Církev se připojuje k oslavám: Číslo 918 v kancionálu dostalo Ach synku, synku

K stému výročí vzniku Československé republiky rozhodli čeští a moravští biskupové o tom, že v nové edici Kancionálu se objeví i píseň Ach synku, synku spojená s prezidentem T.G. Masarykem. „Hledali jsme způsob, jak v naší církvi tohle významné výročí oslavit. Zdálo se nám, že tato forma je dobrá, trvá navěky a oproti záměru ornátů v provedení trikolory nevyžaduje ani značné finanční prostředky, ani svolení vatikánské kongregace pro bohoslužbu a svátosti,“ popisuje generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.
Biskupové dali svolení k zařazení zmíněné písně mezi mešní na základě dobrozdání teologicko-liturgické komise, která ve svém odborném posudku uvedla, že „text vyzdvihuje pro dnešní dobu potřebným způsobem hodnoty úcty k půdě, úplné rodiny, mezigeneračního soužití a daru dobré rady. Bohoslužebné použití lze umožnit, bude-li vhodně doplněn o složku spirituálně-transcendentně-eschatologickou. Jednoduchá melodie umožňuje snadný varhanní doprovod, navíc harmonizace příhodně poskytuje možnost zopakovat ve velikonoční době poslední čtyři tóny s textem aleluja,“ stojí v posudku vypracovaném Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. Zdůrazňuje, že uvedená slova se vztahují na první tři sloky („tatíček se ptá, oral-li jsi, kolečko se mi polámalo a nauč se, synečku, hospodařit“) a v Kancionálu nebudou určité zlidovělé variace o orání cesty bílé používané k chození za svou milou.
Naopak se objeví nepůvodní čtvrtá sloka, která má vyhovět zmíněnému požadavku na přesažnost. Zní: „Pomoz Bože i nám dobrou radou (v době velikonoční aleluja) – ať k tobě dojdeme hlavní branou (v době velikonoční aleluja.)“ Text schvalovali biskupové na posledním plenárním zasedání v Dolních Břežanech. „Ještě nikdy jsem nezažil na plenárku takovou zábavu. Text jsme ve skupinkách pilovali dlouho po večerce,“ popisuje Vlastimil Kročil.

Podle teologů píseň dokáže překonat i mnohdy odtažitý vzájemný vztah církve a prvního Československého prezidenta. „Píseň je totiž věrným obrazem katolické zpovědi. Kdy se Tatíček neboli „abba“ prostřednictvím kněze aktivně ptá na život věřícího v době od minulé svátosti smíření. Nakonec vysvětluje, v čem spočívá chyba v jednání a naznačuje cestu k nápravě. Při důkladném rozboru oblíbené Masarykovy písně se tak nakonec ukazuje, že nikdy v jádru nepřestal být pravým katolíkem,“ vysvětlil redakci Tisíckráte teolog Aleš Opatrný.

K přijetí písně Ach synku, synku do kancionálu dochází v době, kdy Česká ženská lobby požádala ministerstvo školství, aby píseň vyškrtlo z učebních plánů. „Není výchovné předkládat model, kdy jeden z rodičů dělá mluvčího druhému, dominantnímu, který je navzdory zjevné despocii paradoxně nazýván tatíčkem. Text také implikuje dojem, že orání přísluší pouze mužům,“ uvádí rozklad České ženské lobby. Tato organizace zároveň uvedla, že v souvislosti s kancionálem neplánuje podávat trestní oznámení.
Biskupská konference ujistila, že se podařilo zavčas zastavit chybné zařazení písně do řady 700, tedy Písní k Pánu Ježíši. „Byl to zjevný omyl, rutinní pochybení na základě matoucího pojmu synek,“ vysvětluje Stanislav Přibyl. Ach synku, synku bude mezi příležitostnými písněmi a dostane symbolické číslo 918. To dosud má zřídka používaná mešní píseň Bože všemocný a vlídný. Její spoluautor, biskup Josef Hrdlička souhlasil s převzetím sousedního, zatím nepoužívaného čísla 919.
„Máme radost, že se to podařilo. Tato píseň může obohatit život církve při některých důležitých událostech, jakými jsou žehnání praporů nebo bohoslužba v lánském zámku. Oživí také některé strnulé koncerty v katedrále,“ hodnotí ceremoniář kardinála Dominika Duky Vojtěch Mátl.

 

84 komentářů: „Církev se připojuje k oslavám: Číslo 918 v kancionálu dostalo Ach synku, synku

  • 28.10.2018 (3:46)
    Permalink

    „Pomoz Bože i nám dobrou radou – ať k tobě dojdeme hlavní branou.“

    Chci věřit, že příslib vůle po POZNÁNÍ, snahy o duchovno, ochoty se modlit a vstoupit/vstupovat do dialogu s Bohem.

    Reagovat
  • 28.10.2018 (5:08)
    Permalink

    Zařadit tuto píseň do kancionálu není špatný nápad. Oříškem však může být volba tóniny. Kdysi jedna soudružka ze stranické delegace, která už před mnoha lety navštívila nahrávací studio tehdy ještě Československého rozhlasu, požádala přítomného ladiče klavírů, aby jí na klaviatuře ukázal tón „G“. Ladič jí ho ukázal s dotazem: „A proč to chcete vědět?“ „No, abych věděla, kterým tónem začíná Gde domov můj“…
    Z tohoto úhlu pohledu se mi tónina A dur nezdá příliš vhodná, protože bude zabíhat do stratosférických výšek, které zazpívá málokdo. Pak je otázkou, zda zaměnit text na „Ech, synku synku“ (E dur bude v tomto ohledu mnohem přijatelnější) nebo ještě „Uf, synku synku“ (F dur by taky ještě šla). Na Hané a Chodsku možná budou mít tendenci zaměnit to na „Ha, synku synku“, jenže H dur bude ještě horší než ta A dur, nehledě na předznamenání, kdy je tam křížků jak na hřbitově… Pak je tady ještě otázka vypracování varhanního doprovodu, kterého by se měli ujmout nejlépe buď Varhan Orchestrovič Bauer nebo Miloš Bok…

    Reagovat
    • 30.10.2018 (10:14)
      Permalink

      … no tak jste se pomatené soudružce zasmáli. Hledadala bod G na varhanách … 😉

      Reagovat
      • 30.10.2018 (16:52)
        Permalink

        Tak o bodu G na varhanách slyším poprvé 😀 Jó, člověk si myslí, že když celý život něco dělá, tak že o tom ví všechno…

        Reagovat
  • 28.10.2018 (8:50)
    Permalink

    A já se tak těšil, že dnes při mši zazní „Zachovej nám Hospodine“ coby státní hymna z doby plného rozkvětu katolictví v naší zemi. Hlavní město Vídeň, nejvyšší hory Alpy, panečku, to byla doba! 🙂

    Reagovat
    • 28.10.2018 (11:04)
      Permalink

      Koukám, že byste si úžasně rozuměl s jistým M. P. z Chrasti u Chrudimi (zatím ho nebudu jmenovat, ale mohu poskytnout kontakt), který je varhaníkem tam i jinde… Povoláním je obráběč kovů a když jde člověk do fabriky, kde pracuje k jeho ponku, tak je jasno… Všichni kolem mají jako výzdobu výstřižky nahých žen, jen on má u mašin obrovský portrét císaře a slova císařské hymny. Snad dokonce je v nějaké „roajalistické straně“, či jak se to jmenuje… Ale on je do toho tak zažraný, že kdejakého profesora dějepisu by strčil do kapsy, kdyby došlo na debatu o těchto časech. Skvělý chlap, báječný varhaník a řemeslník jedna radost – když potřebuji vyrobit něco k nějakým varhanám, co se rozpadlo, obrátím se na něj. Zatím vždycky pomohl!

      Reagovat
    • 28.10.2018 (11:47)
      Permalink

      U nás to bylo na závěr mše jen: „Kde domov můj“ a „Nad Tatrou sa blýska“. …
      ________________
      Slovenskou část mladší už však moc nedávali.

      Reagovat
      • 28.10.2018 (13:22)
        Permalink

        Vidím, že ve farnosti M.H. podlehli modním terndům dočasně rozdělených národních států a v duchu hyperkorektnosti zahráli Českou a Slovenskou hymnu. Tedy hymny dvě, patřící dvěma novodobým státům, které mají s aktuálním výročím společné jen právní následnictví po dvou federacích v mezidobí. Trošku se to zamotává? Ale kdepak. Stačí vnímat, že RČS, ČSR, ČSSR, ČSFR měly jednu hymnu a dnešní ČR + SR prostě mají každá hymu svou. (Přiznám se, že s druhou slokou aktuální Hymny Slovenské republiky bych měl problém taky.)

        Náš pan vikář sice také anoncoval také českou a slovenskou, ale pak varhaník Fronc se v historických reáliích orientuje skvěle a k stoletému výročí Československa zahrál a my zapěli tu jedinou správnou historickou Hymnu Republiky Československé.

        Reagovat
        • 28.10.2018 (16:32)
          Permalink

          Abych předešel domýšlení i emocím: V katedrále se u nás dnes jednalo pouze o 1. sloku písně „Kde domov můj“ a první sloku písně „Nad Tatrou sa blýska“ tj. o „Československou hymnu“ tak, jak jsme ji znali v době společného Československa. (+ Následovala ještě 1. sloka písně Svatý Václave.)
          _______________
          Osobně v tom nevidím problém. Když jsem v minulosti pobýval delší čas v zahraničí, sám jsem si obě části Československé státní hymny nejednou prozpěvoval, coby součást národní identity.)

          Reagovat
      • 28.10.2018 (21:46)
        Permalink

        My jsme byli určitě nejautentičtější.

        U nás dnes na mši závěrem zaznělo:

        Kde domov můj, Nad Tatrou a blýská a Zabili zabili chlapa z Koločavy (na paměť Zakarpatské Ukrajiny)

        Reagovat
    • 28.10.2018 (23:48)
      Permalink

      Glume, katolictví tam bylo vždy: Na T.G.Masaryka byl údajně za Velezradu v RU vypsán trest smrti. …
      _________________
      To jsme zpět u pátera Jiřího Reinsberga: „Když vznikala republika, pradědeček dostal mašinu a vagón a byl poslán do Vídně vysvětlit jim, jak se věci mají.“ …

      Reagovat
  • 28.10.2018 (17:08)
    Permalink

    Felifi!
    Úžasný a skvělý článek – bohužel – trochu jsi zaspal – nebo možná biskupská konference. Jak známo, stoleté oslavy jsou jednou za sto let, a náš varhaník – zjevně nepoučen a taktéž evidentně nečtouce tyto příspěvky – místo uváděné písně Ach synku, synku – jako v mnoha dalších farnostech na závěr mše zahrál národní hymnu. Takže letos se to prostě nestihlo využít.
    Čas ukáže, jak se nová píseň v kancionálech při mších osvědčí. Nutno ale podotknout, že by se ČBK měla zabývat i další změnou – mezi mariánské písně (z todo důvodu, že obsahuje slova V SADĚ SKVÍ SE JARA KVĚT = OBRAZ PANNY MARIE) by bylo vhodné zařadit právě národní hymnu.
    +-)

    Reagovat
    • 28.10.2018 (22:05)
      Permalink

      Opravuji začátek a konec: Felixi a 😉

      Reagovat
      • 28.10.2018 (22:18)
        Permalink

        On to zas tak velký překlep není! V rozhlase dlouhá léta pracoval jakýsi pan Fink a my jsme občas na chodbách prozpěvovali „Ach Finku, Finku, doma-li jsi…“
        A pak u nás pracovala ještě jakási Míla Kočová, které recesisté občas přesmyčkou upravovali jméno na „Kýla Močová“. Až to jednoho dne hlasatel skutečně řekl na mikrofon a do éteru letělo „Pořad pro vás připravila redaktorka Kýla Močová.“ Pak si uvědomil, že to řekl a omluvil věc těmito slovy: „Velice se omlouvám a opravuji – pořad pro vás připravila redaktorka Kýča Molová“. A to už se zbořili úplně všichni a místo moderace šla do éteru asi tři minuty záložní hudba, aby nebylo ticho ve vysílání…

        Reagovat
        • 28.10.2018 (22:54)
          Permalink

          Podobný půvabný překlep se kdysi podařil TV hlasatelce. „A nyní uvádíme pěveckou soutěž Antitalent, promiňte, Intertalent“. Antitalent byla běžná lidová přezdívka 🙂

          Reagovat
        • 29.10.2018 (10:37)
          Permalink

          To je fakt dobrý! 😀
          Já jen chtěla ukázat, že opravdu nešišlám… 😀 😀

          Reagovat
          • 29.10.2018 (22:23)
            Permalink

            Lehká vada řeči není často na závadu. V médiích bych dokázal jmenovat konkrétní osoby, kterým by mělo být doporučeno zabývat se kvalitou výslovnosti. Ale někdy jsou i tací, kteří z tohoto handicapu dokážou udělat legraci a naopak jej zveličovat. Měli jsme mezi sebou hudebního režiséra, který nebyl schopen vyslovit „r“ a místo toho říkal jakési „v“. Byl si toho dobře vědom a obzvláště si dával záležet při natáčení s lesními rohy – „hornami“, kdy zásadně říkal: „Pvosil bych pány od ho..en, aby tvochu pfidali na síle a váčili se doladit…“
            Jinak co se nápadu s hymnou týče, reaguje níže M.H… Já bych jen dodal, že by pak stačilo jen píseň – hymnu – přečíslovat na nějakou „osmistovku“, protože mariánským písním jsou vyhrazena trojčíslí začínající osmičkou…

            Reagovat
            • 30.10.2018 (9:34)
              Permalink

              Je také brát na zřetel, z jakého kancionálu se zpívá, mnohé písně nejsou v kancionálech všech diecézích, které mají své dodatky. Např. ostravsko-opavská diecéze může zpívat svůj text hymny. 🙂
              Kde domov můj?! Kde domov můj?!
              Od Pradědu k Lysé hoře,
              Ostrava kde plyne k Odře,
              Opavěnka vévodí, dobrý lid kde se rodí:
              to je Slezů krásná země, země slezská domov můj!

              Reagovat
              • 30.10.2018 (9:42)
                Permalink

                No a v olomoucké a brněnské diecézi bude v kancionálech toto:
                Kde domov můj?! Kde domov můj?!
                Bujará orlice pestrá, lva bílého věrná sestra,
                snášela s ním nehodu, cítí teď s ním svobodu:
                s českým lvem se nerozloučí
                zem moravská domov můj!

                Reagovat
                • 30.10.2018 (13:05)
                  Permalink

                  Ve farnostech Hlučín, Bruntál, Opava, Vrbno pod Pradědem, Kravaře právě koluje petice na podporu rozšíření textu hymny o:

                  země slezská
                  krásná je a hezká

                  Navrhovatelé poukazují na to, že původní text hymny 2x opěvuje zemi českou a na Moraváky a Slezáky kašle.
                  Návrh se týká pouze části pro Slezany, navrhovatelé věří, že se Moravané jistě přidají z vlastní vsuvkou.

                  Reagovat
                • 30.10.2018 (13:47)
                  Permalink

                  Německá menšina by mohla závěrem zpívat:
                  Bohmen Bohmen uber alles

                  Maďarská menšina:
                  Csehszlovák föld a hazám,
                  Csehszlovák föld a hazám.

                  Vietnamská:
                  Česi zém to dobré

                  Reagovat
                    • 31.10.2018 (18:03)
                      Permalink

                      Já vím, Apríle.
                      Maďarská taky existuje.
                      Taky umím googlit
                      Ale např. ta Německá verze by se jim lépe pamatovala, kdyby zpívali to, co už znají, mají zažito.
                      Proto jsem ji v závěru správně pozměnil veršem – Bohmen Bohmen uber alles

    • 29.10.2018 (22:09)
      Permalink

      Lído (???) součástí kancionálu, který máme doma, je „Dodatek pro Královéhradeckou diecézi“ a tam jsou první 2 sloky písně „Kde domov můj“ pod číslem 991. (Dodatek je datován rokem 2004 – tj. je z doby, kdy diecézi spravoval současný pražský arcibiskup pan kardinál Duka.)
      _________________
      „Netlač řeku, teče sama.“ …

      Reagovat
      • 30.10.2018 (22:34)
        Permalink

        Nóó – teče sama, ale po proudu. Já tlačím proti! 😀 😀 😀

        Reagovat
        • 31.10.2018 (5:09)
          Permalink

          Jiným příkladem může být klasická situace, kterou zažil asi každý z nás – obyčejný průjem. Tlačit nezkrotný proud, který se dere sám kupředu, by znamenalo pohromu několikanásobnou…

          Reagovat
        • 31.10.2018 (6:02)
          Permalink

          Lído, měl jsem za to, že jsem Českou národní hymnu v kostelním kancionálu už dávno viděl. Proto jsem si ho vzal do ruky a našel jsem, že to skutečně je poslední píseň tam (číslo 991). Zřejmě v jiných diecézích vás ošidili. (!) Nevím.

          Jinak čistě technicky: Českou hymnu jsem si zpíval (či hvízdal) MHOHOKRÁT. (Svatý Václave ne.) Dokonce když jsem pracoval ve fabrice v Brandýse nad Labem, tak mě už všichni mistři znali. Kdykoliv stála linka na výrobu autorádií, šel jsem na to s Českou národní hymnou. A světe div se, zabíralo to. … (Jak na linku tak i na lidi, kteří na ní pracovali.)

          Reagovat
          • 31.10.2018 (6:33)
            Permalink

            Česká, resp. Československá hymna byla v kancionálech odjakživa (resp. od dob, kdy se tato píseň stala hymnou) a nacházíme ji většinou hned na začátku (Voves, Vosyka, Sychra… Nevím, jak „Boží cesta“, ale tam bude asi také…). Lídě jde zjevně o zařazení této písně mezi písně mariánské (viz výše), což se zatím nestalo… Z tohoto hlediska by sem mohly být zařazeny i písně „Ó hřebíčku zahradnický, ó růžičko voňavá“ a spousta dalších lidovek, kde je pojednáno o květinách, protože mariánskou symboliku lze vysledovat téměř vždy. Pěkná by byla třeba i kdysi populární píseň, co zpívala Vondráčková – „Podívej, kvete růže, podívej“… (Ani ten další text není úplně mimo – „Ty, kdo nevíš, kudy kam…“)… 🙂

            Reagovat
            • 31.10.2018 (13:17)
              Permalink

              Nejen lidovky, ale i např. country s tématikou květin – např. Růže z Texasu. Akorát nevím, zda jsem vybral tu správnou, jestli to je dostatečně genderově vyvážené, když se tam zpívá o tom, že vodit koně pít je mužská práce 😉

              Reagovat
              • 31.10.2018 (17:37)
                Permalink

                Jasně! „… v tom vidím holku hezkou, až jsem vám z koně slít…“ Vždyť to mohlo být ZJEVENÍ!! Akorát ty další sloky – no nevím… Možná by se to muselo trochu upravit.

                S texty je někdy potíž… Vzpomínám na jednoho obzvláště „oraženého“ studenta, který si jako téma pro závěrečnou práci napsal téma „Sex a erotika v lidové písni“. Zástupkyně ředitele lítala po sborovně a křičela – „Jen přes moji mrtvolu! Co si to vůbec dovoluje!!??“ No, ale pak se trochu uklidnila a nakonec pronesla: „No, ono by to mohlo být svým způsobem zajímavé, ale nesměl by to psát právě on“… A tak jsme onoho předvolali do sborovny, ať nám přiblíží své představy o této práci. On se trochu zamyslel a pak povídá:“ No – jakože tam jsou všude takové ty dvojsmysly…“ A zástupkyně na to: „Jaké třeba myslíte?“ — „No, třeba: Na koníčka si vyskočím…“ A to už zástupkyně nevydržela a zařvala: „A ven!!!!“ 😀

                Reagovat
                • 31.10.2018 (17:38)
                  Permalink

                  Oprava: …“až jsem vám S koně slít“… Taky už blbnu…

                  Reagovat
                    • 31.10.2018 (21:10)
                      Permalink

                      Mě nezajímá, jak neznalý textař przní češtinu, mě zajímá, jak je to správně podle pravidel…

                    • 31.10.2018 (21:20)
                      Permalink

                      Z koho čeho (2.pád). (Z koně).

                    • 31.10.2018 (21:28)
                      Permalink

                      Zevnitř koně, nebo s povrchu koně?? 2. pád v tomto případě nic neznamená. Asi jste nedával pozor v 5. třídě. Fakt je, že já nová pravidla už zhruba 20 let ignoruji a nikdo mě nedonutí psát „režizér“, „diskuze“ a podobná jiná jazyková svinstva ignorující původ v latině. Mě učit nemusíte. Pubertální studenti mají víc empatie než vy…
                      Stejně tak odmítám nerozlišovat předložky a předpony „s“ a „z“.

                • 31.10.2018 (19:43)
                  Permalink

                  Taky mohl zazpívat píseň „Okolo Hradce“, kde se zpívá: „Kobylka malá kovat se nedá, kováři nechce stát. “ Z těch modernějších „Lapla mi ho Blanka“ (La Paloma Blanca) 🙂

                  Reagovat
                  • 31.10.2018 (19:57)
                    Permalink

                    Jóóó, našlo by se mnoho. Lidová tvořivost je právě v této tématice velmi pestrá a oplývá nevšední invencí. Však už i sebrané spisy našeho prapředka Janíka z Bratřic stojí za to a ne nadarmo byly uloženy v knihovně tepelského kláštera mezi „Libri prohibiti“…

                    Reagovat
            • 31.10.2018 (18:08)
              Permalink

              Aha, konečně mi je jasné, Radku, proč jsem viděl sestry jedné kongregace v Rosa Coeli při zpěvu zmiňované písně Helenky Vondráčkové, držet ruku na hrudi.
              Původně jsem se domníval, že jde o hromadný infarkt.

              Reagovat
            • 31.10.2018 (20:05)
              Permalink

              Jsem sice lehce mladší, zato jsem do kostela chodil od mala. Hymnu jsem v kostele nikdy zpívat neslyšel a od doby, kdy jsem uměl číst nebyla ani v žádném kostelovém kancionále. Tím spíše že zpívat hymnu v kostele za minulého režimu by hraničilo se zneužitím státního symbolu. Navíc se komunisté jakéhokoliv „vzedmutí lidu“ báli. Závěr: Vaše slova jsou NESMYSL. (Minimálně za dob tzv. „totality“…)

              V katolickém kancionálu je tato až teprve v dodatku z roku 2004. A to ještě zřejmě pouze tam, kde neměli „brzdy pokroku“ (všeho druhu). 🙁
              ________________
              Stran „zesměšňování“ typu „jara květ= Panna Maria“ toto si nezaslouží ani Hymna, ani příroda, ani Panna Maria. (Nic jinak Mariánského tam není.) Sama píseň „Kde domov můj je natolik pěkná, že se klidně v kostele zpívat může. De facto jde o oslavu Pána Boha, za krásu, kterou STVOŘIL.

              Reagovat
              • 31.10.2018 (20:50)
                Permalink

                Teď jste nám to tedy nandal! 😀 Tak si na kdejakém venkovském kůru najděte Vosykovy varhanní doprovody a uvidíte!
                A když nemáte smysl pro humor, tak otravujte na jiných stránkách, chytrolíne!
                A kdo tady co zesměšňuje?? Lída – tím, že to z legrace navrhuje? K čemu jsou tyto stránky?
                Běžte se už konečně VYCPAT!

                Reagovat
                • 31.10.2018 (21:17)
                  Permalink

                  Nic to nemění na skutečnosti, že „za socialismu“ se národní Hymna v kostelech (katolických – v jiných nevím) nezpívala.

                  Reagovat
                  • 31.10.2018 (21:19)
                    Permalink

                    Jistě. Leč nepodsouvejte druhým, že píšou nebo říkají NESMYSLY, když sám nemáte fakta ověřená a teď se tady svíjíte jak žížala, abyste alespoň trochu maličko zdůvodnil, že (samozřejmě) máte pravdu, což dokazujete irelevantními pindy o socialistických poměrech v liturgické hudbě (o které nevíte už lautr vůbec nic)!

                    Reagovat
                    • 31.10.2018 (21:27)
                      Permalink

                      Psal jste, že jste „konvertita“. V kolika letech? Pamatujete „liturgiii za socialismu“ ???
                      Např. ta v Praze u Týna. V roce 1989 na Velikonoce tam natáčeli video, o které měli zájem i ve Vatikánu. …

                    • 31.10.2018 (21:34)
                      Permalink

                      Neutíkejte od tématu a laskavě u něho zůstaňte, když to požadujete od druhých. Konvertoval jsem v roce 1977, pokud vás to zajímá. Do listopadového převratu to byla ještě dlouhá doba…
                      Hymna se samozřejmě za komunistů nezpívala, ale v Českém kancionálu z roku 1921 je vytištěna hned jako první, což je skutečnost, která s mojí konverzí nemá VŮBEC NIC společného. Víte, co? Uznejte, že jste v tomto případě skutečně mimo. Bude to čestnější než (sám sobě) dokazovat, že víte víc než ti druzí. Ani vy tu nejste sám…

                    • 31.10.2018 (21:47)
                      Permalink

                      Fajn, uzavřeme to tím, že je DOBŘE, že Hymna je součástí zpěvníku (kancionálu). Byť tam za socialismu nebyla a za první republiky možná ano.
                      ___________________
                      Hymna je apolitická. Lze v ní vnímat jak oslavu BOHA (Bohem stvořeného), tak nás lidi motivovat to pěkné vnímat.

                    • 31.10.2018 (21:51)
                      Permalink

                      Dobrá…

                    • 1.11.2018 (18:10)
                      Permalink

                      ad M.H.31.10.2018 (21:47) … nepodložené tvrzení: „Hymna je součástí zpěvníku (kancionálu). Byť tam za socialismu nebyla“ je opravdu OMYL.
                      Mám kancionál vydaný Maticí cyrylometodějskou roku 1968 ve které Čs. státní hymna je. Pokud by snad byl zájem, rád pro něj sfárám do bedny a kouknu pod jakým číslem ji tehdy zařadili …

                    • 1.11.2018 (21:28)
                      Permalink

                      Pane faráři, také „mám“ spis vydaný Maticí Cyrilometodějskou o Turínském platně: http://hajny.webpark.cz/shroud/shroud.html
                      ____________________
                      V roce 1968 vyšla řada věcí, která se pak už vydávat nesměla. 60.léta už nepamatuji, v 70.tých a 80. tých letech se z důvodů popsaných výše Hymna v kostelech nepěla. Ani, co vím, nebyla ve zpěvnících z té doby. Nechytejte za slovíčko a „neokopávejte kotníky“. Raději prosím buďte hoden svého stavu a odpovězte na otázku, na kterou jste byl TÁZÁN – tj. co máte VY proti POZNÁNÍ?

                  • 3.11.2018 (21:50)
                    Permalink

                    Párkrát jsem v dětství (a bylo to za socialismu) v kostele československou hymnu zažil; u Týna to nebylo; nicméně mi tato profánní (česky předchrámová) píseň připadá uvnitř chrámu logicky zcela nepatřičná.

                    Reagovat
                    • 4.11.2018 (0:23)
                      Permalink

                      Já vím. 🙂 Za socialismu byl na základce (rozuměj Základní škole) oblíbený vtip o tom, jak kdosi vylezl počůraný ze záchoda. Pointou bylo, že začali hrát státní hymnu a dotyčný POSLUŠNĚ stál „v pozoru“. (Nedovolil si ani stáhnout kalhoty.)
                      ____________________
                      Přijde na to, jak vnímáte Pána Boha. „Zajíc v kleci“ zavřený, za zdmi kostela?
                      Takový Bůh není Bohem mým…

              • 31.10.2018 (21:03)
                Permalink

                Víte PRT !!! Viz Václav Vosyka + Dobroslav Orel + Vladimír Hornof – Český kancionál 1921 !!
                Když víte houbeles, tak to nepodsouvejte druhým, vy NESMYSLE!

                Reagovat
                • 1.11.2018 (18:43)
                  Permalink

                  Ano, ta čeština… Správný pravopis je PRD.

                  Reagovat
                  • 1.11.2018 (21:12)
                    Permalink

                    Nechtěl jsem být příliš vulgární… Nejspíš jste to nepochopila…

                    Reagovat
                    • 1.11.2018 (21:33)
                      Permalink

                      Proto jste byl nejen vulgární, ale i NESPISOVNÝ. 🙁 🙁 🙁
                      (Spíše zaráží, že KANTOR „káže vodu a pije víno“.)

                    • 1.11.2018 (21:52)
                      Permalink

                      Chytrému napověz, blbého kopni… 😀 A neokopávejte laskavě kotníky vy těm druhým, kteří se s vámi už bavit nechtějí! 🙁

                    • 4.11.2018 (0:43)
                      Permalink

                      Od KNĚZE bych čekal, že PRAVDU bude mít spíše RÁD, než nerad.
                      _________________________
                      Vy jste kněz, že za pana Jůzu mluvíte ???

                    • 5.11.2018 (5:01)
                      Permalink

                      Ne, ale nemám rád ty, kteří se Kristu sami vnucují, aniž by si je JK vyvolil, a operují s vlastními pseudoargumenty, jako kdyby to bylo učení JK… Nic víc…

                    • 5.11.2018 (5:27)
                      Permalink

                      Vy jste Ježíš Kristus?
                      _____________________
                      Proč mluvíte za druhé?
                      Jste více než oni?

                    • 5.11.2018 (5:37)
                      Permalink

                      ANO! 😀 😀 😀 😀 😀 – na blbou otázku ještě blbější odpověď!!

  • 28.10.2018 (23:17)
    Permalink

    „Pomoz Bože i nám dobrou radou – ať k tobě dojdeme hlavní branou.“
    .
    Z hlediska pravověrných tradicionalistů je ovšem taková formulace teologicky nepřesná a zavádějící. Každý přece ví, že
    (Mt 7,13-14) „Prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.“
    Tedy hlavní brána do nebe je těsná, ale použitá formulace vzbuzuje dojem hlavní brány jako široké. Cíl je jasný – rozvrat pravé katolické víry neomodernistickými novotami. 🙂

    Reagovat
    • 4.11.2018 (1:07)
      Permalink

      Názory „tradicionalistů“ NEJSOU podstatné. (Čistě technicky, to jsou NESNÁŠENLIVCI – viz např. pan kardinál Duka v roce 2004 – http://hajny.webpark.cz/biskupum.html , kteří odmítají sloužit mši svatou v přítomnosti „nepravověrných věřících“. … )

      Důležitějším je názor Pána Boha.
      ________________
      Než na „bránu“ se soustřeďte na „RADU“. (Dokonce radu od Boha.)

      Reagovat
    • 31.10.2018 (19:55)
      Permalink

      Není co řešit, díky za upozornění!

      Reagovat
    • 31.10.2018 (20:19)
      Permalink

      Už to leze. 🙂 Sám konzervativní kněz o. Marián Kufta poslouchal za svého mládí Waldemara Matušku… („Vtom potkám holku hezkou až jsem vám z koně slít.“)

      Reagovat
        • 31.10.2018 (20:51)
          Permalink

          Opět neopravujete, ale OTRAVUJETE!

          Reagovat
        • 31.10.2018 (20:53)
          Permalink

          Nepleťte si jméno kněze s bulharským pokrmem „kjuftěta“… 🙁

          Reagovat
              • 31.10.2018 (21:32)
                Permalink

                To jste řekl Vy.
                ______________
                If you have nothing what to do, don’t do it here.

                Reagovat
                • 31.10.2018 (21:36)
                  Permalink

                  To už tady taky bylo asi 347x… Něco nového? Jako lahodná hudba mi zazněla vaše poznámka, že se se mnou nebavíte…. 🙂

                  Reagovat
                  • 4.11.2018 (0:32)
                    Permalink

                    O Vás vůbec NEŠLO.
                    Pointou bylo, že POZNÁNÍ se Vít Jůza bojí/bál, jako „čert kříže“.
                    ______________
                    Poznání není cestou ke hříchu, jak kdysi řekl pan biskup Graubner.
                    NAOPAK, poznání je cestou k PRAVDĚ.

                    Reagovat
      • 3.11.2018 (21:58)
        Permalink

        Aneb při dobývání Tróje je potřeba z toho dřevěného koně vylézat opatrně!

        Reagovat
        • 4.11.2018 (1:30)
          Permalink

          Po bitvě je generálem každý. Nechme souzení na Pána Boha. …
          ______________________________
          Svým způsobem je i tohle o velikosti víry v BOHA…
          (Myslet si, že vše musím okomentovat a zachránit já, může být „malou“ představou Boha.)

          Reagovat
  • 31.10.2018 (21:09)
    Permalink

    Děkuji Billovi za návrat k (vážnému) tématu modlitby.
    ___________
    Až bude mít náladu, čas a chuť V.Jůza, může doplnit o kladech poznání.

    Reagovat
    • 31.10.2018 (21:14)
      Permalink

      Ten si vaše slova určitě vezme za svá… 😀
      A nezapomeňte – Český kancionál, 1921! Viz výše uvedení autoři a koordinátoři. Sovětskou hymnu tam v tom roce 1921 pochopitelně nedali… (Dokonce ani Deutschland über Alles…)

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *