Vatikánskou komisi, která má zkoumat otázku jáhenství žen, financují Norské fondy.
Papež František nedávno šokoval konzervativní katolíky, když rázně neodmítl možnost, že by ženy mohly být vysvěceny na jáhenky, a místo toho nechal ustanovit oficiální komisi, která se má problémem zabývat. Ačkoli se vatikánský mluvčí Federico Lombardi snažil uklidnit situaci a tvrdil, že papež v žádném případě nezamýšlí zavádět jáhenské svěcení, které by umožnilo ženám mluvit při bohoslužbách, nové informace, které získalo Tisíckráte.cz, svědčí o opaku.
Podle zdrojů blízkých papeži totiž nově ustanovenou komisi financují v Česku nechvalně známé Norské fondy. „K otázce financování činnosti komise se bohužel nemohu vyjadřovat, ale můžete si být jisti, že to nijak neovlivní výsledky naší práce. Chceme nalézt pravdu, jako vždy,“ uvádí kardinál Kasper, který stojí v čele komise.
Sbližování Norska s Vatikánem začalo před několika lety s problémy kolem Vatikánské banky, které musel papež František na začátku svého pontifikátu řešit. Chybějící peníze na provoz kurie pak podle deníku L’Osservatore Romano doplnily právě zdroje z Norských fondů. Na oplátku měl papež slíbit větší otevřenost vůči ženám, rozvedeným a dalším menšinám.
Na problematičnost Norských fondů upozornila před nedávnem v České republice poslankyně Jitka Chalánková, která zveřejnila seznam všech příjemců z řad neziskových organizací. Podle poslankyně je z něj patrný jasný tlak na prosazování jiných ideových záměrů. „Skutečnost, že fondy v poslední době financovaly i opravu různých sakrálních památek, ukazuje, že se Norsko snaží ovlivňovat i katolickou církev. Nelíbí se mi to,“ dodává Chalánková.
To, že tlaky skutečně existují, dosvědčuje i zkušenost od sv. Jakuba v Brně, kde z norských peněz financovali opravu kostela a kostnice. „Začaly se množit dotazy farníku a hlavně farnic, zda by mohla ministrovat i děvčata. Něco takového nebylo v našem kostele nikdy zvykem a poprvé to někdo vyslovil poté, co jsme začali s rekonstrukcí. Podle mě to není náhoda,“ uvádí tamní farář Václav Slouk.
Naopak otevření diskuze na téma posílení pozic žen v církevní hierarchii přivítala socioložka a odbornice na otázky genderu, PhDr. Jiřina Šiklová, CSc: „Lze to považovat za první vstřícný krok ke zrovnoprávnění žen a mužů v církevní hierarchii. Na druhou stranu je možné tuto diskuzi vnímat i jaksi dichotomicky – sice se hovoří o možném svěcení žen na jáhenky, leč jáhen je stále v podřízené pozici vůči knězi – tedy muži. Je tedy otázka, zda nezamýšleným důsledkem tohoto opatření nebude pouze reprodukování vzorců genderové nerovnosti, které naopak povedou k posílení podřízeného postavení žen vůči mužům v církvi,“ upozorňuje na skrytou genderovou past Šiklová.
Čeští biskupové však tlaku z Norska podléhat nehodlají. „Jsme zásadně proti těmto nápadům, protože ženy mají v církvi jiné úkoly. Ministrovat samozřejmě podle církevního práva mohou, ale pouze tam, kde je to zvykem,“ dodává mluvčí ČBK s tím, že to zvykem není nikde.
Vypadá to, že se církev rychle učí: tak, jako v politice se vyrábí tzv. „problémy“, které mají odvést pozornost od podstatných a skutečných problémů mi připadá, že otázka svěcení žen je manévrem na odklonění pozornosti – zatím nevím od čeho a kam.
Např. v Karlově Studánce si s nějakým svěcním hlavu nelámou. Byla jsem (už před třemi roky!) svědkem, že žena, která vypadala a chovala se jako kostelnice, vykázala ze zákristie jáhna, který tam byl na dovolené a před bohoslužbou se přišel nabídnout k službě (jáhni to mají za povinnost). Sama pak v klidu vedla bohoslužbu a podávala Eucharistii. Jáhen z lavice jen pokorně zíral…tlaku Norských fondů se postavit nedokázal.
Dál mě v této souvislosti napadá, jestli vznik Norských fondů nemají od samého začátku na svědomí nedoceněné ambiciózní ženy…
Jak znám Norské fondy, tak kdyby to byla pravda, už ve Vatikáně sedí Františka.
Když píšu nějaký příspěvek, vždycky si říkám, co asi vtipného mi kdo odpoví. Milá redakce, přiznám se, že POKAŽDÉ předčíte moje očekávání!!! Zdá se, že když se rozdávala vtipná kaše, nešli jste si dvakrát, ale zřejmě jste čórli celý kotel.
Dvakrát? Jestli oni nešli pro tu kaši Tisíckráte….
V článku chybí jedna informace, kterou pravděpodobně redakce Tisíckráte 4.7.2016 neměla, ale která prosákla začátkem tohoto roku.
Norským jde především o doplnění textu evangelií: pět chlebů a dvě ryby (původní) na pět chlebů a dvě norské tresky (nyní).
Ono zmíněné financování (podplácení) má mít toto strategické završení.
Vždyť jaká lepší už může být reklama, než ta, která dostane do nejrozšířenější knihy světa?
Nejrozsirenejsi kniha sveta je plna svedskych vyrobku. Tam asi norum psenka nepokvete 🙂