Toulouse: Gregoriánský chorál na Euru 2016 vyvolává kritiku odborníků.

Toulouse – Početné zástupy fanoušků, žlutobílé vlajky a gregoriánský chorál. To vše doprovází tažení vatikánského fotbalového týmu na Euru 2016. Ale právě za chorální nápěvy si fanoušci vysloužili ostrou kritiku z řad konzervativních katolíků. „Jsme pohoršeni a jsme zklamáni. Chorální písně patří do kostela, a ne někam na pastvu. Je neuvěřitelné, co si dnešní mladí dovolí. Za nás by se nic takového stát nemohlo,“ stěžuje si pod podmínkou anonymity jeden z rozhořčených věřících.

 

„Gregoriánský chorál je jediný hudební žánr, který nemá svou světskou větev,“ vysvětluje odborník na liturgickou hudbu a pedagog na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci P. Marcel Javora. „Je unikátní právě v tom, že veškeré chorální skladby jsou určeny výhradně pro sakrální prostory a slouží k pozvednutí mysli k Bohu, ke kontemplaci,“ dodává teolog. Ke kritice se přidává i expert na liturgiku P. František Kunetka. „I když já jako salesián mám k fotbalu blízko, ani s používáním kadidelnic na ochozech nemohu souhlasit. Liturgické potřeby patří do kostela, jen tam plní svou funkci, která jim náleží. To je jako kdybyste zapůjčili liturgická roucha pouličnímu svatému Mikuláši. I když máme jistě plné sympatie pro vatikánský tým a chápeme dobrý úmysl fanoušků, s používáním kadidelnic mimo sakrální prostory nelze souhlasit.“

 

Mluvčí vatikánských fanoušků Jan Špaček z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity má ale jiný názor. „Gregoriánský chorál, je-li zpíván davem příznivců vatikánského týmu, dodává hráčům to správné nasazení. Navíc je staletími natolik vycizelován, že umělecky, při vší úctě, mu popěvky ostatních zemí nesahají ani po kotníky. Proč nečerpat z bohaté tradice katolické církve, když je ta možnost? Chorál má také tu výhodu, že je zpíván latinsky, a je tak přístupný fanouškům různých zemí. Navíc se na něm shodneme i s tridentskými ultras,“ uvažuje aktivista. „Nesmíme přitom zapomenout ani na evangelizační rozměr. Naše vlajky a zpěvy uslyší přes média milióny televizních diváků. Jak jinak naplnit slovo o tom, že máme být kvasem světa a solí země? Co se týče kadidelnic, dýmovnice a dělbuchy používají přece i fanoušci jiných zemí, namátkou jmenujme Chorvaty, tak proč ne my,“ dodává.

 

Gerhard Ludwig Müller, stávající prefekt Kongregace pro nauku víry, má ale jiný názor. „Nemáme jistě nic ani proti fotbalu, ani proti fanouškům. Gregoriánský chorál ovšem na ochozy nepatří. Nevidíme důvod, proč by fanoušci Vatikánu nemohli zpívat jiné pěkné písně, jako třeba Svorni jsme nebo Úžasnou lásku. Jako nevhodné se nám jeví i papežské vlaječky na tvářích mladých fanynek. Tvář je darem Stvořitele a je krásná sama o sobě. Navíc vzhledem k tomu, že většina hráčů národního mužstva je vázána slibem celibátu, nevidíme toto počínání jako vhodné.“ S významným prefektem souhlasí i olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Co je císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, Bohu. Naši mladí si mohou gregoriánské nápěvy dosyta zazpívat na blízkém setkání v Krakově, kde to jistě nebude nikomu vadit,“ uvádí pastýř.

4 Komentářů “Toulouse: Gregoriánský chorál na Euru 2016 vyvolává kritiku odborníků.

  • 23.6.2016 at 12:35
    Permalink

    Chorály, vlaječky, kadidelncie – to ještě nic není!! Daleko vetší troufalost je to, že někteří fanoušci tuto akci pojali jako pouť – a nebudete věřit vlasním očím – dokonce v tomto Roce milosrdenství – jako pouť ke Svaté bráně. Šli několik dnů pěšky, přičemž původně měli namířeno do Santiaga de Compostela. Před stadionem se dožadovali zpovědníka, aby mohli vykonat svátost smíření a projít bránou na stadion.

    Odpověď
  • 30.6.2016 at 18:30
    Permalink

    Vzhledem k pravidlům kopané si myslím, že za Svatou bránu je v tomto případě (EURO 2016) možné považovat pouze vstřelenou rozhodující „branku“ zápasu. Tedy např. proměněný pokutový kop v rozstřelu apod. Vzhledem k tomu, že na hřiště mohou jen hráči, tak chudáci poutníci nemají na stadionech na milosrdenství šanci…

    Odpověď
  • 4.7.2016 at 13:20
    Permalink

    Nevím, jakého vyznání byl Jára Cimrman. Z bohaté literatury je však známa jeho hudební činnost související se založením pěveckého sboru pravoslavných popů, jejichž zpěv byl základem dnešní pop music. Katolická církev by si měla vzít z pokrokovosti svých východních bratrů příklad a chorální projevy prohloubit v podobném duchu. Gratuluji k pěknému začátku.

    Odpověď
  • 15.3.2017 at 9:18
    Permalink

    Škoda, že diváci Zbrojovky Brno nezpívají místo těch svých slaboduchých popěvků třeba Kdož sů boží bojovníci. Brňáci by pak jistě nehráli jak podělaní.

    Odpověď

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *