještě neexistuje playmobilový biskup včetně asistence, playmobilová křtitelnice a zpovědnice, playmobilové oltářní nádobí i s hostiema…???

    Reagovat
  • Já dostala řetízek s křížkem, jestli to do dobře pamatuju a dětskou bibli s věnováním. Většinou to u holek byl nějaký řetízek, prstýnek nebo náušnice. Já šla neteři za kmotru letos a taky jsem se rozhodla pro zlatý řetízek s křížkem, jen trochu modernější https://www.prsteny.cz/nahrdelnik-l041.Už ho nosí, jen doufám, že ho neztratí a že jí zůstane na památku. Akorát teda netuším, co se dává klukům. Synovec má sice šest, takže do příjmání má ještě tři roky, ale za kmotru půjdu určitě zase.

    Reagovat

Napsat komentář: Giovanni Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *