Titulní stranaZpravodajství

ČBK po 500 letech znovu zavádí tzv. fortelné. V červenci a srpnu si můžete nedělní mše „nachodit“ dopředu.

V souvislosti se dvěma biskupskými svěceními, která již proběhla v tomto roce (svěcení Tomáše Holuba, biskupa plzeňského, 30. 4. 2016 a Pavla Konzbula, pomocného biskupa brněnského, které se uskuteční 29. 6. 2016) vyhlašuje Česká biskupská konference dva měsíce slavení mší svatých o mších svatých budoucích. Tato málo známá praktika, pro kterou se ujalo spíše zlidovělé „fortelné“, bude platit v následujících dvou měsících, tj. v červenci a srpnu 2016.

O co se jedná a jaké jsou podmínky „fortelného“, přiblížil redakci Tisíckráte člen stálé rady ČBK Mons. JUDr. Ing. Jan Vokál JU.D.: „Slavení mší svatých o mších svatých budoucích jsme se rozhodli vyhlásit právě v souvislosti se dvěma biskupskými svěceními. Vnímáme to jako mimořádnou událost a chtěli jsme, aby z ní měli i řadoví věřící radost a byla jim ku prospěchu. Lidově ,fortelné‘ neznamená nic jiného, než že si věřící mohou ,nachodit‘ mše svaté do foroty – odtud tedy název fortelné. Tato neobvyklá praktika však má svá pravidla,“ připomíná Vokál. „Nachodit si je možno pouze nedělní mše svaté, a to vždy pouze o jedné neděli jednu mši dopředu, aby to bylo v souladu s kodexem kanonického práva v kán. 917, kdy je druhé sv. přijímání týž den možné jen při slavení eucharistické oběti. To znamená přítomnost na celé bohoslužbě, prakticky od úvodního kříže po závěrečné požehnání. Tímto by se měl omezit výskyt tzv. eucharistických vlků, kteří obrážejí bohoslužby za účelem co největší konzumace eucharistie,“ vysvětluje Vokál.

Poslední podmínkou, která však vyplývá z podstaty věci, je, že „návštěva mše svaté a slavení eucharistie by se měly odehrávat výlučně v římskokatolickém kostele,“ dodává Vokál, který dále hovoří i o termínu fortelného. „V této souvislosti jsme se snažili vyhovět četným prosbám ze strany hnutí Junák, které na ČBK apelovalo, zda by nebylo možno nějak vyřešit problém s absencí nedělních mší. Letní prázdniny jsou doba skautských táborů, které se často nacházejí v přírodě, odříznuté od civilizace, a ne každý oddíl má možnost slavení nedělní eucharistie, např. z důvodu obtížné dostupnosti kostela. Zejména světlušky, ale i vlčata, skauti a skautky potom mají černé svědomí kvůli porušení třetího přikázání Desatera a v kombinaci se steskem po rodině může v této souvislosti docházet k různým krizovým situacím. Doufáme tak, že fortelné tímto uleví i skautským vedoucím,“ uzavírá Vokál.

V praxi to znamená, že pokud budete vědět, že např. první týden v srpnu budete mimo dosah římskokatolického kostela (již zmiňovaný tábor, dovolená v muslimských zemích apod.), můžete jít do kostela v libovolnou neděli předtím dvakrát (zde je důležité pohlídat si účast po celou mši svatou – viz výše), přistoupit dvakrát k eucharistii a v neděli, kterou se budete nacházet mimo přístup k římskokatolickému kostelu, se nemusíte stresovat tím, že byste hřešili proti třetímu přikázání.

Vyhlášení fortelného s jistým údivem komentuje i přední religionista a historik Dr. Vít Machálek, Th.D: „Naposledy bylo slavení mší svatých o mších svatých budoucích vyhlášeno v souvislosti s papežským schizmatem na přelomu 14. a 15. století, kdy se jednalo v podstatě o konkurenční boj mezi dvěma, později pak třemi papeži a jejich podřízenými. Jelikož v té době nebylo neobvyklé cestování, příslušný papež si tak vyhlášením fortelného chtěl pojistit dostatek věřících v příslušné oblasti a zamezit slavení eucharistie a návštěv mší svatých v regionech konkurenčních papežů,“ objasňuje historické souvislosti Machálek. „Jakkoli mě vyhlášení fortelného překvapilo, hodnotím tento krok jednoznačně pozitivně. Je vidět, že je rada ČBK velice dobře informována o nejrůznějších církevních praktikách a že jsou si jednotliví členové vědomi historického základu, ze kterého církev může čerpat i dnes. Jedná se v podstatě o spojení modifikovaného a novátorsky pojatého návratu ke kořenům, ze kterých církev vychází, a zároveň o reflexi současných trendů v oblasti cestovního ruchu. Nezbývá mi než doufat, že se dalšího fortelného nedočkáme až za dalších šest století,“ dodává optimisticky Machálek.

 

27 komentářů: „ČBK po 500 letech znovu zavádí tzv. fortelné. V červenci a srpnu si můžete nedělní mše „nachodit“ dopředu.

  • Tohle fortelné nechutně diskriminuje třítýdenní tábory na začátku práznin.

    Reagovat
    • Myslím, že i dvě až tři následující neděle si jde „naddělat“, stačí když kromě dvou nedělních mší půjdete ještě na jednu či dvě sobotní večerní s nedělní platností.

      Reagovat
  • Zajímalo by mě, jestli by to platilo i tak, že příjdu do kostela, zůstanu na dvě mše a půjdu domů, anebo jestli po první mši musím dojít domů, a pak zase do kostela přijít – aby došlo k tomu „nachození“. Protože v prvním případě je ta druhá mše ošizena o to chození. Respektive káždá ze dvou mší svatých je ošizena o polovinu chození.

    Reagovat
    • Tento problém Vám vyřeší když pojedete autem. Jedna cesta autem na mši = čtyři cesty pěšky. Tudíž ani po druhé mši nemusíte jezdit zpět.

      Reagovat
        • Ale pozor na eucharistický půst alespoň hodinu před přijetím eucharistie. Jinak, se obávám, nebude možné svátost uznat.

          Mimochodem: slyšel jsem, že se uvažuje o podobném opatření pro svátost smíření. Je to Pravda?

          Reagovat
          • Je požití první eucharistie porušením eucharistického půstu před přijetím druhé eucharistie?

            Reagovat
          • No když příjde na věc, tak jsem nemocná osoba – a nemocným stačí eucharistický půst tuším 20min. Takže bych si to mohla takto omluvit
            A co se týká svátosti smíření – zdá se, že by tu byl předzpovědní půst velmi užitečný. Podle sebe ale soudím, že jedna hodina nestačí – aspoň tak tři. Průjem ze stresu by bez předzpovědního půstu byl nekonečný, a ke svátosti smiření by v tom případě nemuselo dojít.

            Reagovat
    • Velmi originální chápání termínu „chodit do kostela“. 🙂

      Reagovat
  • Mám několik šťouravých poznámek:
    – Proč by se měla návštěva mše svaté a slavení eucharistie odehrávat výlučně v římskokatolickém kostele a ne v jiném z dalších 22 katolických církví (typicky např. řeckokatolické)?
    – Dobrovolnou neúčastí na nedělní mši sv. nehřešíme proti proti třetímu Božímu přikázání, ale proti druhému církevnímu.
    – Pojem „fortelné“ pochází z něm. „der Vorteil“, výhoda, prospěch, užitek. Nebylo by lepší „foršusné“, z něm. „der Vorschuss“, záloha?

    Reagovat
    • Typické řecko-katolické vylučování je vskutku uplně jiné než římsko-katolické, proto možná jenom v těchto kostelích. Druhé církevní přikázání bylo zrušeno třetím Tridentským koncíliem v Hampsburku u Dohňan. Zůstává pouze první.

      Reagovat
      • Máte zajisté na mysli vylučování z církve, tedy exkomunikaci.

        Reagovat
        • Ano, je sice ještě exkrementace, ale to je něco jiného.

          Reagovat
          • Kdysi jsem chodívala na brigádu k Boromejkám do domova důchodců. A když při řeči u oběda došlo na vyprazdňování babiček a dědečků, jedna sestra to zhodnotila, že je ta správná doba skončit obědovou pauzu.
            Jsem zvědavá, jestli tato diskuze skončí u exkrementace, anebo kam se ještě dostaneme?? 🙂

            Reagovat
  • Ono už není kam dál…exkomunikací a exkrementací všechno končí. Hlavně teda sranda…

    Reagovat
  • Já bych přece jen ještě neco měla – a to připomínku k poslední šťouravé poznámce Vladimíra, který píše ,že – Pojem „fortelné“ pochází z něm. „der Vorteil“, výhoda, prospěch, užitek. Nebylo by lepší „foršusné“, z něm. „der Vorschuss“, záloha?
    Chci říct, že slovo „záloha“ je od slova založit, to znamená, když bych si nachozenou mši někam založila, velmi snadno se může stát, že v případě potřeby ji nenajdu. Z výhody by se pak stala nevýhoda, takže bych navrhovala zůstat u označení „fortelné“.

    Reagovat
    • Malá technická: Chápu, že se v původním textu autorům zalíbilo použít výraz „fortel“, ale jazykově správné je od foroty „forotné“.

      Reagovat
  • Fortelné nebo Foršlusné by bylo třeba doplnit Dodatným, a to v týdnu 25.-31. 7., kdy půlka Brna a půlka kněží je v Krakově a na dovči a chudáci kněží, kteří ve štatlu zbudou, budou muset odsloužit každý cca 7 mší svatých, vždy pro cca á 50 zbyvších Brňanů. Následující 4 neděle by si pak mohli lízat rány, a mládež zesvatělá krakovským pobytem bude i bez bohoslužeb jen pozvolna několik týdnů klesat z nebes na zem.

    Reagovat
    • Kněží sice mají podle zákona nárok na dovolenou, ale i o dovolené mají povinnost denně sloužit mši svatou. Kněží pocházející z Brna a sloužící mimo Brno, o dovolené zajisté navštíví své rodiče a při té příležitosti mohou zastoupit i brněnské kněze.

      Reagovat
    • Už to vidím – jak se polovinu prázdnin nad Brnem zlehýnka vznáší brněnská mládež. Doufám, že se nebudou podobat holubům, kteří ničí církevní památky a naše trička, když něco upustí… Doufám, že nebudou podobni ani brněnskému smogu, ale spíše v Brně nevídanému bělounkému rannímu oparu….:-) 🙂

      Reagovat
    • Kněží by též měli mít výhodu fortelného a nasloužit si pár mší předem.

      Reagovat
  • Mně se z této praktiky dělá zle. Logika na které „fortelné“ staví je sice správná, ale postrádá duchovní rozměr. Na mši jdu, protože se chci setkat s Bohem. Ne proto, že je neděle. Když to přeženu, mohl bych jeden celý den strávit v kostele, kde by se sloužila jedna mše za druhou a následně bych byl půl roku z obliga. Nechutná směnárna.

    Reagovat
    • Nevidím nic špatného na tom, že se s Bohem potkám třeba třikrát denně, naopak, přijde mi to nanejvýš vhodné…zasloužená odměna ve formě fortelného 🙂 křesťanský život začíná být zajímavým.

      Reagovat
  • Choďte každý den půl roku a máte „do foroty“ a pak půl roku šábes, a možete jezdit po !?světě a máte ‚klid‘. Mno … ale jen nevím, estli Otec bude brát toto ‚chození‘ v potaz (?!)

    Moje zkušenost je, že díky Ježíši Kristu vím že živý Bůh nepotřebuje žádné chrámy, protože je všude. Já mám super šábes, protože se nemusím omezovat na konkrétní místa a má to vyřešené 😉

    Přeji všem, mějte se hezky 🙂

    Reagovat
    • Bohušu Bohušu…Bůh chrámy nepotřebuje, ale je otázka, jestli má cenu se zbytečně připravovat o největší slávu a zázrak právě v kostele…nejde o samotný chrám, ale čím se chrám stává je-li tam Bůh přítomen v eucharistii. Chrám bez Boha je pouze chrám. A mimolenochodem, fortelné je vtip 🙂

      Reagovat
  • Já to propásl, ale nevadí. Počkám si klidně dalších 500 let, ale může to být i za delší dobu.

    Reagovat
  • Já jsem si takhle nachodil svátost pomazání nemocných.
    Přijal jsem ji už před lety 6 x když jsem byl zdravý.

    Na podzim mě dělali po infarktu „bajpás“ a nemusel jsem narychlo shánět kněze. Pohoda.

    Podobně to dělám i ve svátosti smíření. Vyznám i to, co jsem neudělal, ale hrozí, že časem spáchám.

    Například – v listopadu jsem vyznal, že jsem okradl stát, přestože daňové přiznání vyplňuji až v březnu.
    Je to lepší v klidu listopadu, protože pak v tom shonu …

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *