Titulní stranaZpravodajství

Burza míst v kostele na sezonu 2018/2019 se spouští na Bílou sobotu.

Vždycky jste se báli o svoje místo v kostelní lavici? Nyní již nemusíte! S naprostou novinkou letošních Velikonoc přichází téměř všechna biskupství v České republice. Na výzvu České biskupské konference spouštějí farnosti exkluzivní rezervační systém pro zajištění míst v kostele.
Nový zasedací pořádek začne platit na Bílou sobotu a volba tohoto data není náhodná. „Mši svatou začínají věřící venku u ohně a teprve poté vchází do kostela. Pro všechny tak platí stejné startovací podmínky. Místo, které na začátku vigilie zaberete, je vaše až do dalších Velikonoc,“ vysvětluje nový systém mluvčí České biskupské konference Přibyl. Jedinou podmínkou však je, že musíte zaplatit pronájem místa hned po skončení mše svaté. „Volná nebo nezaplacená místa totiž budou nabídnuty na slavnost Zmrtvýchvstání Páně a od pondělí budou k rozebrání na internetu,“ upozorňuje Přibyl.
Jednotlivé kostely nabízejí místa ve třech základních kategoriích:
Nejluxusnější business class, která se nachází v předních lavicích, je sice nejdražší, ale skýtá řadu výhod. Kromě nezbytného vytápění, vlastního kancionálu nebo polštáře pod kolena se v této třídě setkáme s přijímáním pod obojí a pozdravení pokoje od celebranta na každé mši svaté. Pro některé věřící může být výhodou i přednostní fronta na zpověď, umývání nohou na Zelený čtvrtek nebo absence vybírání do sbírky.
Prostřední economy nabízí tradiční služby v podobě dvou kancionálů na lavici či možnost zvolit přijímání na ruku či do úst. Pro věřící v důchodovém věku je možnost zaplatit si pouze místo na kraji lavice, ke které automaticky dostanou celou prázdnou lavici.
Low cost je ve většině kostelů situován vedle dětského koutku nebo v zadních lavicích či pouze na stání. Kancionály zcela absentují, ale chodí se vybírat dvakrát. Místo ke klečení nabízí pouze nevytápěná podlaha a častý je i průvan zcela zdarma.
„Je to dobrý nápad. Přišel jsem do farnosti před deseti lety a mezitím jsem se posunul jen o dvě lavice dopředu. První místa jsou zabraná dlouhodobě a pro mě není šance, jak si vylepšit výhled. Takhle mají všichni stejné možnosti, možná letos půjdu do businessu, něco jsem loni ušetřil, tak si to mohu dovolit,“ chválí nový systém pan Pavel ze Vsetína. Ne všichni věřící jsou ale z nápadu nadšeni: „Na tomhle místě v katedrále jsem sedávala od prvního svatého přijímání, nedovedu si představit, že na tom místě bude sedět někdo jiný. To bych radši přestala chodit do kostela,“ stěžuje si paní Jana z Olomouce.
Biskupové se snaží věřící ujistit, že nemají důvod k obavám. „Míst v kostele je dost pro všechny a každý alespoň bude vědět na čem je. Odpadá také problém s novokřtěnci, kteří dosud dělali vždy po Bílé sobotě se zasedacím pořádkem problémy. Nyní bude vše mnohem jasnější,“ uvedl pro Tisíckráte.cz otec Ambrož z Brna, který se těší, že z obdržených peněz uhradí opravu věže kostela.

PS.: Nezapomeňte hlasovat pro Tisíckráte v aknetě Magnesia litera! http://www.magnesia-litera.cz/#magnesia-blog-roku

141 komentářů: „Burza míst v kostele na sezonu 2018/2019 se spouští na Bílou sobotu.

  • _novokřtěnci_ dělali problémy nejen se zasedacím pořádkem.

    Reagovat
  • Už chápu, proč vepředu bývá v kostele volno: jsou to moc drahá místa 🙂

    Reagovat
  • „Nechte si je všechny.“ Vzkázal čínský prezident tomu českému…

    (Neoficiálně se proslýchá, že spolu s čínskými křesťany dostane prezident Zeman darem i „marnotratného“ Jia.)
    _________________________
    „Česká ekonomika se přehřívá a pracovní sílu zoufale potřebujeme. Navíc tím zabijeme 2 mouchy jednou ranou, protože křesťané z Číny, Asie a Afriky nám pomohou zaplnit prázdněné lavice v kostele.“ …

    … Vysvětluje NÁHLOU změnu „kursu“ mluvčí České biskupské konference.

    Reagovat
    • Čínský disident a biskup podzemní čínské Církve Vincent Gua Xijin pronásledovaný režimem, byl donucen Vatikánem, aby odešel a uvolnil místo dříve exkomunikovanému a prokomunistickému biskupovi Zhanovi. Paradoxně, není známo, že by z biskupa Zhana byla sejmuta exkomunikace. Ale to nevadí. Papež František jde prostě s dobou. Být to Zeman, tak se komentátor Fendrych na Aktualne.cz zblázní. Takhle to je v pohodě, protože František jde s dobou a vyzývá mladé, aby se ozývali.
      Podle posledních zpráv byl biskup Xijin zatčen. Současně s ním byl zatčen také také jeden z kněží, který byl jeho kancléřem. Již v minulém roce byl tento biskup krátce před Velikonocemi vzat do vazby. Tentokrát má být důvodem jeho zatčení skutečnost, že odmítl koncelebrovat s exkomunikovaným biskupem Zhan Silu.
      https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=tri-kratke-zpravy-ktere-nepotesi

      Reagovat
      • To bude tím, že na rozdíl od Jia, nechce biskup Xijin z Číny odjet. …

        (Nicméně uvidíme po Velikonocích. Teoreticky by ho mohli poslat „služebně“ do Čech, kde bude třeba najít nástupce, po dubnové abdikaci pana biskupa Duky.)
        _______________
        Nechme to na diplomaty. …
        Jsou za to placení.

        Reagovat
        • Obávám se, že biskup Xijin, kterého papež František stejně jako čínskou podzemní církev vydal napospas čínským komunistům, nepřijede ani k vám do Čech, ani k nám na Moravu 🙁

          Reagovat
          • Nevím, nakolik je spravedlivé tvrdit, že papež František vydal „čínskou podzemní církev“.
            To stejně můžete říkat, že biskup Duka vydal „čínské křesťany z Čech“. …
            ______________
            Ať tak či tak podpis dohody mezi Čínou a Vatikánem „není na spadnutí“.
            http://radiovaticana.cz/clanek.php?id=27410

            Reagovat
            • Zatímco papež František o spolupráci s Čínou rozhoduje, Duka nemá s azylovou politikou České republiky nic společného.
              —————————————-
              Potřeba si také pořádně přečíst, jak je to s tím údajným „nepodepsáním“ smlouvy. Vatikán popřel, že historická smlouva s Pekingem ohledně jmenování biskupů v Číně bude podepsána do konce měsíce, jak tvrdil jeden z biskupů čínské státní církve.
              „Mohu jen říci, že v bezprostřední době k podepsání dohody mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou nedojde,“ oznámil Burke v prohlášení. Takže je zřejmé, že dohoda podepsána bude, je to jen otázkou času.
              http://www.epochtimes.cz/2018032824089/Podvolil-se-papez-Komunisticke-strane-Ciny-video.html

              Reagovat
              • Pokud se nepletu, tak pan biskup Duka se s prezidentem Číny (na Pražském hradě) už sešel, papež František se s presidentem Činy dosud nesešel.

                Reagovat
                • Nechápu, jak souvisí zadní lavice v kostele s prezidentem Číny. Asi mi unikly nějaké souvislosti!
                  😀 😀

                  Reagovat
                  • Souvislostí zde byly a jsou JEN prázdné lavice v kostele (a to zdaleka ne jen ty „vzadu“).
                    Tj. netýkalo se to vůbec Číny, ale „politiky“ v ČR. Druhou věcí pak je, že každou hloupost Bill otočí a otáčí proti EU a zde i proti papeži Františkovi. …

                    Reagovat
                    • 1) Dominik Duka OP, který se 29. března 2016 zúčastnil státní večeře s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, předal čínskému biskupovi dopis, ve kterém ho vyzval k dodržování lidských práv. Oproti tomu smlouva Číny s Vatikánem, byť se papež osobně nesetká s čínským prezidentem, bude mít pro čínskou podzemní církev fatální následky.
                      2) Neomarxistické šílenosti EU či chystaná smlouva Číny s Vatikánem není žádná hloupost. A už vůbec nic neotáčím, jen uvádím fakta a většinou k tomu přidám zdroje.

                    • Opakuji, že nechápu jak souvisí vaše příspěvky s plnými lavicemi vpředu?? 😀

                    • Bille, stran EU zamlčujete, že velké procento komisařů bylo v minulosti členy komunistických stran. V tomto smyslu za to, co EU vyčítáte nemůže „Evropa“, ale především MY sami (zvláště z tzv. postkomunistických zemí), kteří EU touto cestou „směrujeme“. (Cosi jako když zloděj křičí „chyťte zloděje“.) Nestrašte SÁM SEBOU.

                      Stran Číny – i zde vyvoláváte paniku, resp. PŘEKRUCUJETE.
                      a) Ve vztahu Číny a Vatikánu nemám pocit, že Vatikán určuje „pravidla hry“.
                      b) Nakolik pomohla přímluva pana biskupa Duky neumím posoudit.
                      c) Jakkoli nejsem diplomat a NEROZUMÍM světové politice, byl jsem loni de facto upozorněn v Pákistánu, že nechat 20 minut čekat Čínského prezidenta před závěrečným focením v Číně, bylo v Asii vnímáno jako jako přespříliš velká TROUFALOST. …
                      ______________________
                      Zda budují v Číně „kult osobnosti“ – to nevíme. Pokud by tomu tak bylo, zatčení poradce našeho pana prezidenta může souviset už jenom s tím, že „radil“. …

                    • Hajnej, ty seš buď zmatenej, nebo neumíš číst. Já nezamlčuji, že velké procento členů Evropské komise jsou (bývalí) komunisté, já jsem dokonce na toto téma v jiné diskuzi napsal příspěvek s konkrétními jmény. A nejsou to jen komunisté z postsocialistických zemí.
                      Jak už jsem se také v předchozí diskuzi zmínil, tak prezident Evropské komise, Jean-Claude Juncker zahájí v květnu 2018 výstavu věnovanou výročí 200 let od narození Karla Marxe v Trieru. Součástí oslav bude i odhalení veliké sochy Marxe, která má výšku 5,5 metrů a která je darem z Číny. Bohužel celá EU dnes svými konkrétními činy spěje k eurosocialismu.
                      Pokud se týče vztahu Vatikánu a Číny, j jedno, kdo určuje pravidla hry. Pokud jsou zde zásadní morální problémy (které tak rádi vytýkáme Zemanovi), pak by Vatikán raději neměl uzavírat smlouvu žádnou. Dle smlouvy, která sice ještě není podepsána, ale je vyjednána, se pravá podzemní církev s právoplatně jmenovanými biskupy bude muset podřídit čínské státní církvi (obdoba Pacem in terris). Papež František dělá přesně obrácený postup toho, co udělal papež Jan Pavel II., který kněžím v takových politických spolcích činnost zakázal.

                    • Ve vší úctě: představovat si, že tzv. „tridentská liturgie“ je řešením všech problémů světa – to je UTOPIE stejně tak, jako učení o „třídní nenávisti“…
                      _________________
                      Naštěstí učení Ježíše Krista o LÁSCE k Bohu nadevšecko a k bližnímu, jako k sobě samému je značně „INVARIANTNÍ“ vůči jakémukoliv společenskému uspořádání.

                      Naději vidím v tom, že stejně tak, jako ekologii Čína neřeší z důvodu „náboženských“, ale životně PRAKTICKÝCH, Jsme všichni součástí toho samého světa. Pravda je pouze jedna a dlouhodobě ignorovat zákony dané Bohem, to nepovede k životu ať už by byla církev „státní“ nebo „nestátní“. …

                    • Hajnej, ještě jsi zapomněl dodat, že Pán Bůh má všechny lidi rád.

                    • To samozřejmě má. 🙂
                      A platí to nejen pro nás, ale i pro Číňany. …
                      ________
                      Ve vtahu ke druhým lidem se mi pak líbí zkušenost jedné už staré paní:
                      „Byla jsem také dříve přísná. Pak jsem však přišla na to, že druhého člověka daleko snáze získám na kapku medu, než na sud octa.“

                  • Lído, ona „souvislost“ nebyla s plnými lavicemi, ale naopak s lavicemi „prázdnými“.
                    _________
                    Čistě technicky proto, že jak VTIPNĚ poznamenal už server tisickrate.cz:
                    „PRO DOBRÉ LIDI JE U NÁS VŽDY MÍSTA DOST.“ …

                    Reagovat
  • Supééér článek. 😀😀😀
    Ještě co se týče těch nejluxusnějších prvních lavic – ty bývaly většinou bohatých sedláků, a to tak, že doslova, protože pořízení té lavice zaplatili.

    Reagovat
  • Zasedací pořádek v katolických kostelích a jeho zvláštnosti 😀
    Pravidlo 1.
    Přední lavice zejí zpravidla prázdnotou.
    Největší počet věřících sedává vždy v zadních lavicích kostela, evidentně proto, aby na ně nemohlo být vztaženo Ježíšovo varovné slovo o farizejích z Mt 23,3: „…mají rádi přední místa v synagogách.“ Další se zřejmě shlédli v jediné postavě celníka – klaďáka z evangelií (viz Lk 18,9-14). Hermeticky ucpávají prostor kolem hlavního vchodu a na výzvy celebranta, že vpředu je místa dost, zásadně nereagují. Zvláště vyhledávaná místa jsou pak za sloupy, v postranních kaplích a na kůru za varhanami, zřejmě v duchu hesla z desatera mladého strážce hranic: „Vidět, ale nebýt viděn!“
    Další pokračování informací je na:
    https://vojtakrejzar.signaly.cz/1204/zasedaci-poradek-v-katolickych-kostelich

    Reagovat
    • Na kůru jsou speciální místa, na která „zasedací pořádek“ nepamatuje. Mají tedy výhod, že nejsou zpoplatněna. Je to pro jejich uživatele dvojí bonus, protože tato místa jsou jaksi mezi nebem a zemí. Obvykle obsazena mládeží, která se tu mísí se zástupy andělů. kteří na místa dole nemají peníze. První bonus – tady zejména pro studenty – jsou zdarma, druhý bonus – mládež se ledacos dobrého přiučí od andělů.

      Reagovat
      • Dost záleží na tom, jak je kůr velký a kolik místa zaberou varhany. Znám kůry, kam se k varhaníkovi vejdou tak sotva tři zpěváci. Ale znám kůry, kam by se v pohodě vešel symfonický orchestr. Dostatečně veliké varhany (myslím nyní prostorově) jsou také dobrá věc. Znám konkrétní příklad, kdy varhaník má uvnitř nástroje „zašívárnu“, kam si nastěhoval i kanape a ledničku, takže mezi jednotlivými bohoslužbami, kterých je v neděli více, to ve varhanách zalomí a má klid. Ale to jsou varhany opravdu hodně veliké. Normálně tam moc prostoru není, ale je to úžasná schovávačka všeho možného i nemožného. Když budu chtít něco schovat tak, aby to opravdu nikdo nenašel, použiji vybrané „orgány“ varhan a své tajemství svěřím až v závěti…
        Jinak – některým varhaníkům přítomnost jiných osob na kůru vadí. Mně nikoliv (pokud vyloženě nevyrušují).

        Reagovat
        • Přiznám se, že jsem čekala, jestli se „potrefená husa“ ozve. 😀 😀
          Ale čekala jsem, že se dozvím, že záleží nejen na velikosti kůru a varhan, ale taky na množství andělů – jako, že když je jich tam zrovna hodně, tak že už se moc mládeže nevejde, protože hodně místa zaberou andělská křídla.
          Ale konec konců – andělé jsou moudří, a když je nával, tak jistě uvolní místa mladým a sami se vznáší kolem lustrů. Teda soudím podle našeho kostela – u nás se křišťálové lustry občas hýbou a pouští tak miniprasátka. Máme tam asi anděle šibaly – schválně ťukají do lustrů křídly.
          😀

          Reagovat
          • Někteří andělé mají i svérázný smysl pro humor. Jistý mladý varhaník to na závěr pontifikálky „rozkalil“ tak, že měchová soustava nástroje nestíhala. Nadměrné vibrace nástroje se asi nelíbily andělovi s trumpetou přímo nad varhaníkem, který po chvíli seskočil a skončil mladíkovi na temeni hlavy a za krkem. Bylo to tehdy na čtyři stehy. Anděl akorát přišel o trubku, ale to jiný šikovný farník rychle spravil. Je to jakýsi syndrom mladých varhaníků, kteří si varhany pletou s motorkou a nejvíc si libují, když nástroj řve, přičemž se zpytavě rozhlíží po kůru, jak ho přítomné dívky obdivují, jak to „rozkalil“. Varhaníci však vědí, že tohle není žádné umění – na kravál tam je jediný puntík s nápisem „tutti“, ostatní dělá mašina… 🙂

            Reagovat
              • Když mají radost, proč ne. …
                Důležité je VNÍMAT co a proč člověk dělá.
                ______________
                Také jsem zažil pěknou perličku:

                Kdysi dávno někdy v letech 1988-1989 při charismatické obnově v Praze, když se lidé modlili v jazyku, s vážnou tváří vzal Bibli P. Michal Slavík (pozdější generální vikář pražské arcidiecéze) a s vážnou tváří přečetl řeč sv. apoštola Pavla ze Sk. ap. (2,15): „Tito lidé nejsou jak si myslíte opilí, vždyť je teprve 9 hodin ráno, ale přijali Ducha Svatého…“

                Bylo to ROZTOMILÉ. (Ale hlavně to SEDLO.)

                Reagovat
      • Před mnoha lety jsem měl starší kamarádku, která byla konvertita. Když byla v Praze strašně přeplněná MHD, přišla s nápadem, jak každý člověk má svého anděla strážného. To pak znamená, že se v tom autobuse je ještě 2x tolik osob. …

        Reagovat
  • Já mám svoje místo jisté (pokud nepřijede biskup) a s kosikem na sbírku za mnou taky nikdo nechodí…

    Jo a beze mě nezačnou 😉

    (Prosím berte muj příspěvek s nadsázkou)

    Reagovat
    • 😀 Toto říkám vždy, když mě zástupkyně ředitele vyjistí pět minut po zvonění ve školním bufetu 😀

      Reagovat
      • Tři Skotové sedí v kostele. Kostelník se blíží s košíčkem, mince cinkají. V posledním okamžiku jeden ze Skotů omdlí. Druzí dva jej hned popadnou a vynášejí ven na čerstvý vzduch. 😀

        Reagovat
        • Už sv. papež Jan XXIII. tvrdil, že v církvi třeba otevřít okna a VYVĚTRAT.
          _____________
          Něco na tom bude.
          Díky.

          Reagovat
      • Přesně to mě napadlo – jestli vy dva nestojíte ve stejném koutě. 😀

        Ale po velikonocích zkusím ministrantům zodpovědně poradit, kde mají sbírku s košíkem začít. Zdalipak ten, bez kterého se nezačíná půjde příkladem! Máte teda velkou zodpovědnost, protože příklady táhnou a je na vás vidět! 😉
        Tak co – bude to šustit nebo jen cinkat? 😀 😀

        Reagovat
        • Ano ano, Lída má pravdu 😀 Chtělo by to jít i za knězem s košíkem…

          Reagovat
            • Vidím pane Špačku, že Vy byste ministranty s košíčkem poslal nejraději rovnou do svatostánku… „Zaplať co jsi dlužen!“

              Tak nějak???

              Reagovat
            • Jen mi byli líto Ference, že si ho vpředu nikdo nevšímá. 🙂

              Reagovat
              • „Když nazvali hospodáře belzebubem, tím spíše jeho čeleď.“ …
                _____________
                Jak kdysi řekl jeden mladý pražský ministrant:
                „Já myslím, že jde o KRISTA.“

                Reagovat
    • Biskup má výhodu. Papež tak často nejezdí… 🙂

      Reagovat
  • ….Ale tady vlevo (ukáže příslušný prostor v hledišti), to je zajímavý, tady seděj vždycky blbci. Uvidíte večer. Já nevím, proč se stahujou zrovna do těchhle míst.
    (Karel Infeld Prácheňský)

    Reagovat
    • Nebuďte přísný. V poslední sérii StarDance už i Zdeněk Svěrák dal JEDNIČKU všem.

      Reagovat
  • Vidím ještě jeden problém, který tento rezervační systém jaksi opomenul. V některých kostelích je poloha „dětského koutku“ proměnná podle ročního období. Tak například u nás se rodiny s dětmi stahují v zimě do předních lavic u topení, kdeždo v létě naopak těsně za dveře. Touto migrací tak dvakrát ročně posouvají polohu „business class“: na podzim o lavici dozadu, na jaře o lavici dopředu…

    Reagovat
  • No, znám jednoho kněze, který je strašně alergický na to, když jsou v kostele místa obsazována odzadu a občas před mší vykoukne se sakristie se slovy, že nezačne, dokud si lidi nepřesednou do předních lavic. Jednou dokonce řekl „vzal jsem si čisté ponožky, tak se nemáte čeho bát“…

    Reagovat
    • Farář rybaří u rybníka a vytáhne zlatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky dělají, tak i tato prosí, že když bude puštěna zpátky do vody, splní svému dobrodinci přání. Farář se zamyslí a říká “ Co kdybys udělala něco s tou válkou v Sýrii …“ “ Hele“, odvětí rybka, “ já jsem jenom obyčejná malá venkovská zlatá rybka… Války – to je na mne moc. Zkus si přát něco jinýho.“ Farář se znovu zamyslí a říká: „Tak bych si přál, aby farníci v mém kostele nestáli vzadu u dveří a šli si sednout do předních lavic. “ Rybička se chvilku zamyslí a pak říká: „Kde že je ta válka…?“ 😉

      Reagovat
      • Vámi citovaný povzdech „zlaté rybky“ vysvětlil P.Jiří Reinsberg. Konkrétně tím, že „vzadu u dveří“ vždy stáli „tajní“. …
        _____________
        Sama Bible svědčí o tom (např. obrácení sv. Pavla), že a) změnit duši člověka nezvládne ani sebelepší kazatel sám a b) obrácení se člověka k DOBRU je samo o sobě ZÁZRAK.

        Reagovat
    • Něco bude špatně. 🙂
      JK měl „opačný problém“. Písmo dokonce říká, že se lidé na něho až „tlačili“.

      I když uznávám. Důvodů k alergiím může být mnoho.
      Nežijeme ve vzduchoprázdnu.
      ______________
      Naději vidím v tom, že všichni jsme součástí (podmnožinou) Bohem stvořeného světa. V tomto smyslu bílí, žlutí, hnědí, černí – VŠICHNI jsme lidé a máme šanci se spolu „DOMLUVIT“.

      Reagovat
  • … k výbavě VIP předních lavic budou patřit i plynové masky jako ochrana před přílišným nakuřováním …

    Reagovat
    • Doufám, že to bude slušivější typ než jsem si naposledy zkoušela v branné výchově na ZDŠ. 😀

      Reagovat
      • Tak to jsem si vzpomněl na jeden velmi ošklivý vtip (dámy prominou):
        Manželé lehce pokročilého věku řeší sexuální nesoulad – paní by ještě byla při chuti, pán už preferuje sezení u televize, konzumaci dobrot a „gaučing“. Paní se radí s odborníkem a ten jí řekne, že by mohla zkusit pána motivovat nějakým šokem. A tak dostane nápad – odkudsi vyhrabe starou plynovou masku a když manžel „gaučuje“, znenadání na něj vybafne – v plynové masce a svůdném župánku. S pánem to skoro ani nehne, jen si promne oči a pronese: „Jé, ty sis vytrhala obočí?!“

        Reagovat
        • Já jsem si vzpomněl na jeden varhanický. 🙂
          Ženy provádějí úklid kostela a když umývají podlahu, přijde do kostela varhaník a říká jim:
          „Neumývejte tu podlahu, zítra budu hrát píseň Pozdvihni se duše z prachu, tak ať se má z čeho zdvíhat:“

          Reagovat
          • Nakonec se udělal pěkný den a vysvitlo sluníčko – navzdory všem předpovědím.
            _______________

            To také znám také VTIP (který se skutečně stal). To prý v době „totality“ měli v kněžském semináři k jídlu hrachovou kaši a bohoslovci ze staršího ročníku si dali tu práci a ve všech zpěvnících přepsali „prachu“ na „hrachu“.

            No a protože v době komunismu se v semináři MUSELA dodržovat kázeň, zahřměl za varhanního doprovodu kostel (kaple) slovy: „Pozdvihni se duše z hrachu“ …

            Reagovat
          • Já jsem si vzpomněla na jeden aktuální (tedy velikonočně aktuální, co se týče audiencí zastaralý) .
            Kohn žádá o audienci u papeže. Papež odmítá – přece jen Kohn je Žid, nesluší se, aby ho hlava katolické církve jen tak mírnix týrnix přijala. Kohn je ale neodbytný, žádá znovu a znovu, až ho papež teda konečně přijme. Kohne přijde, a spustí: vědí pane papež, máme malou rodinou firmičku – hospůdku, dědíme ji už víc jak 2000let. A já jsem se dočet, že ta jejich firma měla před 2000lety u nás tu poslední večeři. Papež se zaradoval: tak to jste mi udělal radost, konečně máme důkaz, že je to skutečně pravda. Kohn na to: ale vědí – vona ta večeře nebyla dodnes uhrazena…..

            Reagovat
            • Uhrazena BYLA: a) JK dluhy nedělal. b) Sám papež Jan Pavel 2. za druhé sv. války ukrýval Židy a c) v samotném Římě byli ukryty a zachráněny STOVKY Židů. (Např. P. Jiří Reinsberg mluvil o tom, jaký byl v Římě za války obrovský hlad, protože z jídla, které bylo pro Vatikán „vyměřeno“ bylo třeba dát i tam ukrývaným Židům.)
              _______________
              V souvislosti s plynovými maskami je vtip „na Židy“ HLOUPÝ. DODNES se v ČR vyrábí Cyklon-B (pouze se to tak nejmenuje a místo na lidi je na hlodavce. … Kálíte do vlastního hnízda.

              Reagovat
              • 😀 😀 😀 😀 😀
                Takhle vtipný příspěvek tu ještě nebyl… 😀

                Reagovat
                • Uznávám, že původně jsem chtěl napsat, že místo na „židy“, je to (dnes) na hlodavce, ale válka byla zlá i vůči jiným lidem, nejen vůči jednomu „etniku“. …
                  __________
                  Pro „hnidopichy“ stran české klávesnice reakce zněla:
                  „Klid! Nejde o novičok a vyrábí se (ty jedy) kdesi v Kolíně.“

                  Reagovat
          • … tak jsem si vzpomněl na naše varhanické přezdívky písní (parašutistická, hygienická, dělnická, špionážní, rodičovská)… Varhaníci jsou pakáž! Nic jim není svaté, všechno zlehčují, samá legrace…
            Já si někdy dělám legraci z lidí u Lorety – když automat odehraje Tisíckráte pozdravujem Tebe, následuje odbíjení hodin. Údery směřují k největšímu zvonu v lucerně věže, který je zároveň nejhlubším tónem zvonohry. Když jsem na věži v poledne, tak si na to počkám a ručně z klávesnice přidám třináctý úder. Pak se dívám dolů – občas někdo zareaguje (podívá se na hodinky, zakroutí hlavou a podobně)… 🙂

            Reagovat
            • Jen tak dál!! 😀 😀 Za čas dosáhnete kvalit brňáků. Ti zvoní každý den v jedenáct dvanáctkrát! 😀 Opravdu nevím, proč se tomu nikdo nediví ani nesměje. ;.)

              Reagovat
  • … opomněl jsem další vymoženosti VIP lavic:

    – deštníky (ochrana před přílišným kropením)
    – držáky na adventní věnce, beránky a jiné potraviny k posvěcení
    – špunty do uší (ochrana před závadným kázáním)
    – terminál k platbě kartou
    – polstrování klekátka
    – klimatizace
    – právo placeného pronájmu či právo pokutovat ty, kteří neoprávněně lavici zasednou

    Reagovat
    • Mimo posledních dvou vymožeností – doufám, že vše bude v aktuálních liturgických barvách – obzvláště špunty do uší! 😀 😀

      Reagovat
      • Lído, ty špunty by mohly být – žlutý a bílý – barvy Vatikánu

        Reagovat
        • Souhlasila bych s kompromisem: žluté a bílé, a na koncích teda aspoň červené puntíčky….prosím…
          😀

          Reagovat
          • Čistě technicky: to jsou všechno hrozně nepraktické barvy na špunty do uší. Doporučuji hnědou nebo černou.

            Reagovat
  • To je tedy kravina, to se mi nelíbí. Záleží přece, kdo kdy přijde a kde má zrovna chuť si sednout.. Někdy se taky přijde s příbuznými na návštěvě… U nás je v neděli dopoledne přeplněný kostel, tak raději chodím na večerní mši. Tehdy si člověk vybere, kde chce sedět, místa je dost. Někdy, ale lidé zůstávají hodně vzadu, i když jsou vpředu místa. Dáváme na kostel do sbírek peníze a ještě abysme platili za sedění? To je snad vtip???

    Reagovat
    • Emilie, to není vtip!
      Jsi na stránkách Tisíckráte, které jsou nejváženějšími a nejsolidnějšími stránkami v celé ČR a okolí.

      Reagovat
  • Humor a „legrace“ z VIP lavic a míst v kostele znovu jen podtrhuje SKUTEČNOST, že církev má být (a je) SLUŽEBNÍKEM Ježíše Krista, ne naopak… (t.j. JK služebníkem „církve“.)
    __________________________
    Je užitečné se tomu nejen zasmát, ale i být si toho vědom.
    ( http://hajny.webpark.cz/kelnar.html )

    Reagovat
  • Schválně jsem se dnes dívala, kdo sedí v první lavici vpravo: paní podnikatelová, paní továrníková… Já padám!! – Felix tentokrát asi nežertuje!! 🙁 😉

    Zdá se, že nastalá situace bude mít dobrý vliv na pozdě chodící katolíky – u nás vždycky pro ně zůstává první lavice vlevo. Když budou chtít ušetřit, budou muset chodit zavčas, aby chytli levnější lavici. (Tak na ně!!) 😀

    Pak mi není jasné, jestli první lavice jsou stejně drahé v neděli i ve všední den, a jestli ve všední den nejsou náhodou se slevou, o svátcích naopak s další přirážkou?? 😉

    Reagovat
    • Prázdné první lavice? Mnohde to už dávno moderní doba vyřešila. Pouští se topení jenom v nich…
      Ne, není to vtip, v mnohých venkovských kostelích se tato praxe zavedla pro všední dny už dávno.

      Reagovat
  • Nedá mi to, abych se nepodělil o dnešní zážitek – předem konstatuji, že nebude moc vtipný, ale pro mě byl docela významný. Dnes na večerní v Loretě zpíval pozvaný sbor, s nímž hrála i jeho varhanice, takže bych na kůru byl nadbytečný (konečně, po dlouhé době!). I řekl jsem si, že půjdu dolů a prověřím, jak je to s těmi VIP lavicemi. Sedl jsem si do první lavice, kde obvykle nesedá nikdo. Dojmů mám příliš mnoho na to, abych se zde rozepisoval, ale celkově shrnuto: Jednak jsem měl možnost konečně slyšet, jak zní hudební doprovod dole – docela mi to nasadilo „brouky“ do hlavy, co se týče různých manýr při doprovodu lidového zpěvu a podobně. Pak jsem si ověřil, jak strašně rušivě působí komunikace na kůru mezi hudebníky (byť by byla oprávněná, protože občas se prostě musí hudebníkům a zpěvákům sdělit, co a jak). Ověřil jsem si, že zatímco „kůr má svůj vlastní život“, tak totéž platí o společenství věřících „dole“. Oddělený prostor není vždy výhodou. A hlavně – byl jsem liturgii přítomen z bezprostřední blízkosti a měl jsem možnost vidět i detaily v tvářích celebranta a ministrantů, což z kůru nemohu vidět, ani kdybych se snažil sebevíc. Takže ten Felixův článek o místech v kostele v celkovém výsledku takovým „úletem“ není! Dnešní zkušenost ze slavnostní liturgie považuji za velmi zásadní a důležitou. A každému varhaníkovi bych doporučoval, aby jednou za čas (pokud mu to služba dovolí v tom smyslu, že za sebe sežene náhradu, což je občas těžké) sestoupil z výšin kůru a usedl do lavic (předních!!) mezi věřící. Ostatně – doporučoval bych to nejen varhaníkovi, ale i ministrantům. Nevím ale, zda je toto možné u kněží a rád se nechám poučit. Pokud se kněz dostane v úplně „cizím“ místě a společenství do kostela, kde právě má probíhat slavení liturgie, je povinen koncelebrovat a stanout u oltáře, nebo může i „inkognito“ usednout mezi věřící?? Možná i pro kněze by to mohlo být podnětné k zamyšlení. Jak ale píšu – nevím, co říkají církevní předpisy a rád se nechám poučit.

    Reagovat
    • Povinnost koncelebrovat je pouze při vlastním kněžském a biskupském svěcení.

      Reagovat
    • Radku, máte úplnou pravdu. Moje dcera je též jednou z varhanic v našem kostelíku. Varhanice rády hrají tzv. mňoukačky (prostě nelze lidu hudebně nevzdělanému zazpívat). Často jsem říkala – copak to holky neslyšíte, že je to horší, než když tahá kočku za ocas???? Že se to nedá nazvat slovy: ke cti a chvále Boží? Až jsem jednou byla náhodou na kůru za varhanami, a tam jsem zjistila, že varhanice přes ty varhany vůbec neslyší, jaká je to dole katastrofa…….

      Reagovat
      • Průšvih varhan spočívá v tom, že každý nástroj je úplně jiný (prakticky neexistují dva stejné) a každý kostel má úplně jinou akustiku. Nejhorší je, že ta akustika se mění s počtem lidí v kostele. Úplně jinak to zní při kostele prázdném a úplně jinak při kostele plném. Nějak „nanečisto“ to cvičit a naučit se to prakticky nelze, jediná možnost je delší praxe a zkušenost. Ale jak to má mladý člověk získat? Vyžaduje to hodně trpělivosti od všech. Varhaník by se neměl urazit, když mu celebrant nebo někdo ze společenství něco vytkne nebo pronese připomínku. Opačným směrem by zas mělo být pochopení a i jistý vděk za to, že varhaník (v 95% neprofesionální nadšenec) chce tuto službu vykonávat a lze mu bez výhrad věřit, že ji chce vykonávat rád. Ideální je, když je při jednom kostele varhaníků více a mohou se střídat (což je mnohde neuskutečnitelné přání). Pokud se na jedné bohoslužbě sejdou oba (nebo všichni), tak ti, co nehrají, by měli občas sejít dolů a kromě účasti při liturgii též poslouchat, co se line shora. Pak lze zjistit, zda je to moc rychle nebo pomalu, silně nebo slabě a tak dále… Hloupé je, když je jeden samotný varhaník na několik kostelů v rámci farního obvodu a jezdí s knězem na všechny štace. Ten vlastně nemá zpětnou vazbu (kromě kněze) a musel by být génius, aby byl schopen ve všech kostelích a na pokaždé jiné varhany a v jiné akustice zahrát „stejně dobře“.

        Reagovat
        • My jsme vděčné „publikum“, jsme rádi, že je máme :-). Ale na druhou stranu – kdo jiný než vlastní rodiče by měl na rovinu říct – tato písnička je pro „komparz“ neuzpívatelná, dej tam něco, co „dáme“ 😉

          Reagovat
          • Souhlasím. Ono to vypadá, že písničky v JK (Jednotném kancionálu) jsou lehké. To je velký omyl. Některé jsou hodně těžké. Pak je tady ještě takzvaná „Cihla“ (tak varhaníci přezdívají zpěvníku „Mešní zpěvy“) nebo též „Mešní zjevy“ a tam jsou některé opravdu velmi náročné. Některá společenství „Cihlu“ totálně zavrhují (kněží též), a to přesto, že tam jsou nádherné věci. Na druhou stranu zas není dost dobře přijatelné třeba po celé liturgické mezidobí (které je vlastně nejdelší) odrbávat tři nebo čtyři „pětistovky“ stále dokola. Někde se nové věci ujímají, někde je a priori odmítají (jeden můj známý kněz tento jev, kdy společenství jako celek odmítá přijmout změnu nebo inovaci v dobrém smyslu, nazývá „duchovní leností“). Velikým problémem může být též „kostelní folklór“ – písnička je ve zpěvníku napsána určitým způsobem (především co se rytmu týče), ale společenství ji zná trochu jinak a po generace si předává svoji vlastní verzi. Když zde varhaník začne hrát poctivě podle zápisu, vznikne zmatek a rozčarování. Z vlastní zkušenosti vím, že „kostelní folklór“ se odbourává nesmírně těžko a někdy je lepší s vědomím, že nehraji v souladu s tištěnou či psanou předlohou, společenství vyhovět. Důstojnost liturgie v tomto případě považuji za větší prioritu než závazně školometsky ctít oficiálně vydaný zápis (byť měl biskupské schválení)…

            Reagovat
            • Vystihl jste to úplně přesně – co farnost, to svůj vlastní folklór. 🙂

              Reagovat
  • Docela zajímavé VIP místo může být uvnitř varhan. Tohle se stalo naštěstí pouze při zkoušce sboru, při liturgii by si to nikdo nedovolil:
    Jeden šprýmař ze sboru se nechal zavřít do varhan se zobcovou flétnou. Když začala zkouška a varhaník hrál continuo, tak najednou začal hrát ve varhanách na flétnu falešné tóny. Všichni věděli, o co jde, jen varhaník netušil, která bije. Regenschori odklepal a velmi významně se podíval na varhaníka. Ten jen pokrčil rameny a jelo se znovu. Opět falešné tóny z varhan – regenschori: „Prosím tě, co tam hraješ? Tys to ani neviděl? Tak se to před zkouškou naučím, né? Zdržuješ nás tady všechny a teď my tady mrzneme, kvůli tomu, že ty to neumíš!“ Varhaník se naštval a už zvýšeným hlasem: „Hele, tak si pojď za to sednout, ono to nějak blbne!“ „Co blbne, jak blbne? Tam nemá co blbnout, ty to neumíš!“ Zpěváci měli co dělat, aby udrželi kamenné tváře a někteří se už potichu dusili do rukávů. Varhaník už velmi hlasitě a důrazně: „Tak si na to schválně zahraj, a uvidíš!“ „Prosím tě, tak mě k tomu pusť!“ Regenschori usedl k varhanám a samozřejmě bylo vše OK. Takže šel dirigovat a varhaník se opět ujal svého místa. A znovu falešné tóny… Už to vypadalo, že to skončí velmi neblaze, když regenschori zcela jiným tónem: „Tak to otevřete, ať vyleze!“ Když se všichni dochechtali, tak se nakonec ujednali, že varhaníkovi koupí „flašku“…

    Reagovat
    • Tak toto je krásné, díky. Já byl z kůru taktně vyloučen, neb můj hlas děsil lid. Ale s varhanami jsem si občas užil také. V šedesátých letech jela naše farnost na Křemešník. Znal jsem Vaňkův román o onom krásném poutním místě: „Na krásné samotě“ a vše jsem chtěl vidět. Pojednávalo se v něm i o jakémsi Kalkantovi, který vyhlásil stávku při šlapání měchů, neb chtěl polovic z varhaníkova platu. On mu dal celý, tím, že mu poděkoval, neb sám víc nedostal. Tak jsem si to také vyzkoušel. Náš varhaník „zjistil“ že je třeba šlapat, a já moula se motal zrovna poblíž. Ještě jsem stačil odchytit druhého mladíka, ale ten po prvním střídání zdrhl, neb to šlo šíleně ztuha. Vše zachránil místní kněz který opustil zpovědnici, vyběhl na horu aby mi oznámil „Vždyť je to na elektriku! Copak to ten váš varhaník nepozná“? Úleva to byla obrovská.

      Reagovat
  • Šlapání měchů (kalkování) není tak jednoduché, jak se zdá, a kdysi, když nebyla v kostelích elektrika, tak to byla docela vážená kostelní funkce. S vynálezem zásobního měchu (19. století) se to velmi zjednodušilo, ale obsluha starých klíňáků (nebo jak taky varhanáři říkají „žabích tlam“) někdy opravdu vyžaduje „vyšší dívčí“, zvláště když na jeden větší nástroj jich bylo třeba šest nebo i osm. To pak kalkovalo dokonce několik lidí. Často byla pro takové měchy vyčleněna zvláštní místnost (nejčastěji v patře věže za varhanami) a varhaník dával pokyn k čerpání vzduchu zvonečkem (měl mezi rejstříky na to zvláštní táhlo). To bylo VIP místo! Však se taky v kalkovnách občas děly věci! Dodnes nacházím na stěnách těchto místností vyryté nápisy občas dost neskutečného znění a obsahu, stejně tak na bednění měchů. Třeba: „Na Boží Hod LP 1876 mrzlo, slečna Kubásková měla chrapot a řídících se vztekal a třískal do varhan“. Pak se dovídáme, kdo se kdy jak zamiloval (srdíčka s monogramy jsou velmi častá), přičemž letopočty jsou velmi zajímavé – už jsem viděl na začátku i sedmnáctku. Zajímavé ale je, že kosočtverce postavené na vrchol a předělené neúplnou úhlopříčkou nacházím až z konce 20. století… Asi nějaká nová móda či co… 🙂 nebo spíše 🙁 ?

    Reagovat
    • Prý neslušným není, kdo to píše, ale kdo to čte. 🙂

      Reagovat
      • No nazdar! Tak to jsem tedy na tom zle, budu muset jít do sebe… Ono se sice říká „čistému vše čisté“, ale… No jo, ale ty piktogramy jsou natolik transparentní, že k pochopení významu člověk ani nepotřebuje číst a vnímá jej během zlomku vteřiny. Leda, že by to člověk vnímal striktně „geometricky“, nikoliv jako piktogram… 🙂 Jinak ale leckde jsou ty nápisy docela zajímavé a za přečtení stojí. V jedné obci na Mostecku jsem nalezl docela neveselý zápis, jehož prostřednictvím se kdosi (varhaník, kalkant, kantor, či někdo jiný) loučí se „svým milovaným kostelíčkem“ před odsunem. Jinde jsem našel docela zajímavé povídání o požáru způsobeným bleskem. Docela zajímavé kamínky do mozaiky historie…

        Reagovat
        • Nehledal bych v tom vědu. Jak výše psala Magda či Lída, ti, kdo sami přispěli na kostelní nábytek, neměli potřebu si svůj „vlastní“ kostelík ničit. Stejně tak to může být i tím, že lidé, kteří se do míst, o nichž mluvíte dostali v minulosti, měli již po PUBERTĚ.

          Reagovat
    • Ty kosočtverce z konce 20.stol … to bude asi, že si autor koupil Renaulta

      Reagovat
      • A co jiného by to jako mělo znamenat??? To je mi jasné od samého začátku – Renault je prostě klasika.😀

        Reagovat
      • A co znamenají na tlačítkách elektroniky? (Kopírky, faxy, a tak dále)… Mimochodem – v rozhlase napadlo jednoho kolegu koupit v papírnictví tři listy černého papíru formátu A4, na které bílou tuží napsal „Máš dost toneru?“ Pak je slepil k sobě, vytočil na faxu číslo dobrého kamaráda a když proběhl první list, rychle udělal z těch tří černých papírů smyčku a nechal běhat kolem dokola. Když pak volaný přišel domů, asi se divil – celá role faxového papíru po zemi, z toho první asi dva metry černé s oním provokativním nápisem, dál už nic… A drahý toner také v háji… Dost ošklivý kanadský žertík. No, moc lidí už dnes na fax nejede…

        Reagovat
    • HURÁ!!
      Přidávám se ke gratulaci!
      Pro ty, kdo to neví – je jisté, že rozhodujícím hlasem byl právě můj hlas!!!! 😀 😀

      Reagovat
        • Gratuluji!
          Velký úspěch, uvážíme-li, že Felix je prakticky ještě holobrádek (viz záznam ČT z předávání cen).

          Reagovat
          • Jen zůstává otázkou, který z nich byl Felix. A zdali oba dva fousáči-holobrádci nebyli jen zástupci Felixe. A což teprve, kdyby se za Felixem skrývala žena? – Teda , za jeho zády ať se schovává kdo chce, ale myslím za jeho jménem… 😀 😀

            Reagovat
  • Už jen půl druhého měsíce nás dělí od doby, kdy začne platit nový eurosocialistický zákon o ochraně osobních údajů – GDPR. Aniž si to faráři uvědomují, toto nařízení se bude týkat i jich. Klasickým případem budou svatby, kde řádně GDPR proškolený fotograf požádá přítomné o písemný souhlas k fotografování, což se bude týkat i faráře a ministrantů. V opačném případě by se mohlo stát, že tak práce fotografa přijde vniveč.
    Do jiné pozice se bude dostávat fotograf, který bude fotit slavnostní mše či biřmování v kostele. I ten musí mít souhlas všech přítomných. Farář sice může vyzvat přítomné farníky, kteří nechtějí být na fotografiích, aby z kostela odešli, ovšem i oni si to mohou dodatečně rozmyslet a fotku zakázat uveřejnit.
    PS. Chtěl jsem napsat na toto téma něco vtipného, ale poté, co jsem byl vyškolen odbornou firmou na GDPR, zjišťuji, že je to téma nanejvýš vážné. (Ne)omezenost eurosoudruhů nezná mezí.

    Reagovat
    • Proč fotograf? Pokud ty fotky nikde nebude zveřejňovat, tak on souhlas mít nemusí. Souhlas musí mít ten, kdo fotky zveřejní – takže tady bych to viděla na ženicha s nevěstou, kteří se chlubí na Facebooku či všemožně jinde 😉

      Jinak – co se týče vážnosti GDPR – já jsem si na školení říkala: „Kefalín, čo si predstavujetě pod takým pojmom absurdný….“

      Reagovat
      • Jinak – naprosto z podobných důvodů jsem letos odmítl krmit úředního šimla svou přízní ve věci povinného školení maturitních komisařů. Poslali mi z Cermatu (instituce organizující tuto záležitost) jakési instrukce k „e-learningu“ s tím, co všechno musím atd… Všechno bylo termínované, atd… Prostě buzerace až obludná. Tak jsem se naštval a na adresu, odkud to přišlo, poslal emotivně velmi vymezený mail ve smyslu, že se ve svých šedesáti letech nenechám buzerovat, že jsem si to nenechal líbit ani za bolševika a že si to nenechám tedy líbit ani nyní. Mail jsem zakončil svým oblíbeným pozdravem „Čau tě písk!“ Asi týden se nedělo nic, pak mě na chodbě potkal ředitel a s dost vážným výrazem ve tváři mě pozdravil slovy „Čau tě písk!“ Výsledek? Jsem této obludnosti ušetřen a byl jsem nahrazen jiným, mladším pedagogem, který ještě nemá moc chuti tyto hovadiny bojkotovat. Ale jestli budou takto pokračovat, tak jim na to bude kašlat stále více lidí, což bych jim ze srdce přál (ne už tak naší mládeži)…

        Reagovat
        • Od května budou Spolužáci.cz mrtví a může za to Evropská unie. Až bude zase někdo někde vykládat, jak Evropská unie pracuje v náš prospěch, jak nás miluje, jak dělá všechno pro to, aby se občanům Evropské unie žilo lépe, jednodušeji a příjemněji, tak si na to, prosím, všichni vzpomeňme. Tohle je orwellovský zásah do naší minulosti. Berou nám naši minulost. Berou nám naše mládí. Berou nám cokoli, co by nás mohlo spojovat s jinými lidmi. Je to další krok k tomu rozbít jakákoli společenství. Podobně budou pokračovat v rozbíjení jiných společenství. Vidíme to na Facebooku, vidíme to na jiných sociálních sítích. Zuckerberg oficiálně přiznal, kolik stovek tisíc, ba milionů různých informací neprochází Facebookem. To je trend, k němuž jsme se dopracovali. Hlavní přednost internetu, možnost bezhraničně komunikovat, bere za své. A o to jde. Rozbít ta společenství lidí, oddělit je, postavit je proti sobě a pak je ovládnout. To divide et impera, to bylo známo už za starého Říma. Bohužel, se to děje právě teď.

          Reagovat
            • Neviděl bych to tak. My, co jsme prožili rok 1968 (pravda, jako ještě děti), následně jsme si pak naplno vychutnali normalizaci jako středoškoláci a vysokoškoláci a pak ještě v roce 1989 cinkali klíči (já jsem též riskoval tím, že jsem služebním autem vozil studenty po venkově s tiskovinami – dnes by to bylo na okamžitý vyhazov z práce, na to dám krk, tehdy se však nestalo nic), máme srovnání. Čeho? Tak třeba toho, co prezentují média. Pak je výmluvné srovnání chování papalášů překabátěných i nepřekabátěných. Stojí za to sledovat celkové klima společnosti. A tak dále. Příliš mnoho symptomů je podobných. Žijeme v době, kdy probíhá „porcování medvěda“ (boj o světovládu, planeta se díky technologiím stala již příliš „malou“) a my jsme v pozici bezmocných rukojmích. Nic nezměníte ani účastí ve volbách (koukněte, jak socani vyhořeli, ale stále si diktují, atd.). Kdosi chytrý prohlásil, že my můžeme pouze hrát o to, zda budeme poslední zemí „západu“ nebo první zemí „východu“. Podle mého názoru v područí někoho mocnějšího budeme vždy a za všech konstelací a na plnohodnotné postavení svébytného autonomního státu a národa prostě NEMÁME nárok! Tečka! Takže v obou případech to bude stát za …….
              Mnohem více než politika jako taková mi však vadí nehorázné a neustálé útoky na naše tradice a hodnoty. Ty ale nepřicházejí z Ruska, to mi nikdo nevymluví. Nebo snad genderismus a podobné zhovadilosti jsou ruského původu? Tzv. migrační krizi způsobili Rusové? A tak dále…
              A tohle: https://brno.idnes.cz/jezis-znasilnuje-muslimskou-zenu-inscenace-divadlo-kritika-hladik-1ft-/brno-zpravy.aspx?c=A180406_125325_brno-zpravy_vh přišlo také z Ruska? Stojí za to to projít celé, byť to chce dobrý žaludek. Jenže – uvědomme si, PROČ tyto věci tady jsou a CO umožnilo a umožňuje jejich prakticky beztrestnou a fakticky nenapadnutelnou existenci. Pak můžeme diskutovat dále.

              Reagovat
              • Radku, některým lidem s vymytým mozkem určité věci nevysvětlíš. Oni žijou ve svém světě, ve kterém je mainstreamem a některými pseudoelitami dáno, kde je dobro a kde je zlo, co je správné a co je špatné apod. Někteří lidé dnes ztrácí kritické myšlení a nedokážou si připustit, že ten jejich zdánlivě důvěryhodný zdroj informací může lhát, překrucovat zprávy či zatajovat.
                Když jsi u těch socanů, sice je nemusím, ale jeden jejich citát se mi líbil: „Zapomněli jsme, kdo je naším voličem. Naším voličem je chlap, co maká u soustruhu, žena, co se stará o dvě děti a je prodavačkou. Mají dědu a babičku, co celý život makali. Oni často naši politiku viděli jako křivdu. Je nezajímá ani inkluze, ani gendr, ani sňatky stejného pohlaví, ani multikultura a nejsou těmi co do 11.00 se válí v pelechu, aby do 02.00 vyřvávali pod okny, oni jsou prostí lidé, co vždy chodili do práce a vychovávali své děti. A my jim za to nadáváme do xenofobů a osočujeme je z nesnášenlivosti“
                Mě dost vadí, že v současné době mnoho označení věcí a jevů ztrácí svůj původní smysl. Např. takovým lidem, kteří se hlásí k liberalismu, dnes mnohdy nevadí, že je zaváděna postupná cenzura. Přitom slovo liberalis znamená svobodu.
                Bohužel stále více kroků, které se dnes zavádí u nás či v rámci EU, se velice nápadně podobají tomu, co už jsme zde jednou v době normalizace zažili. Mladí lidé, kteří tuto dobu neprožili, bohužel nechápou, nechápou i někteří starší lidé, kteří zavírají oči před realitou.

                Reagovat
                • Aha, jak dojemně si NOTUJETE. 🙂

                  Z pověření Policie ČR. … Fajn, když už tedy svorně naskakuje na informace vypuštěné do „veřejného prostoru“ – je s podivem, že herci v Brně jsou tak CHUDÍ, že musejí „role“ hrát..
                  _____________________
                  Herci a Herky. Hůře jsou na tom však ti, kdo VÁŽNĚ (bez přetvařování se) se smířili s tím, že když Skripal to a) „podepsal“ a b) pak „blbě kecal“ si smrt „zaslouží“. …

                  Bůh řekl (a to už starým ŽIDŮM) NEZABIJEŠ.

                  Reagovat
                • Stejně tak představitelé KDU zapomněli, kdo je jejich voličem…..

                  Reagovat
                  • No nic… Někdo tady zase začal s ruskými trolly, takže…
                    Dne 11. září roku 2001 velmi krátce po bezprecedentním útoku na newyorská Dvojčata americký prezident G. W. Bush pronesl emotivní řeč, která nesla všechny znaky dokonalé přípravy předem – možná je jako řečník „z patra“ geniální, co já vím… Budiž. Ale v jeho emotivní řeči se objevila kratičká větička, kterou mnoho lidí nejspíš úplně pominulo a zapomnělo. Ta větička ovšem má velmi zásadní význam a zní: „Celý svět se nyní změní!“ Ano, celý svět se opravdu od té doby změnil, a to dost znatelně. Otázkou je, jak to G. W. Bush mohl takto předem vědět a předpovědět a zda jeden takovýto útok (byť takového obludného rozsahu) skutečně může změnit opravdu CELÝ svět. Ten útok byl tedy nejspíš signálem k zahájení změn…
                    Bývalá americká ministryně zahraničí V. Nulandová také pronesla historický výrok zcela mimořádného významu: „We´ll fuck with Europe“. (Na těchto stránkách to nebudu překládat do češtiny). Otázkou je, co přesně tímto ona dáma myslela. Ať už tím ale bylo myšleno cokoliv, Američané ve vztahu k Evropě tato slova víceméně dosti důsledně naplňují…
                    Ale abychom byly „vyvážení“, tak něco také z druhé strany:
                    Jistý činovník ruského ministerstva zahraničí před několika lety údajně směrem k České republice měl prohlásit: „My se vrátíme a my si to tady vybereme i s úroky…“
                    Takže co?
                    Jeden za osmnáct a druhý za dvacet bez dvou…

                    Reagovat
                    • Základní OMYL je předpokládat, že Pán Bůh je „naším služebníkem“.
                      (To pak platí i ve vztahu k národům, které zmiňujete.)
                      ______________
                      Když se tedy „kdokoli“ dovolává JK, stojí v Evangeliu: „Dal jsem vám příklad, jak máte také vy jeden druhému nohy umývat.“ (Jan, 13.kap.)

  • Někdy mám pocit něčeho, co se nazývá předsmrtnou agónií… Hodně mi to v něčem připomíná období krátce před listopadem 1989, kdy bylo většině lidí jasné, že současný stav je dále neudržitelný a že se NĚCO musí stát, ale málokdo zatím věděl či tušil, CO se stane a KDY se to stane… Prostě a jednoduše – mé pocity jsou z toho všeho vesměs dosti blbé… Ale nechme politiky, ať zase nezabředneme do nepříjemných rovin… Doufejme a věřme, že Pán to má v rukách (stejně jako má lidi rád)…

    Reagovat
      • A já pořád čekám, kdy Kamenáč Bill konečně přijde s přiznáním a omluvou, že se zapojil do výzkumného projektu svého dítka a z toho důvodu zde pořád prudil s politikou a teď už s tím samozřejmě přestane. Naděje umírá poslední.

        Reagovat
          • S tou ochranou osobních údajů je to stejně na palici! Vždyť o každém z nás stejně vědí úplně všechno, tak co chtějí ještě chránit?? A co si nezjistí nějakým způsobem sami, to dnes spousta lidí na sebe vycinká přes ksichtoknihu (fejsbůk)! Na to nepotřebují ani StB a kontrarozvědky, spíš je problém v tom, že musí nějak vytřídit, na koho se zaměřit a kdo je pro ně nezajímavá malá ryba. Dnes už je to všechno úplně jinde. No tak si mě vyfotí!
            No a? Mám se z toho zbláznit? Krasavec k pomilování už dávno nejsem, pupek mám jak medicimbál, vlasy sepnuté do ohonu mě usvědčují z faktu, že jsem se na stará kolena nejspíš odmítl smířit se skutečností, že pubertu bych měl mít už nějaký pátek za sebou. No a? Čeho chtějí těmito totálpitomostmi dosáhnout?
            Nevím ale, zda mají šanci zrentgenovat i naši duši – to zatím umí pouze Bůh (zaplaťpánbu)… Až to bude umět i člověk (pokud jestli), tak začnu věřit, že se blíží apokalypsa (dožiji-li se toho – leč naše děti nebo vnoučata možná ano – nepřeji jim to)…

            Reagovat
              • Na tyto zhovadislosti už lze reagovat jedině upřímnou modlitbou. Jakkoliv vystoupíte na veřejnosti, vše tato společnost otočí proti vám, církev je na tapetě naprosto programově a plánovitě. Jsou-li takovéto pseudoumělecké fekálie v televizi, tak použiji tlačítko ON-OFF. Pokud je to v divadle, tak tam nepolezu. Bohužel se říká, že mlčení znamená souhlas, takže nějak by se reagovat mělo – ale jak? Problém je, že pokud to udělají oficiální církevní kruhy (asi by k tomu byly nejkompetentnější), rozjede se zase mediální hysterie o netoleranci a zpátečnictví církve. Ale kdyby si někdo desetinu tohoto dovolil opačným směrem, hned tu máme džihád. Chce se mi zvracet, velebnosti… 🙁

                Reagovat
                • Dobrá je ta diskuse pod článkem na idnesu – je tam teď přes 600 příspěvků a z toho, co jsem četla, všechny to divadlo odsuzují.
                  Pak je tam anketa: už 4 tis lidí se vyjádřilo proti uvedení té hry, 2 tis. pro její uvedení.

                  Reagovat
                  • Ano, v rámci umění (i „umění“) jsme v minulosti zaznamenali všelijaké úlety. Pokud jde o nějakou naivní fabulaci autora – fantasty, který nerozlišuje mezi realitou a sci-fi, můžeme být relativně shovívaví. Tohle bych ale chápal jako útok na podstatu kořenů naší víry, a to už je vážné. Vzpomeňme si – my pamětníci – jak soudruzi před listopadem šíleli nad celkem nevinnými vtipy (v porovnáním s tímto) „o zlatou mříž ministerstva vnitra“. Ono to svým způsobem opravdu bylo o ústa. (Pamatuji, jak mě táta doma šíleně vynadal, když se dověděl, že jsem vykládal vtip o Leninovi v konzervě). V Paříži kosi nakreslí karikaturu proroka Mohameda a je z toho masakr. A my katolíci máme mlčet? Ne – opravdu nechci nikoho střílet nebo mlátit, či zavírat do vězení. Ale všechno by mělo mít své meze. Pokud my máme respekt vůči druhým, požadujme jej v adekvátním poměru též.

                    Reagovat
                    • pardon, „kosi“ má být „kdosi“

                • Obávám se, že za chvíli z toho vyjde, že Mohamed byl samaritán, který se zcela nezištně se staral o opuštěná devítiletá děvčata a na začátku 20. století se převtělil do Matky Terezy.
                  Jeden kritik této zvrácené divadelní hry napsal: „Plánuji každopádně, že bych napsal hru, kde bude Mohamed znásilňovat Angelu Merkelovou a Václava Havla najednou. Navíc u toho bude hajlovat a zpívat nějakou „veselou“ písničku o zplynování Židů a stahování homosexuálů z kůže. Pevně věřím, že dostanu dotace od EU i MK a slavnostního uvedení hry v Brně se zúčastní všichni, kdo v naší „kultůře“ něco znamenají.“ 🙁

                  Reagovat
                  • Mě by v této souvislosti zajímala jediná věc: Za protiklad modlitby bývá prohlašováno rouhání. Modlitba může mít mnoho podob a forem. Jednou z nich je niterná osobní kontemplace. V podstatě totéž lze říci o rouhání (k niterné osobní kontemplaci budiž přirovnáno zaobírání se duchovně negativními – rouhačskými – myšlenkami). Pokud se rouhám někde v ústraní v myšlenkách, většinou to nikdo nepostřehne a nikoho (kromě Boha) nepohoršuji. Pak je to můj problém a jedním z řešení je svátost smíření. Takovéto „umění“ je však pohoršení a rouhání veřejné. Je jasné, že aktéři si to na patřičných místech jednou sami zodpoví. Leč – má (nebo může) k tomuto církev mlčet? Z hlediska „společenského klimatu a negativních emocí vůči církvi jako takové“ by otevřená reakce asi neprospěla (nevím) a nejspíš by problém jen vystupňovala. Ostatně – do jisté míry prubířským kamenem byl film „Šifra mistra Leonarda“. Na druhou stranu – ať někdo zkusí něco podobného v mnohem nevinnější rovině udělat směrem k islámu. Vsadím se, že dnes by tu byl okamžitý zákaz i z politických kruhů, všelijaké protestní nóty a pravděpodobně i dožadování se veřejné distance a omluvy (v obavách před džihádem??). Takže moje otázka zní – jak moc se my, katolíci (nebo obecně křesťané vůbec) máme či nemáme bát otevřeně a veřejně vystupovat na obranu tradičních (našich) hodnot a naší víry?

                    Reagovat
                    • Nebát nebát a nebát 🙂 Mně osobně to nedalo. Napsal sem krátký a výstižný dopis generálnímu řediteli divadla v Brně. Nečekám nějakou odpověď, ale ať vidí, že jsou lidé, kterým to vadí. 🙂

              • Od kdy v RUSKU věří na VZKŘÍŠENÍ ???
                _________________
                Zásadní problém je v tom, v době, na kterou „odkazujete“, byl JK už minimálně 600 let po smrti. …

                Reagovat
  • Základní OMYL je předpokládat, že Pán Bůh je „naším služebníkem“.
    (To pak platí i ve vztahu k národům, které zmiňujete.)
    ______________
    Když se tedy „kdokoli“ dovolává JK, stojí v Evangeliu: „Dal jsem vám příklad, jak máte také vy jeden druhému nohy umývat.“ (Jan, 13.kap.)

    Reagovat
    • To už tady píšete nejméně po 150. Stejně tak ale jako zmíněné národy nejsou naším služebníkem, tak ani my nejsme služebníky takzvaně silnějších národů, protože i my máme sloužit pouze Bohu a nikoliv těm, kteří sami sebe prohlásí za vládce světa. A s tím umýváním nohou je to úplně mimo (podobně, jako vám to výše napsal P. Špaček – jako OBVYKLE). Tečka a dobrou noc.

      Reagovat
      • To jste slova Ježíše Krista pochopil BYTOSTNĚ špatně. JK řekl, že si máme navzájem sloužit, nikoliv nesloužit. (Ať už jsme malí, nebo velcí všichni tvoříme JEDEN svět.)
        _______________
        Stran P. Jana Špačka se také pletete.
        Řekl, že nehodlá posílat ministranty „s košíčkem“ do svatostánku. Tj. (on) pointu pochopil.

        Reagovat
        • Vy již dlouhý čas Z PRINCIPU a BYTOSTNĚ odmítáte chápat, co píšu, takže diskuse s vámi je zbytečným plýtváním energií. Když začnu psát o koze, vy sem vždycky přimotáte nějakou bryčku. Váš problém… 😀

          Reagovat
  • Shrnutí:
    1) Nejdůležitější místo v kostele je svatostánek, 2) pak sedadlo pro kněze, 3) pak lavice pro VARHANÍKA.

    Reagovat
    • A nejdůležitější na těchto stránkách jsou moudrosti pana Hajného! 😀 😀 😀 😀 😀 !

      Reagovat
      • Nikoliv. Nejdůležitějším je PŘIZNÁNÍ Radka Rejška:

        „Na pokyn realizačního týmu výzkumného projektu, jehož členem je můj mladší syn zabývající se kromě jiného psychologií a sociologií, končím „hru“ s tímto přiznáním: byla mi svěřena role pokusného trolla, a to na více webech. Na každém webu jsem měl vystupovat a fungovat jinak – jednou jako loajální přitakávač většině, jinde jako permanentní opozičník, jinde jsem měl být kulantní a distingovaný, jinde zase naopak vulgární až asociální.“

        Reagovat
          • „Tento web je však v mnoha ohledech výlučný, proto jsem se rozhodl vystupovat zde pod pravou identitou a pravým jménem (možno ověřit na stránkách litoměřického biskupství) a protože se mi skutečně líbí, dal jsem mu svůj hlas i v anketě. Zároveň s plným vědomím faktu, že mé další působení zde v roli trolla je v podstatě destruktivní a tento web již ohrožující, po dohodě s výzkumným týmem zde končím.“

            Radek Rejšek 21.3.2018 (10:44)

            Reagovat
            • No však! 😀 😀 😀 Už netrolluji, jen si dělám srandu! 😀

              Reagovat
              • Tu jste si dělal i před tím.
                ______________
                “ … I když nejsem Bůh, zakončil bych rozloučením se slovy „Mám Vás všechny rád“ a všem upřímně přeji požehnané prožití svátků velikonočních v plné hloubce! Nevzpomínejte na mě ve zlém a mějte se co nejlépe!“

                Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *