Tisíckráte na Proglasu v pořadu Na dřeň!
Konečně si někdo všiml Felixovy brilantnosti, břitkého humoru a myšlenkových pochodů nedozírných hlubin. V otevřeném rozhovoru bez skrupulí, ovšem s jistou dávkou skromnosti hraničící s plachostí, odpovídá Felix Kulpa na otázky týkající se nejen církve, ale také psaní, ohledávání hranic humoru a chystané knihy. Možná bude i svéďo! 
Tak poslouchejte už dnes od čtyř na Proglasu nebo v podcastu pořadu Na dřeň kdykoli! Stačí kliknout na odkaz 🔽
Šestijedinný Felixi, poslechl jsem si rozhovor s tebou. Jsi super!
Tu avizovanou knížku musím mít, kdyby na ni měl prasknout celý můj kapitálový podíl ve Špalíčku.
Snad se do ní nevprudí se svými „moudrými“ komentáři ti pražští poučovači. 😉
Nebojte, nevprudí… My máme jiné platformy – a zdá se, že směrem k zamýšleným cílům dokonce dost akční už jen tím, že zatím odolávají vlivům „jedině správných“ názorů. Vzato však z druhého konce – i tendenční a myšlenkově jednostranné materiály (spisy, filmy, artefakty atd.) mají svou nezpochybnitelnou cenu a hodnotu právě ve své tendenčnosti a jednostrannosti… 🙂
Nyní se kochám velmi solidními přepisy a překlady projevů Goebbelse, mimo jiné i z autentických nahrávek dochovaných v rozhlasovém archívu – úžasná četba, která nemá chybu, zvláště, když to porovnám s nezapomenutelnými perlami některých předlistopadových žurnalistů (Onderka, Hoření, Rovenský) a dokonce už i současných, kteří ovšem zatím nevedou monology, ale velmi sofistikovaně „moderují“ rozhovory (předpokládám, že jejich jména jsou všeobecně známá)… 😀 To je skutečná FAKULTA žurnalistiky!! 😀 😀
Leč k aktualitě zde na tomto webu – ten obrázek k poslednímu článku (výše) také nemá chybu a má poměrně značnou vypovídací hodnotu… 😀
Jakkoliv k rodičům na Náchodsko jsem se dostal jen na „otočku“ ještě před uzávěrou, na hranicích mne pro pokus o „opuštění republiky“ nezastřelili a díky tomu jsem si ráno mohl pohladit (zde) posvátnou krávu a během chvíle jich za mnou přiběhlo hned celé stádo. Velbloudi zde tahají povozy vyšší než dvoupatrový autobus a jediným ostřejším zvířetem (ještěrku na zdi terasy nepočítám) byl hlídací pes za plotem místního, v roce 2006 vysvěceného, římsko-katolického kostela. Přímo cestou na hotel. Stačilo pouze poprosit o zastavení. I psa jsem pohladil na nose, ale i tak na můj vkus dost přísně štěkal. Ba co víc (!). Když jsem mu nabízel podrbat pod krkem, nejevil zájem…
Papež František je opravdu Boží muž (!). V Evropě zavírají Řím a ON si těsně před tím „jen tak“ zaletí do IRÁKU. HUSARSKÝ kousek. Jinak se to nazvat nedá, doslova vedený DUCHEM SVATÝM… (!)
…
Při večerní mši svaté mne přeci jen „něco“ zaujalo. (Kromě anglického pozdravu na začátku jsem nerozumněl vůbec ničemu.) Celá mše v místním jazyce. Přesto při podávání sv. přijímání zde na indickém venkově ZMĚNA. Něco, s čím jsem se nikde v EVROPĚ nesetkal… Každý zůstal u plastové židličky na které seděl a kněz obešel celý kostel a každému svaté přijímaní podal. Jako papež František, ani ON se nebál nést Krista a „jít mezi lid“.
___________________________
Otče Náš, jenž jsi na Nebesích, posvěť se jmého Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá, jako v Nebi, tak i na Zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. AMEN.
… modltba za dar zdraví a další „dobré nápady“ pro papeže Františka.
… až první imám přijme z rukou papeže Františka Tělo Kristovo, pak s pokorou odvolám vše nedobré, co jsem o něm kdykoliv řekl nebo napsal.
Cesta papeže Františka do Iráku vyvolala na sociálních sítích obrovskou vlnu posměchu a muslimové radostně oznamují, že papež se vzdal islámské nadvládě. Výsměch je neuvěřitelný, protože muslimové říkají, že František se klaní Mohamedovi jako svému prorokovi, když jde na hadždž (muslimskou pouť) do rodiště muslimského Ibrahima. Většina iráckých křesťanů neměla o cestu papeže zájem, protože mají silný pocit, že je papež nezastupuje.
Chování papeže, který de facto upřednostňuje muslimy před křesťany, je ukázáno v jeho nové encyklice „Fratelli tutti“. „Cizinec“ v papežské encyklice vždy vystupuje jako zoufalý zbídačený uprchlík hledající útočiště, nikdy nevystupuje jako agresor se záměrem dobývat. František věnuje zvláštní pozornost svým muslimským hostům, katolíci se ale musí ptát, zda je tato encyklika určena i jim. V encyklice není téměř žádná zmínka o základních pilířích katolické víry.
https://cs.gatestoneinstitute.org/17140/nova-papezska-encyklika-kapitulace
Píšete velice povzbudibé (!) zprávy. Kardinál Špidlík (Čech – resp. MORAVAN – jak poleno) tvrdí, že VÝSMĚCH je tím POSLEDNÍM, co zlý duch může, když už nic jiného nemůže.
V tomto PAPEŽ předběhl DOBU. Výlet o Iráku…
_______________________________________
Je VELICE smutné VIDĚT, že lidé v INDII, ale i v ČÍNĚ (!!!) věří svojí vládě DALEKO VÍCE, než vždycky REMCAVÍ Češi. …
Proč jsme tak nedůvěřiví ??? Je nás 5 a půl (jak jedno jediné větší město někde ve světě) a každý chceme být „ředitelem světa“… ???
Každý „Kamenáč“ ví lépe než papež František (nebo „Babiš“) čeho „těm druhým“ je třeba.
Gratuluji k úspěšnému průzkumu zájmu iráckých křesťanů o papežovu cestu!!
Papež František v Iráku: Další babylónské zmatení?
https://www.tedeum.cz/2021/03/10/papez-frantisek-v-iraku-dalsi-babylonske-zmateni/
Rozdíl mezi Tisíckráte a Te Deum je ten, že oni to myslí vážně, ale oboje je třeba brát se značnou rezervou. A pak Te Deum má více různých nápěvů.
🙂 Který server, který rozhlas, které noviny či kterou televizi dnes lze brát bez značné rezervy…. 🙂
Skutečnost, že Te Deum má více nápěvů, je v tomto kontextu takřka symbolická. Může to symbolizovat třeba i to, že k Bohu vede nikoliv pouze jedna cesta. Pak je zajímavé i to, že o zhudebnění tohoto textu se napřič všemi generacemi pokusilo nepřeberné množství skladatelů, někteří více, jiní méně úspěšně. Když se tím tak probírám, zjišťuji, že nejvíce posluchače oslovují ta zpracování, která reflektují některý z gregoriánských nápěvů (i ten „volnomyšlenkář“ Dvořák to tam má). Co za tím asi bude? Já v tom vidím symboliku v tom smyslu, že správná cesta k Bohu je pod vedením Církve. Někdy se však stane, že dirigent orchestru skladatelův záměr nepochopí (nebo pochopí jinak, než skladatel zamýšlel) a provedení přetvoří „k obrazu svému“. Pak můžeme uvažovat o symbolice ve smyslu, koho hodlám (symbolicky) označit za skladatele (Tvůrce) a koho za dirigenta orchestru…
Trochu mi to připomíná podobenství, které ježíš Kristus vyprávěl o „správcích vinice“.
Naštěstí ani papež František, ale ani Pán Bůh NENÍ závislý na tom, co VY VYTROUBÍTE či následně dementujete a „odvoláte“…
Jak říkal Br.Roger: „Bůh může pouze MILOVAT“.
I Ježíš jde DÁL svojí cestou.
________________
GOD always BLESS…
Dalo vám hodně přemýšlení, jak to navléci, abyste mě „utřel“, že ano?… 😀 😀 😀 😀 😀
Tu vaši angličtinu si strčte za klobouk, tohle novodobé „esperanto“ v mém srdci nenajde domov NIKDY – možná na rozdíl od momentálně legitimního papeže, jehož legitimita je stejně dočasná jako jeho život (na rozdíl od Boha). Jak řekl Exupéry – „Oči jsou slepé, správně vidíme SRDCEM“, což je rozměr, který nejspíš navzdory vašemu vzdělání v exaktních vědách vy nepochopíte také NIKDY, protože LÁSKA není o exaktnosti… Možná nejste schopen pochopit ani takový detail, že momentálně emeritní papež může být v srdci celé řady lidí více nadčasový než ten momentálně legitimní… V podobném duchu vnímám i jeho „husarské kousky“, jak vy píšete. Takže znovu:
AŽ PRVNÍ IMÁM PŘIJME Z RUKOU PAPEŽE FRANTIŠKA TĚLO KRISTOVO… 🙂
Vůbec ne. 🙂
Odpověl totiž už Ježíš Kristus: Kdo nechce uvěřit, ten neuvěří, i kdyby mrtví vstávali z mrtvých.
Přesně tak…
Až papež František udělí svátost křtu prvnímu imámovi a ten pak následně z Františkových rukou přijme Tělo Páně… 🙂
Třeba se toho dočkáme… 🙂
Třeba.