Vánoce letos možná nebudou. Může za to přesunutá slavnost.
Vánoce letos možná nebudou. Může za to přesun slavnosti Zvěstování Páně z obvyklého termínu 25. března na 9. duben. Ta musela ustoupit liturgicky významnější Květné neděli a celým Velikonocům, připadne tak na nejbližší možný termín po velikonočním oktávu. Devitíměsíční doba očekávání se tedy o dva týdny posune a termín narození Ježíška připadne až na 9. leden příštího roku.
V Olomouci to vře
O tom, jaké bude mít posun následky, se v tomto týdnu chystají diskutovat čeští, moravští a slovenští biskupové na společném zasedání v Nitře. Ještě před společnou diskusí propukl spor mezi dvěma olomouckými pomocnými biskupy. Člen liturgické komise ČBK biskup Josef Hrdlička rozeslal po farnostech olomoucké arcidiecéze svoji novénu za včasné narození Páně, která obsahuje výzvu, aby se kancionálová píseň 125 „Sešli, nebe, Spasitele“ začala v kostelích zpívat už od zahájení třetího trimestru Bohorodičky, tedy od 9. října. Chce tím zajistit slavení slavnosti Narození Páně v obvyklém termínu. Jeho spolubratr, olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík, který je předsedou Rady ČBK pro rodinu, se však nechal slyšet, že s tímto postupem zásadně nesouhlasí: „Přílišný tlak na Svatou rodinu by se mohl nepříznivě projevit na zdraví Dítěte. Pokud by se narodilo o dva týdny dříve, nemuselo by být dostatečně vyvinuté a schopné vzít na sebe svůj velký spasitelský úděl. Mohlo by se také stát, že se místo Betléma narodí už v Nazaretě nebo někde po cestě. Nejsem si jist, zda by se spolubratru Hrdličkovi chtělo přetextovávat všechny dvoustovkové písně v Kancionálu,“ usmívá se Nuzík.
Proti předčasnému porodu je také Spolek přátel betlémů v Třešti. Člen spolku Jan Bukvaj si nedokáže představit, že by tradice betlémů v jeho obci skončila: „Řezal je můj děda, řezal je můj otec, řežu je i já. Co bude řezat můj syn?“ reaguje popuzeně na skutečnost, že by betlémy v kostelích a domácnostech mohly letos nahradit nazarety.
Rozporuplné pocity má ze situace i několikanásobný otec a šumperský farník Václav Sovadina: „Nevím sice, jak bych svým dětem vysvětloval, že letos nedostanou žádné dárky, na druhou stranu ale vím, jak důležité je udržet před porodem v rodině klid a pohodu. Navíc bychom z toho příští rok mohli mít druhé Vánoce.“
Vánoce v mých farnostech určitě budou. Ježíškovi ovšem musíme zajistit řádný vývoj a narození v Betlémě. Nejsem sice z Třeště, ale v mé rodné Třebíči má betlémářství rovněž silnou tradici. Ostatně je tu ještě třetí betlémářské „Tře-„, totiž Třebechovice pod Chorébem😇.
Takže letos Vánoce nebudou. Budou až 9. ledna 2019. V takto posvátné záležitosti rozhodopádně nehodlám nic uspěchat! 😎😎😎😂😇
Vánoce v létě by byla pro mně docela nepříjemné, ale v rámci zimy je mi celkem jedno, kdy Vánoce budou.
Klidně ať si jsou 9.1. Jediný problém s posunem nastává v souvislosti se svátkem betlémských neviňátek, neboli mláďátek, který je pevně stanoven na 28.12. a nemá důvod se posunovat. Nastala by tak situace, kdy tento svátek bude před Vánocemi. Jak vysvětlíme dětem, že nejdřív Herodes pobil nemluvňata a Ježíšek se pak v klidu narodil za dva týdny? Posun Vánoc by však skvěle zapadal do současné politické situace, protože v tomto případě by byl útěk do Egypta zbytečný – což by svatá rodina zřejmě uvítala, protože není jisté, je-li v Egyptě bezpečněji.
1++++++! 😀
Jednoduše. Tři králové v poklidu v rezidenci čekali na narození Dítěte a povzbuzovali Matku Marii. Rodička nevycházela ven, proto nevěděla, co se v těch dnech stalo. Sv. Josef byl možná v práci a když se Tři králové vrátili k Herodovi s tím, že čekali, až se Ježíšek narodí, nechal je za to popravit, protože pak dál se o Třech králích v Písmu nepíše. Mezi tím se to Josef s Marií dozvěděli o svém pronásledování a hledali azyl v Egyptě. Azylová řízení tehdy byla rychlá. A když se dozvěděli, že Herodes z té krve dětí, kterou pil, protože se domníval, že tím dostane větší sílu a krutost, dostal HIV a z nachlazení následně chřipku, počkali až umře a vrátili se zpět.
Lído, já mnoho let naopak volám po Vánocích v létě. Byl by to návrat ke kořenům. V našich končinách zdomácněla podoba Štědrého dne – sníh, smrček, čepice, šály, válenky, opadané stromy … prostě Ladovská zima.
Pravdivý obraz je však – teplo, zeleno, kraťasy, sandály …
Uvědomil jsem si to plně vloni, kdy se mi podřilo slavit Vánoce na jižní polokouli, ve Venezuele.
Bylo to do očí bijící, že tak to má být!
Venezuela je na severní polokouli, takže tam mají tou dobou také zimu. Která ovšem v jejich podání vypadá tak, že krapet víc prší. A myslím, že krása tamních Vánoc spočívá hlavně v nátuře tamních lidí. Jsou tam opravdu úžasné, byť mají horko i v zimě 🙂
Lído, naopak, Vánoce v létě je to nejlepší!
Mylně a lživě máme vánoční čas zafixován v podobě : zasněžené jehličnany, nazdobený smršek, zamrzlý rybník, opadané listnáče, čepice a šály … Ladovská zima. Udržujeme se tak ve lži a vyháníme mimo realitu i naše děti.
Vloni se mi podařilo trávit tento čas na jižní polokouli. A až tam se mi otevřely oči!
Oč přesnější je podoba Vánoc tamních: Příroda se zelená, kraťasy, sandály, nazdobená palma, teplá voda v moři …
Vánoce v létě, to je návrat ke kořenům a já budu o to usilovat!
😀 😀
No jo, ale na co budou dětem v létě nepostradatelné dárky – čepce a šály pletené za dlouhých zimních večerů… 😀
Nikoliv Chorébem, ale Orebem.
Aha, to P. Špaček jistě neví! 😀 Možná to je jako s tím satelitem Prahy jménem Nichtbumsdorf (pokud na to nepřijdete sám, tak možná časem prozradím, o kterou přilepenou obec jde).
Pokud to neví, ať vrátí „pomazání“.
___________
Nemusíte prozrazovat. Stačí navštívit.
http://www.betlem.cz/cz/
😀 😀 😀
Nevím, jaká je souvislost mezi Betlémem a Nichtbumsdorfem. Fakt je, že už je docela pozdě večer 😀 . Zítra se jedu podívat na jednu čerstvě opravenou parní lokomotivu do Böhmisch Grossnichts… 😀
To já budu zítra celý den v Oberplanu 🐵.
Pan Hajný zase uhodil hřebíček na hlavičku. Taky mi uniká souvislost mezi Nebušicemi a Chorébem 😂😂😂😂😂.
Mluvil jste o Třebechovicích.
Rožmitál pod Radhoštěm bych sem nepletl 😀 😀 😀 ! Ještě bychom mohli skončit v Čierné nad Nisou! 😀
Čierná je ještě dobrá! Horší by byly Černovice! 😀
Doplňuji pro neznalé – brněnské Černovice jsou něco jako pražské Bohnice.
😉
Jinak v Böhmisch Grossnichts je hezky. Jenom těch heren a kasin co tam je! A krásný kostel svaté Anežky České.
Když jsem byl v Kardašově Řečici, tak jsem si zkracoval cestu do Böhmisch Grossnichts přes Österreich😂. Jel jsem přes Neuhaus, Neuschnellstadt, Litschau a Gmünd. 😉
Nebyla jste to náhodou v Kardanově Plánici? 😀 😀 😀 Krásných kostelů je u nás hodně. Krásný kostel je také nedaleko Starého Slavomíra v obci jménem Konvičkova Matice! 😀 😀 😀
Pardon, překlep. Samozřejmě má být „Nebyl jste“… 🙂
Já tedy nevím, proč kolem toho musí být takový humbuk! Vždyť na východě slaví Vánoce odjakživa 7. ledna, a to je s termínem 9. hezky reálné datum narození ne? Navíc, jak víme, mudrci od východu uviděli královskou hvězdu na východě…takže proč jim nevěřit?
Nojo, Betlémy… Ale co kalendáře?? To si teď všichni ti, co je připravují a vyrábějí, mohou naložit tak akorát do octa – nehledě na to, že vlastně už letošní kalendáře nejsou, co se svátků vánočních týče, aktuální. A co na to Ministerstvo školství? Co s prázdninami? No to bude mazec….! 😀
A nebylo by jednodušší upravit liturgické texty a modlitby? Přece jen ovlivnit průběh těhotenství je o dost složitější než se modlit: „Anděl Páně před dvěma týdny zvěstoval Panně Marii…“
Teď se sice modlíme „Regina caeli, laetare…“, ale za úvahu to rozhodně stojí.😂
Dovolím si odporovat:
Zatímco těhotenství trvá zhruba 9 měsíců, tak modlitbu Anděl Páně se mnozí modlíme desítky let. Myslím, že je PODSTATNĚ jednodušší ovlivnit termín porodu, než měnit takto hluboce zažraný text modlitby.
A stejně si myslím, že speciální vatikánská komise zabývající se změnami textů modliteb by do Vánoc nestihla změnu odsouhlasit. 😀
Taky si myslím, že mnohem jednodužší je ovlivnit termín porodu. Však tu na to už také byl článek. Kolika pravověrným katolíkům se podařilo ovlivnit termín porodu prvního dítěte i o několik měsíců (svatba v září, porod v lednu). Takže nějakých 14dní – to je proti tomu brnkačka. 😀
No, konečně budeme jednou (o dva dny) pravoslavnější než pravoslavní!
Ještě zajímavější (a to vážně!) to příští rok může být s velikonocemi, na http://www.heavens-above.com/ uvádějí první jarní úplněk hned zkraje 21.3., zatímco v tabulkách některých liturgických knih a v některých kalendářích jsou uváděny nebo naznačeny velikonoce až o měsíc později.
Ponechal bych 24.12.
________________________
Rychlost světla se také nemění, jak se „Felix Kulpa“ vyspí.
Felixe bych nepodceňovala!!
😀 😀
Já bych zase nepodceňoval pana Hajného! 😀 😀 😀
Sdělil mi něco, co by mě ani ve snu nenapadlo 😀 😀 😀 :
1) Nejdůležitější místo v kostele je svatostánek, 2) pak sedadlo pro kněze, 3) pak lavice pro VARHANÍKA.
Když se to tak vezme, tak varhaník a varhany v kostele vůbec být nemusí, řada církví se bez toho již staletí obejde.
PROČ v ŘK církvi je tomu jinak, s panem Hajným vůbec rozebírat nehodlám, protože by to stejně bud nepochopil, nebo by to totálně překroutil (pochybuji, že tak podrobně zná vatikánské dokumenty týkající se liturgické hudby). Pro pana Hajného je totiž KULTURA úplně zbytná a nedůležitá, takže ve výsledku se můžeme na základě jeho přístupu dopracovat k zjištění, že kněz může klidně celebrovat v garáži v teplácích a Nejsvětější proměňovat v ešusu. Jistě, je to tak. Leč je tu takové maličké ALE… Pro nemyslící materialisty jen takové malé přirovnání: Když mi kuchařka naservíruje luxusní delikatesu v podobě zamíchané šlichty ve zmíněném ešusu, tak si na ní pochutnám výrazně méně než na topince ze starého okoralého chleba (který mi bylo líto vyhodit) naservírované na malovaném talíři a ozdobené na způsob minutky v Alcronu. Leč i v prvním případě byl účel splněn – nasytil jsem se. 🙂
Takže shrnutí:
Nejdůležitější na těchto stránkách jsou moudrosti pana Hajného! 😀 😀 😀 😀 😀 😀
Radku, to nejsou moudrosti, to je diagnóza. 😀 😀 😀
Nikoliv. Nejdůležitějším je PŘIZNÁNÍ Radka Rejška:
„Na pokyn realizačního týmu výzkumného projektu, jehož členem je můj mladší syn zabývající se kromě jiného psychologií a sociologií, končím „hru“ s tímto přiznáním: byla mi svěřena role pokusného trolla, a to na více webech. Na každém webu jsem měl vystupovat a fungovat jinak – jednou jako loajální přitakávač většině, jinde jako permanentní opozičník, jinde jsem měl být kulantní a distingovaný, jinde zase naopak vulgární až asociální.“
😀 není co dodat – jako OBVYKLE 😀
Co je ve vzdušném prostoru důležitější – ptáci nebo letadla (nikoliv dopravní, ale létající pro samolibou zábavu jedinců, kteří obtěžují hlukem a smradem ty, kteří by raději vychutnávali klid a pohodu nerušené přírody).
A ještě jedna chyba, pane Hajný:
Pořadí důležitosti v kostele je toto:
1) Svatostánek
2) Sedes pro kněze
3) Lavice pro VĚŘÍCÍ
4) Lavice pro VARHANÍKA
Na ty věřící jste nějak zapomněl…
Ve vzduchu je místa dost. Letadla mají jiné letové hladiny.
Už jsem ale i zažil, že se mladý pták přiletěl podívat na větroň kroužící v termice. Jindy se piloti větroně mohou přiučit od ptáka. …
______________
Stran priorit v pohodě – vaše omluva je přijata.
Prostě jen nechcete, aby na Vás lidé v lavici zapomněli.
„Tímto bych se chtěl upřímně omluvit všem, vůči nimž jsem si dovolil být příkrý a nepříjemný – v určitých souvislostech to bylo součástí „role“. I když nejsem Bůh, zakončil bych rozloučením se slovy „Mám Vás všechny rád“ a všem upřímně přeji požehnané prožití svátků velikonočních v plné hloubce! Nevzpomínejte na mě ve zlém a mějte se co nejlépe!“
No však! Teď už netrolluji, jen si dělám bžundu (z vybraných jedinců)! 😀
Tu jste si dělal před tím. Žádná změna (z vaší strany).
Pohled na Krkonoše to ale nenahradí… 🙂
To je relativní. …
Kdo žije ve své FANTAZII, toho „trolování“ uspokojit může. Kdo raději žije REALITU, ten ať se klidně sveze v letadle. Už jsem se setkal i s tím, že člověku se udělalo špatně, až po té, co letadlo po vyhlídkovém letu úspěšně přistálo. (Vysvětluji to tím, že si až po přistání uvědomil, že jeho život nebyl po dobu letu „v jeho ruce“.)
Já nevím…pořád to ty Krkonoše nenahradí 🙂
Právě mi byl vyřešen životní problém!! My se pořád cítíme nesví, že nemáme vlastního kněze, ale o to vlastně vůbec nejde. 😀
Máme svatostánek, máme sedes, tak co bychom ještě chtěli!
Máme všelijaké lavice…my máme dokonce i lavice pro nevěřící… jak jsem šťastná, že nám nic nechybí!
😎:-D
Takto to naservíroval pan Hajný. Já jsem si jen dovolil doplnit lavice pro věřící, když pořád psal jen o tom nábytku k sezení a nikoliv o osobách tyto jednotlivé kusy užívající. Ano, i svatostánek bez Sanctissima je pouhým kusem nábytku, stejně jako sebekrásnější monstrance bez Těla Páně je pouhým artefaktem… 🙂
Lído, řecké slovo „katholos“ znamená „všeobecný“, „pro všechny jsoucí“. Pakliže máte ve vašem kostele lavice i pro nevěřící, v tom případě vůbec nemusíte být nesvá. Naopak. V nejvlastnějším a nejpravdivějším významu toho slova jste farnost KATOLICKÁ.
Včera bylo v Újezdě u Brna chválové odpoledne, byl jste tam?
Ne.
Měl jsem období, kdy nejdůležitější v kostele bylo mešní víno. Doma taky.
Už paní Němečková svého času říkala, že se nový biskup „straní lidí“, a že si s ním bude muset promluvit. Zda to stihli – těžko říci.
Ať tak či tak, než si (zřejmě až z „nejvyšších kruhů“) posvítili na podávání Eucharistie ministranty, dopíjeli „u nás“ i nezletilí ministranti po knězi při mši víno z kalicha.
A ne 25.12.?
Ještě jedna drobnost a už přestanu otravovat. Jelikož pan Hajný se neustále snaží přesvědčit mě o nadbytečnosti jakékoliv estetiky ve vztahu nejen k liturgii, ale životu vůbec (jasně, kultura nás nespasí – leč to víme i bez něho), tak položím otázku z jiného soudku:
Co je na obloze důležitější – ptáci nebo letadla?
Komu prospívá svým létáním (zřejmě bezcílným), přičemž zamořuje ovzduší, otravuje hlukem, ohrožuje ptactvo… Kdyby alespoň létal s dopravním letadlem, aby tato činnost byla alespoň něčemu (někomu) prospěšná…
Pokud mi napíše, že pro radost (klidně i s duchovními aspekty), tak mu mohu odpovědět, že je pak stejně nadbytečný a nedůležitý jako varhaníci v kostele. K tomu přidám – má zábavné (sportovní) létání nějaký význam pro liturgii?
Má. Veliký.
__________________
Díky „létání“ i v maličké ČR už víme, že ministrovat smějí i dívky, svaté přijímání se podává pod obojí (formou namáčení svaté Hostie v kalichu) a akolyty mohou být i ženy.
https://hajny.blog.respekt.cz/fatima/
Nevěděl jsem, že vyhlídková a sportovní letadla jsou dnes rychlejší než internet 😀 😀
Fakt je, že přistávající letadla na ruzyňském letišti občas svým hlukem ovlivňují liturgii v blízkých kostelích (Tuchoměřice, Přední Kopanina, Středokluky) tak významně, že nejen nejsou slyšet varhany, ale ani slova celebranta. Takže pak samozřejmě létání význam pro slavení liturgie má.
Sportovní a vyhlídková letadla (většinou Cessny) to pak zase zpestřují v okolí Slaného (Smečno, Knovíz) nebo v Českém ráji, když oblétávají Valdštejn, Kost či Humprecht (to pak člověk neslyší jediného slova v kostelích na Hrubé Skále, v Rovensku pod Troskami, v Libošovicích a tak dále). Takže ano – létání pro slavení liturgie skutečně VELIKÝ význam má! 😀 😀
Je mnoho věcí, které jste nevěděl. Dnes např. už i Kim jezdí vlakem. … Nicméně do Afriky, do Indie nebo do Pákistánu létáme letadlem. Je to rychlejší a s Emirates i podstatně POHODLNĚJŠÍ.
_________________
Smiřte se KONEČNĚ s tím, že Ježíše Krista znají dnes i v Africe a že R.Rejšek a Střední Čechy už dávno nejsou „pupek světa“. ( https://hajny.blog.respekt.cz/nad-mraky/ )
Je mnoho věcí, které nevíte. Smiřte se s tím, že VY nejste pupek světa. 🙂
Nikdy jsem nic takového netvrdil. Obecně v mém případě platí spíše opak. Musím bojovat s tím, že mám spíše méně sebedůvěry, a že bych si měl vice věřit. Nicméně zdravé sebekontroly není nikdy dost.
…zdravé sebekontroly druhých? 😀 😀 😀
Té také: https://hajny.blog.respekt.cz/uzitecna-vec/ .
______________
Nicméně já mluvil POUZE sám za sebe.
+ PROSPĚŠNOU a užitečnou auto-terapií je lidem ODPOUŠTĚT.
po jasném vysvětlení a rozboru, jak je to s létáním, letadly, estetikou liturgie, ptáky, Kimem a vlaky …,
se mi udělalo jasno
od teď až do odvolání nelétám na mši letadlem!
Já už nemám sílu na tyto abstraktní NEsouvislosti racionálně reagovat. Byly momenty, kdy jsem si myslel, že lesů pán je „reinkarnovaný“ geniální letec hlubokého ducha A. de Saint-Exupéry. Jenže v jeho knihách je kromě hluboce duchovních momentů též mnoho racia. Tady vidím více zmatků. Exupéry byl sice letec, ale nepovažoval se za pupek světa a poučení z jeho knih může načerpat ten, kdo jej načerpat CHCE a je obdařen vnímavostí k jeho slovům podaným bez pýchy a tendence za každou cenu poučovat. Pak mi došlo, že by tu (samozřejmě fiktivní“reinkarnaci“) sotva mohl stihnout tak rychle, neboť ve svém okolí jsem měl bytost, která o sobě tvrdila, že je „reinkarnovanou“ Hildegardou von Bingen, která po této planetě chodila přeci jen už před nějakým pátkem navíc…
Doufám, Hilarie, že alespoň vy pochopíte, jak to nyní myslím… 🙂
Radku, nechte/nechme představivosti. Žijme realitu. Nejsem „reinkarnací“ nikoho. V tomto smyslu slova každý žijeme sám za sebe a pouze JEDNOU.
__________________
Čeká mne oživování desek do radarů. Přeji pěkný den a spěchám „hákovat“.
Tečka.
Radku, když jsi u toho létání, tady mám jedno létací video s hostií 🙂
http://www.tedeum.cz/2018/04/10/skandalni-zachazeni-s-hostii-v-brazilii-video/
Spíše než reklama na Krista to vypadá jako reklama na drony. …
________________________
Je to pár let, co se zase někdo jiný snažil zviditelnit tím, že přistál těsně před kancléřku Merkelovou.
Nějak jsem v uvedeném blogu skutečně nenašel věrohodný doklad o zrušení ustanovení z Ministeria quaedam, že služby lektora i akolyty mají zůstat vyhrazeny mužům.
Že většinu jejich úkolů mohou a až příliš často a bez patřičného rozlišování skutečně vykonávají osoby nepověřené příslušným liturgickým úkonem k těmto službám, i ženy, je druhá věc.
Neznám ustanovení, o kterém hovoříte. Zažil jsem mnoho případů, kdy liturgická čtení četly ženy a kdy svaté přijímání podávala a třeba i samotnou bohoslužbu slova (ne mši svatou) vedla řádová sestra. Nevnímal jsem nic nepatřičného.
Asi to bude tím, že P. Jůza zná liturgické předpisy a směrnice o maličko lépe než vy, protože jeho místo v kostele je pouze jedno a nemůže zůstat prázdné (na rozdíl od varhanické lavice) 😀 😀 😀
Nepochopil jste pointu „vtipu“ o pořadí důležitosti míst v kostele. Na prvním místě nebyl KNĚZ, ale svatostánek – tj. JK. Kněz je důležitý, Ježíš Kristus (a Jeho Duch) ještě důležitější.
_________________________
Bez kněze se modlit LZE. Bez JK (potažmo Boha) nemáte „PARTNERA“ k rozhovoru.
Vy jste nepochopil vůbec nic! Svatostánek je prázdná kredenc, pokud uvnitř není JK! (Takových prázdných kredencí máme v diecézním depozitáři hromadu). A kolik míst je vyhrazeno knězi při liturgii v kostele, pokud celebruje? Ano, s JK můžete klidně hovořit i bez účasti na mši svaté. Pak je ovšem diskutabilní, do jaké míry se chcete považovat za praktikujícího katolíka. Můžete klidně tvrdit, že jste katolík a přitom do kostela nevkročit. Váš problém. Každý na to jdeme jinak.
Děkuji za námět. Bavíme se o svatostánku, kde jsou uchovávány Hostie ze mši svaté. Tyto nás „linkují“ až na ten 2000 let starý odkaz JK: „to čiňte na moji Památku“. … Nicméně samozřejmě souhlas. Boha lze vnímat VŠUDE, neboť vše co je, JE z Boha. (Žijeme jaksi „uvnitř“ Boha.) … Osobně tomu rozumím tak, že před svatostánkem („živým“) si to jsme schopni snáze UVĚDOMIT. …
Děkuji.
Ano, tentokrát bez výhrad souhlasím!
Mimochodem – jak tohle, co jste nyní napsal, souvisí s tím, co vám odpověděl P. Jůza? Zase o voze a o koze, že ano…
Souvisí. PODSTATNĚ.
Řádová sestra, jáhen případně „pověřený laik“ může kněze nahradit.
Např. před 15 lety jsem zažil, že tohle perfektně funguje na ostrově Iona ve Skotsku.
Řádová sestra vedla nedělní bohoslužby se svatým přijímáním, Když nebyla přítomna ona, zastoupili ji místní farmáři. Bylo to velice příjemné farní společenství. (Když byl přítomen kněz, byla mše, když to nešlo, bohoslužba slova.) http://www.catholic-iona.com/index.html
Aha – takže může, ale pouze při bohoslužbě slova. To je pak jiná. Mše svatá a bohoslužba slova není totéž. Však u nás to taky tak funguje. Kompetence proměňovat ovšem náleží pouze knězi. Takže by bylo dobré na tento malý, ale podstatní rozdíl upozornit.
Ministeria quaedam je dokument z roku 1972, jímž se v římskokatolické církvi rušila nižší svěcení a nahrazovala aspoň 2 z nich službami lektora a akolyty (vyhledatelné např. i přes Google). Ustanoveno, že napříště nemají být určeny jen jako předstupeň kněžského svěcení, ale i pro ty, kdo patřičné služby skutečně vykonávají, ale zdaleka ne tak rázně a nekompromisně, jak o nižších svěceních stanovil Tridentský koncil, nicméně výsledek – realizace v praxi – přibližně podobný (=mizerný), takže jediná z funkcí lektora, kterou neustanovený lektor nemůže, je slavnostně nést evangeliář v průvodu, a podobně u akolyty purifikace po svatém přijímání. Ale samozřejmě, když slečny např. nesou svíce, fungují jako akolyté, i když nejsou ustanovené akolyty. A samozřejmě za současného stavu v církvi bych nevsadil boty, jestli nějaký biskup i neustavuje navzdory mnou zmíněnému ustanovení za lektory a akolyty i ženy … jak jsem zmínil, nemá se to, ale existuje třeba také ještě zásada „zkusil jsem to, a šlo to“ …..
A co by na tom bylo špatně? Ono dnes každý rozumný kněz ( biskupové obzvlášť) si je vědom toho, že bez žen by byla naše církev v háji zeleném! Protože jaksi muži nemají o tyto činnosti zájem. Takže mnoho kněží je opravdu vděčno za každou ženu, která je ochotná kostelničit, varhaničit, být katechetkou atd. Už jsme tady o tom vedli debatu někdy loni – že je lepší, když bohoslužbu slova vede vzdělaná řádová sestra, kdy každý z „posluchačů“ si z jejího kázání odnese v srdci mnoho pozitivního, než kněz, který není obdařen schopností souvislého projevu, a posluchači vůbec netuší, co chtěl vlastně říct. Nebo snad je důležitější, co má člověk v kalhotách, než to, co má v hlavě?
To jistě. Ale nezaměňujme bohoslužbu slova se mší svatou. Jáhen také není totéž co kněz, přitom to jsou oba muži. Za úvahu v této souvislosti stojí srovnání kompetencí kněze a jáhna.
A proč bychom měli zaměňovat???? Vím, kdo je to kněz, kdo jáhen, kdo ministrant – jaký je mezi nimi rozdíl. Vím, jaký je rozdíl mezi mší sv. a bohoslužbou slova.
Jasně snad píšu – cituji: „je lepší, když bohoslužbu slova vede vzdělaná řádová sestra, kdy každý z „posluchačů“ si z jejího kázání odnese v srdci mnoho pozitivního, než kněz, který není obdařen schopností souvislého projevu, a posluchači vůbec netuší, co chtěl vlastně říct. “ – vidíte v tom snad nějaké zaměňování???
Asi jsem se nešikovně vyjádřil – z předešlé diskuse mi tak nějak vyplývalo, že podle některých je kněz nahraditelný se vším všudy, což samozřejmě není pravda (byť by šlo „jen“ o kompetence, co se proměňování týče, ale je tam i další) . Nechci nikoho podceňovat, co se týče vědomostí. 🙂
Samozřejmě souhlasím, že kněze jako takového nelze nahradit, a to ani mužem ani ženou. Ale „pomocné práce“ – ministranti, kostelník, katecheta, varhaník, mluvené slovo, atd. – tam snad je důležitější, když to dělá člověk, který dané věci rozumí. Krom toho – když v mnoha farnostech vůbec nejsou muži, kteří by byli např. kostelničení ochotni vykonávat. Tam jsou kněží skutečně rádi, že jsou ochotné alespoň ty starší ženy.
Je to tak. A takový případ jsem zaznamenal při samotné hranici takzvané „velké“ Prahy – konkrétně jde o Tuchoměřice. Tam stojí klášter, kde byla za „starých“ časů LDN, dnes je tam komunita (název si nepamatuji, je to ve francouzštině, určitě mají webové stránky). V době, kdy tam byla LDN, se o kostel úžasným způsobem starala jakási paní Šusová – úžasná dáma velmi distingovaného vystupování a obdivuhodných znalostí všeho možného. Pracovala na místní poště, pomáhala v LDN, v kostele se její zásluhou všechno lesklo. Hrála na varhany (velmi dobře!) a před mší svatou bylo vše vzorně připraveno, nikdy nic neopomenula. Bylo to v době, kdy jsem jako student gymnázia do Tuchoměřic zajížděl „mlsat“ zvuk zdejších nádherných barokních varhan. Nikdy mě neodmítla, vždy mi ochotně půjčila klíč od kůru… Zemřela velmi nečekaně v plné aktivitě a pamatuji si, že její smrt mě tehdy dost zasáhla…
Tak to byl vzácný člověk (vzácná osoba) – záměrně nepíšu žena, protože právě není důležité zda je kdo žena či muž, ale jde o to, jakým je kdo člověkem. I já znám ve svém okolí několik takto vzácných lidí – žen i mužů. 🙂 A proto jsem alergická na takové ty reakce některých (a bývají to většinou ti méně inteligentní) mužů, že „ony to dělají dokonce i ženy“.
Víte, víte DOBŘE, že „církevní právo“ se ani těmi kdo jím „šermují“ nedodržuje. (Viz nedosloužení vše svaté panem kanovníkem Kelnarem před 14-ti lety.) Navíc samo „církevní právo“ tvořili lidé a proto nutně není DOKONALÉ a může mít CHYBY. Na těch není užitečné trvat a je opakovat, ale když se rozpoznají, „právo“ OPRAVIT.
_______________
Tip. Nežijte ve své FANTAZII, žijte REALITU.
(Nikde není, že paní, která v Pákistánu držela kalich s vínem pověření ke službě akolyty neměla. Stejně já. K podávání sv.přijímání jsem měl v Praze pověření otce Reinsberga. Ve Východních Čechách jsem si ho nechával dávat před každým podáváním. Kvůli lidem. Když jsem to samé chtěl po otci Reinsbergovi, odmítl dělat z toho „divadlo“ a řekl mi: „Už jsi jednou to pověření dostal, tak ho máš.“ )
Ano, také jsem se i zcela osobně setkal s jednáním „přesně podle církevního práva“. Pokud není vůle – anebo spíše prostě schopnost – ho skutečně chápat a řídit se jím, je to marné. Ať už od těch, co jednají „přesně podle církevního práva“, ať už od těch, co prosazují a vychvalují pokrok oproti platnému právnímu stavu. Ano, jistě, leccos se může, nebo by i mělo změnit, v posledních letech je co chvíli nějaká změna v kodexu církevního práva, a i podle mého by měly být i větší … ale ne nerozvážné. Např. k nějak někde připouštěnému ministrování dívek: chápu to, ale také chápu argumenty, že pak může být tendence, že dívky prostě kluky vytlačí (i s možným dopadem na kněžská povolání??? – nevím) (tak tomu samozřejmě není tam, kde nemají koho vytlačit), zná člověk skvělé ministrantky, ale zná i ženskou tendenci se ukazovat horší než bývá u kluků a pánů (a říkejte pak některé – ty už neministruj, mně se zdá, že už to nějak není ono, že je tady taková tendence že chceš, nebo možná nechceš, ale stáváš se středem liturgie ty …), také by mohlo být zvlášť takové nějaké divné, kdyby ministrantka byla přímo vedle kněze. Čili: jistě, nějaké změny byly a budou a musí být, ale takové to nadšené nekritické nerozvážné hurá pokrokářství není vždy nejlepší nejlepší, i když jistě nadšení je krásné. I na otci Jiřím byla dobrá a krásná mimo jiné i právě jakási vyváženost mezi zakotvením v tradici a otevřeností pro nové, pro změny. Snad se ani nehádal, jestli dívky smějí ministrovat, ale vyhlásil, že ten pán, co na to posílal stížnost na biskupství, by udělal lépe, kdyby při nedostatku ministrantů sám ministroval …
Na P. Jiřího mám ještě jednu vzpomínku. Začala běžná (feriální) mše svatá, návštěvnost taková nějaká průměrná, „liturgická zeleň“… Po krátkém varhanním vstupu pana varhaníka Korejse následovala vstupní sloka písně. Týnské varhany zněly, lid kuňkal. Když to utichlo, P. Reinsberg prohlásil:
„Sestry a bratři, takové ty malé knížky v lavicích, to jsou zpěvníky. A ty tam jsou proto, aby se vzaly do ruky, otevřely a aby se z nich zpívalo. Ke kajícímu zamyšlení nad našimi nedokonalostmi a hříchy si přidejme ještě toto, a vstupní sloku si dejme ještě jednou a pořádně!“ Ano, poté lid zpíval… 🙂
To právě bylo na otci Jiřím Reinsbergovi to pěkné, že měřil všem „stejným metrem“.
____________________
Asi jsem tam byl tehdy také.
„Středem“ se může mít tendenci stávat i muž a u mnoha současných kněží to asi tak i být může. Argumentovat tím, aby muži „nepřišli o práci“ není moc přesvědčivé. Spíše se snažme, aby byl na prvním místě Kristus, pak teprve až naše vlastní „důvody“.
____________________
Za určitých okolností bych si asi dovedl představit i kněze – ženu. Ale není to něco, na čem stojí svět. (Hodně tam asi hraje i zpětná vazba v rámci „společenství“, aby případné tendence být „středem liturgie“ dotyčnému (případně dotyčné, pokud by to v budoucnu tak bylo) sdělilo a kněz byl otevřený to přijmout a nad tím se zamyslet.)
Nejde jen o to, aby muži nepřišli o práci, ale o to, aby církev nezůstávala bez kněží a aby nebyla ještě víc nezdravě přefeminizovaná. Ohledně žen-kněžek v křesťanské církvi, nejde o to, co si kdo dokáže představit nebo co by více odpovídalo módě naší doby, ba ani nejde o naše posuzování vhodnosti něčeho takového, ale o to, co je a není vůbec možné, což vyplývá z toho, jak to ustanovil Kristus.
Jinak – současné nezdravé přefeminizování církve na mnoha místech samozřejmě není vinou žen, ale mužů; a omezování žen v tom, co (i) jim přísluší, by samozřejmě řešením nebylo. Mimochodem … ženy jsou v římskokatolické církvi i kanovnicemi.
O to víc mi vadí současné úletné „genderové“ názory a z nich vyplývající „pseudofilosofie nepřirozena.“ Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, takže muž by měl zůstat mužem a žena by měla zůstat ženou – nemyslím to pejorativně, ale naopak v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Vadí mi útoky na „tradiční“ rodinu. Takzvanou rovnoprávnost pohlaví bych nezaměňoval slovem „rovnost“, ale spíše bych přemýšlel o výrazu „rovnocennost“ s tím, že je Bohem dán význam a smysl faktu, že člověk byl stvořen jako muž a žena. Kdyby nás stvořil jako hermafroditní žížaly nebo šneky, bylo by to o něčem jiném. Bohužel nabývám pocitu, že lidstvo je nějakými podivnými silami a tlaky vedeno k tomu, aby zde bylo nastoleno „hermafroditní všeobecné žížalství“, což se mi docela nelíbí…
Ano, člověk byl Bohem stvořen jako muž a žena. Nejsou stejní, ženy mají být matkami, muži otci atd. Ale před Bohem jsou si ROVNI. A pokud se někde ještě řeší, že není vhodné, aby čtení četla žena, pak je něco „shnilého ve státě Dánském“. A dnešní přefeminizovaná církev? Napadá mne citovat: „Řekni, kde ti muži jsou…..“ – NECHCE se jim. Nebýt žen, tak je většina farností „mrtvá“. Takže pánové – miřte do vlastních řad.
Reakce Magdě (dole už nebyl proklik): To vše je naprostá pravda. Ovšem nemělo by se zapomínat na jednu „drobnost“ – JK pravil (nebudu citovat doslova, ale obsah): „Nikoliv vy jste si vyvolili mě, ale já jsem si vyvolil vás“. Je to tedy i o nedostatku duchovních povolání – a nebo i o neochotě je vyslyšet a akceptovat. Nevím, jak kdo, ale já jsem, co se chápání svátosti kněžství týče, na straně dosavadních tradicionalistů. Samozřejmě – pokud ve Vatikánu tyto otázky někdy budou přehodnoceny, tak já z pozice poslušnosti hodlám samozřejmě nové skutečnosti akceptovat (pokud se toho dožiji)… Tím samým způsobem chápu záležitost celibátu, neomylnosti papežského stolce atd… Čili – „nikoliv vy jste si vyvolili mě, ale já jsem si vyvolil vás“…
Baví se dva kněží:
– Co myslíš, dožijeme se ještě my dva zrušení celibátu?
– No, my dva už asi ne, ale naše děti určitě.
😀 😀 😀
Myslím, že se nikdo nemusí obávat, že by se kdy kdo dožil zrušení (zbytečného) celibátu. A jen malá technická: toto „opatření“ nezavedl JK.😉
Odlehčeně: tento vtip zazněl ve filmu „Zapomenuté světlo“ v hlavní roli s hercem Bolkem Polívkou. Svého času oceněný film.
Vážněji: Ženatí kněží (v ŘKC) nejsou fikce. Před časem byl na zdejším serveru odkaz na Maxe Kašparů, který je ženatým knězem. Stejně tak v našem městě máme také ženatého kněze. „Právně“ jde o svěcení „řeckokatolické“, kdy však kněz může sloužit i liturgii ŘK. Nejde o nic nového. … Před cca 30 lety jsem o této možnosti slyšel z úst biskupa K.Otčenáška. Jde o řešení pro toho, kdo chce být knězem, ale vadil by mu život v celibátu.
Já právě proti tomu, aby se kněží ženili nic nemám. Naopak – z osobních svědectví kněží vím, jak těžké je být sám – a to jak fyzicky, tak psychicky.
Však já taky! 🙂 Akorát se to nějak musí „skloubit“ s legislativou, aby to bylo legální, toť vše. Já patřím mezi ty poslední, kdo by se nad nějakým „milostným“ uklouznutím kteréhokoliv kněze pohoršoval. A kdybych věděl o konkrétním případu, tak budu mlčet a dělat, že nic nevím. Jinak co se kněžství týče, tak tato svátost je stanovena Ježíšem Kristem. Ale to ostatní nechť řeší ti, co to řešit mají. 🙂
Když máme tu rovnoprávnost žen, tak znovu opakuji – neptejte se jen kněží, jestli chtějí manželky. Ptejte se taky žen, jestli by chtěly za manžela kněze. Já tedy ne!!!
(stačí mi jáhen 😀 😀 😀 )
…prostě to tak je a hotovo… 🙂
JJ. Služba je služba. Být manželkou např. lékaře asi také má svá úskalí.
to VJ:
Kanovnice NEZNÁM. Družka pana kanovníka bude: „paní kanovníková“. Stejně, tak žena pana doktora je „paní doktorová“ nikoliv „doktorka“. …
Stran žen v roli duchovních – nehodlám nikomu dělat advokáta. Že si JK volil za učedníky muže, mohlo být o postavení žen v tehdejší společnosti ne nutně o tom, že by měly méně „ducha“.
Osobní zkušenost se ženou knězem mám. Z doby před 15 lety ve Skotsku. Slavila tehdy 25 let svého kněžství a byla knězem (ministrem) Anglikánské církve z Kanady. Částečně mohu potvrdit o čem jste psal výše „tendence“ druhé lidi „šéfovat“, ale když už to bylo okaté, zafungovalo společenství, v němž žila. V neděli pak měla úžasné OSOBNÍ kázání, které oslovilo i mne – navzdory mojí mizerné angličtině. Jednak její vlastní svědectví, že měla nabídky k sňatku, ale zůstala svobodná proto, aby se mohla plně věnovat své kněžské službě a být svobodnou pro Krista. (Obdoba celibátu u kněží – mužů.) Druhým byl pak příklad jejich přátel manželů – oba prý byli duchovní. A ani jim se nevyhnula manželská krize. Nakonec se oba museli vrátit k víře v Ježíše Krista a znovu začít. Tj. že ani duchovní nejsou „nadlidé“ a že nadějí není naše lidská „moudrost“, „chytrost“ či „vzdělanost“, ale osobní život s Bohem a s Ježíšem Kristem. …
V Čechách máme klášter kanovnic v Doksanech. Kněžími tyto kanovnice samozřejmě nejsou. Neznat je je pochopitelné, zase se nějak moc na seznamování nesoustředí. Nazývat v českokatolickém smyslu slova knězem osobu, která nebyla platně vysvěcena na kněze, je, mírně řečeno, nepřesné – jakože u anglikánů je platnost svěcení nejistá až různá (po konstatování neplatnosti jejich svěcení ze strany Říma to začali vylepšovat zvaním platně vysvěcených biskupů (z Utrechtské unie) k jejich biskupským svěcením), u žen je to jasné – prostě nemohou být platně vysvěceny na kněze.
Víte, chcete-li se NEDOMLUVIT, tak se nedomluvíte. Důvod ovšem není „v tom druhém“, ani „v tématu“, ale ve vás (ve vaší představě). Sám jste si odpověděl, že „kanovnice“ o nichž jste psal nejsou kanovnice (ani kněží, ani nemají pravomoci kanovníků). Buď jste chtěl být zajímavý, nebo odvést pozornost, případně dehonestovat diskusi či toho, kdo s vámi diskutuje.
ŘKC nesvětí na kněze ženaté muže ani ženy. Jde o současnou „legislativu“. Tuto tvořili a tvoří lidé (byť po úvaze a na základě důvodů, které měli či mají + se jistě i modlili a naslouchali svému svědomí).
Nic to však nemění na SKUTEČNOSTI, že i jiné křesťanské církve tzv. „apoštolskou posloupnost“ mají, a že jak ženatý muž (např. Max Kašparů) tak i žena (viz příklad výše) knězem být MŮŽE. (Může ve smyslu MOŽNOSTI.)
Zda to je užitečné a zda to prospívá nechť soudí Pán Bůh.
Moje osobní ZKUŠENOST je, že A) jde o KRISTA a žena (kněz), která si je vědoma, že je služebníkem JK má schopnost více OSLOVIT a mít Božího Ducha, než kněz (muž), který si tohoto vědom není a činí z JK „služebníka svého“. B) Z části rozumím vaší námitce o „tendenci“ žen „šéfovat“ a „být středem“, ale mám POZITIVNÍ zkušenost v tom smyslu, že tuto lze korigovat v rámci SPOLEČENSTVÍ. (Nehledě na to, že „vládcovské sklony“ mívají i muži. Stalin, Hitler atd. byli muži. Imperátorek dějiny až tolik neznají.)
_______________
Pakliže se Vy, coby kněz vzdáte svého kněžství na protest, že by vaší kolegyní (knězem) měla být žena, je otázkou, zda kněžství konáte z důvodu lásky ke Kristu, nebo z důvodu „druhých lidí“. …
No… Já bych navrhoval ponechat řešení těchto záležitostí těm, kterým toto náleží (lhostejno, zda z pozice „legislativy“ či jiných „veličin“). Mohu si myslet naprosto cokoliv, ale pokud je můj názor v rozporu s „legislativou“ – ať už církevní, státní či jinou – obvykle nenadělám nic a jen se vystavuji nebezpečí zabřednutí do neřešitelného konfliktu myšlenek (přání) a reality. Krátce po své konverzi jsem se snažil jeden takový konflikt mých myšlenek (přání) s realitou řešit právě pohovorem s Mons. Reinsbergem. On velmi rychle odhalil, že pro mě je tento konflikt „neřešitelný“ právě proto, že je v rozporu s mým přáním. A tak diskusi uzavřel jasně jedinou větou: „Prostě to tak je a hotovo!“
Podle pastýřského listu Jana Pavla II. Ordinatio sacerdotalis (1994) lze platně vysvětit na kněze jen pokřtěného muže. Zásluhu na tomto prohlášení, které má být považováno za definitivní, má i náš pan biskup Davídek a Ludmila Javorová, jejíž „kněžské svěcení“ se řešilo. Ale někteří jakoby měli v této věci lepší poznání a autoritu.
V Doksanech jsou skutečné kanovničky; byť v současné době v latinské církvi kanovnictví v „kapitulách kanovníků“ dle platného C.I.C. je podmíněno kněžským svěcením, nevylučuje to v současnosti stále pokračující existenci řeholních kanovníků i kanovnic nevázanou na kněžské svěcení – a tito a tyto jsou naopak kanonníky skutečnějšími, ježto se řídí kanony striktnějšími, a opravdu se jimi řídí. O nějakých pravomocích kanovníků nic nevím.
Pokud píši, že považuji za nevhodné, aby kněz měl při bohoslužbě po boku ženu, myslím tím jako ministrantku, nějaká kněžka by mě ani nenapadla. O tom, že bych kvůli kněžkám opouštěl kněžskou službu pochopitelně neuvažuji ani jsem nepsal, i proto, že vím, že ženy kněžími=presbytery v Církvi prostě nejsou a nebudou a nemohou být; a nejde v této věci o můj názor nebo přání, ale o holý fakt. A ani se neomlouvám za to, že jsem dosud katolík. (A proti samotné existenci zákonitě ženatých kněží samozřejmě jako katolík nemohu nic mít, podobně jako nemohu schvalovat neplatná „manželství“ jiných kněží, a přirozeně zdrženlivě se stavím k těm, kteří, byť po umožnění Svatým Stolcem, opouštějí kněžskou službu a zakládají rodiny … když dovolí papež, je to tak, ale i tak je to prostě ztráta a selhání.
… prostě to tak je, a hotovo… 🙂
SMÍŘENÍ se člověk dosahuje, když jeho představy a PŘÁNÍ KORELUJÍ s realitou.
_____________________
Vhodné – nevhodné, „ministrantky“ se nekonaly u Týna a sv. Havla až za kanovníka V.Kelnara, ale ministrovaly už za otce Jiřího Reinsberga. K bílým albám nosily ŽLUTÝ límec („kapuci“). Ministranti (kluci) mívaly límec červený.
No, ja bych to oslavil, poceti potomka byva radostnou udalosti 😀. Mame moznost svetu ukazat ze katolici nejsou suchari a dokazeme potahnout kdyz je duvod (8 dni velikonoce a ted jeste prirustek do rodiny sefa …. )
Tak to pořádně rrrrrrrrrrrrozkalíme!! 😀 Jak jsem poznal na vlastní zkušenost, tak i mezi kněžími – a i mezi řeholníky – se najdou slušní „kaliči“… 😀
Bible říká, v jakých případech by se měl křesťan alkoholu úplně vyhýbat.
Kdyby o to druzí lidé klopýtali. (Římanům 14:21)
Když to porušuje zákony státu. (Římanům 13:1)
Když se v pití nedokáže ovládat. Alkoholici a ti, kdo jiným způsobem zneužívají alkohol, musí být připravení podniknout rázné kroky. (Matouš 5:29, 30) 🙂
„Kalit“ se nemusí vždy jen tak, že se člověk zpumprdlíkuje do němoty. Prostě a jednoduše se plnými doušky vychutnává přátelská atmosféra při posezení. I když vím, že bych snesl mnohem víc, tak moje mez, přes kterou nikdy nejdu, jsou tři piva nebo dvě dvojky vína.
A když někdy takto „kalím“ s nějakými „klášterníky“, je to vždy v pohodě, rozcházíme se střízliví a nádherně pobavení. A narození dítěte (Dítěte) je jistě důvodem ke sdílení přátelských vztahů 🙂 .
Je dobré mít nějakou hranici. Já mám tu spodní pod kterou nejdu. 4 piva nebo 10 štamprlí…tu horní ještě nemám stanovenou 🙂
Když ono taky strašně záleží na kvalitě toho, co člověk pije. Tuhle jsem byl na ochutnávce vína u známých Prušánkách. Ochutnávat bylo co – nevím, kolik toho celkem bylo, ale bylo toho HODNĚ. Měl jsem opravdu strach, že to dopadne blbě a že ji budu mít jak „z praku“ a představa, jak se druhý den dostanu autem domů, mi připadala být úplně mimo realitu. Hlavně jsem měl strach z kocoviny – tu přímo nesnáším a vždy se mi vybaví krabicové víno (vinaři prominou). Ráno? docela dobré, hororové vize se nenaplnily. Tak jsem si udělal delší pěší výlet po nádherném kraji plném vinic a k večeru si dovolil sednout do auta, protože jsem nabyl přesvědčení, že „zbytkáč“ už tam nebude. Dojel jsem v pohodě a nestavěli mě (naštěstí?), ale myslím, že i tak by to asi už bylo OK.
Karle, pivo dobrý, ale ta voda – proč po štamprlích?! 😀
Jak to je v té písničce, že vodu pijou žáby? 🙂
Fajn. Padesát Vám už bylo. …
Byl jste též v Rusku a viděl jste Lenina?
_____________
Ovládejte se.
Teď zrovna jste plácl nesmysl. Vysvětlete to….kde je nějaká spojitost s Ruskem (Vaším oblíbeným místem) vaším kamarádem Leninem a 50tým rokem?
Že byyyyy – NIKDE??? 😀
Jen dodatek – to se říkávalo za našich mladých let: padesát ti není, v Rusku jsi nebyl, Lenina jsi neviděl – tak mlč. Takže tím možná chtěl básník spoludiskutujícímu říct, že má mlčet…
To je písnička Beskyde beskyde… 😀
😀 😀 protože potom se i z vody dá opít! 😀
Beskyde, beskyde – to je diskriminační píseň.
Všimněte si, že se tam dvakrát zpívá o černým, a ani jednou o bílým… 😀
A což teprve píseň „Černá vlna na bílém beránku – aj kady sa tůláš, aj kady sa tůláš, černooký Janku…“
Co je ovšem totálně průšvihové dílo, je „Zápisník zmizelého“ od Leoše Janáčka, kde je líčen milostný příběh „gádža“ a rómky. Úchvatná hudba, nádherný text, závěr vhání slzy do očí… Jenže co je to platné… Jsem rád že to dnes zná tak málo lidí a že toto neskutečně krásné dílo zůstává mimo pozornost aktivistů… On ale „Toníček Dvořáků“ se svými „Cigánskými melodiemi“ (kam patří mimo jiné slzotvorná píseň „Když mě stará matka“) má taky dnes zaděláno…
Těch diskriminačních věcí je spousta. Např.
http://www.tedeum.cz/2018/04/13/predstavitele-nemecke-cirkve-vydesila-socha-panny-marie-nechteji-s-ni-mit-nic-spolecneho/
Hm. bouře ve sklenici vody. Černá Panna Maria šlape v Africe na CELÝ SVĚT a vůbec nikomu to nevadilo a nevadí. https://hajny.blog.respekt.cz/nad-mraky/
_____________________
Nedělejte problémy tam, kde nejsou.
Jo – a pak ještě nesmíme zapomenout na šachy !!!! Přebarvit !! Případné vítězství bílého nelze politicky korektně odůvodnit! No jo, ale jaké barvy zvolit? Červená a žlutá je taky špatně… Ach jo…
Ale zpívat bílooký Janku, nebo bílooký bača, jak ovečky zatáčá….to zní hloupě 😀 Hnědá je taky dikriminační, možná modrá nebo zelená….ale to bude taky za chvíli diskriminační. 😀
Zelenou néééééé! To se ozvou lidi kolem Stropnického mladšího! Modrou má zase ODS, oranžády taky nepřicházejí v úvahu, růžová a fialová…. ehm…. Navrhuji zrušit barvy!
😀 😀 😀
Když už jsme u toho létání (jak R.Rejška stále provokuje), je právě létání VELICE užitečný způsob, jak se odpoutat od FANTAZIÍ a učit se být PRAVDIVÝ (+ se ovládat). Na rozdíl od alkoholu, není létáni omezeno věkem.
(Pro klid duše R.Rejška: ukončil jsem členství v aeroklubu kvůli takové „banalitě“, že nejvyšší RADA považuje svezení dítěte za ekvivalent „opití alkoholem“. Nesouhlasím s tím a NAOPAK si myslím, že KAŽDÝ člověk by se měl UČIT ovládat. Jednak proto, že a) NIKDO učený „z nebe nespadl“ a b) NIKDO se to nenaučí hned. Není to o věku, spíše o přesnosti (pravdivosti) a o CITLIVÉM přístupu.)
____________________
https://hajny.blog.respekt.cz/uzitecna-vec/
Nafoukanost a pýcha z vašeho blogu jen číší, stejně jako z vašich zdejších poznámek, takže nemám niternou potřebu tam chodit – vaše hulvátství vůči právoplatně vysvěcenému knězi a potažmo předchozímu kardinálovi nemusím číst víckrát. Na to vaše nabubřelé létání bez racionálního cíle jsem zabrousil jedině proto, že vy mi tady pořád vštěpujete, jak jsou varhaníci pro slavení liturgie zbyteční, aniž byste se třeba trochu zamyslel nad tím, proč se v katolických kostelích stavěly tyto nástroje už od 14. století a proč jim ve Vatikánu stálo za to sepsat na téma „liturgická hudba“ již více spisů a směrnic. Ale to nic, to stejně v životě nejste schopen pochopit.
Že ptáci létají v jiné letové rovině než letadla 😀 … No a? O to přeci vůbec nejde. Jde o to, že když ze vzdušného prostoru zmizí ptáci (abyste to ve své pýše pochopil – když vyhynou), bude to pro planetu mnohem více fatální, než když z oblohy zmizí řvoucí stroje, na jejichž existenci staví pyšní jedinci způsob, jak se učit být PRAVDIVÝ (tak to je fór týdne – snad jen, když řešíte dilema, zda po vysazení motoru to posadit do kukuřice nebo na silnici, kde sice momentálně nic nejede, ale v těsné blízkosti jsou stromy).
Co mi je do Lenina? Byl jste vy v Třebechovicích pod CHORÉBEM a viděl dům, kde vznikl zdejší Betlém? Byl jste v Hlásné Lhotě a viděl fascinující (byť zchátralou) kapli Sv. Andělů Strážných? Pro získání POKORY nepotřebuji létat a cestovat po tramtáriích, byť i tam znají JK.
Proč ve své pýše odkazujete pouze na svůj blog, když jistě existuje mnoho jiných duchovně zaměřených blogů s mnohem hodnotnějšími a zajímavějšími texty? Už jen to vás celkem výstižně charakterizuje, stejně tak způsob, jakým mě nabádáte, abych se ovládal. Až tady uvedete odkaz na jiný duchovně zaměřený blog než pouze na ten váš, tak vás MOŽNÁ začnu brát trochu více vážně.
A co se týče alkoholu – pokud jste totální abstinent, je to váš problém. Pak se ale tak otevřeně zoufale nepřiznávejte k tomu, že vůbec nechápete, jak jsou zdejší příspěvky týkající se těchto tekutin míněné. Vždyť i ono to mešní víno je mírně alkoholické. Chcete brát za slovo a za každou cenu být v opozici, v tom je celá věc. S vaší pýchou se prostě racionálně diskutovat nedá.
Radku, nic ve zlém – ale na tom, že se s pýchou lesního muže diskutovat nedá, a tudíž nemá cenu na jeho bláboly reagovat, se Vám tady snažíme vysvětlit už hodně dlouho.😉
Já vím – mně v podstatě dokážou vytočit víceméně pouze tři věci – pýcha, blbost a arogance. A když se to všechno spojí v jeden celek, tak se opravdu neumím ovládat (neumím nereagovat). 🙁 Bohužel… Tohle umí bezvadně můj mladší syn, asi k němu budu chodit na kurzy… 🙂
Pardon – pravopisná chyba (chtěl jsem začít 3. pádem a už jsem to pak neopravil) – má být „mě“…
Pak je ještě problém, že ony to vždy úplné bláboly nejsou (snažme se být objektivní – slovo „spravedlivý“ záměrně nechci použít, aby zase nebylo kýmsi zneužito poměrně velké množství použitelných, ale význam zásadně měnících homonym). Ale za absolutně nešťastnou považuji formu podání.
Radku, považujete-li mnou vyslovená slova směrem ke knězi V.Kelnarovi: „Vy jste služebníkem Krista, ne Kristus služebníkem Vaším.“ za projev hulvátství, tak se mýlíte. Tato byla nejvyšším možným projevem LÁSKY v dané chvíli a v dané situaci.
jak se ukazuje, on nebyl zdaleka jediný, koho to naštvalo a komu bylo na místě tuto PRAVDU adresovat. 🙂
_______________________
Tip: Snažte se tuto PRAVDU rozumem zpracovat. To vám umožní se nad situaci povznést a následně všem – včetně sám sebe ODPUSTIT. (Odpustit proto, že se tím nebudete už trápit. Bůh má lidi RÁD. To je UZDRAVUJÍCÍ realita.)
V tom je právě zakopaný pes! Problém není v OBSAHU, ale ve ZPŮSOBU jeho podání. I študentíkovi můžete sdělit skutečnost, že nic neumí, mnoha způsoby. Na českobudějovické konzervatoři působila vzácná pedagožka, která před několika lety podlehla rakovině. Ač to byla „stará škola“, s mládeží to uměla. S milým úsměvem dokázala dát lajdákovi kouli a její laskavá slova způsobila, že on jí ještě poděkoval. Pak jsou tací, kteří to sice myslí dobře, ale jakkoliv se třeba snaží, tak způsob jejich podání skutečnosti urazí a naštve… No, a pak znám několik lidí, kteří člověka naštvou už jen způsobem, jakým pozdraví…
Když moje příbuzná paní Dr. Svatošová rozjela síť hospiců v České Republice, dostala od tehdejšího ředitele České katolické charity „na hodinu“ výpověď ve které stálo: „pro neplnění svých povinností“. Na to reagovala slovy: „Petře, no to snad nemyslíš vážně! Vždyť za poslední 2 roky jsem neměla ani dovolenou,“ Ředitel ČKCH na to řekl: „CO JSEM NAPSAL, NAPSAL JSEM.“ …
______________________
Čistě technicky:
Podstatou postoje JK bylo RESPEKTOVAT DUŠI člověka. Netvrdím, že jste se Vy i „otec Kelnar“ ztotožnili s vysloveným. Nicméně forma byla (byť to bylo neplánované a spontánně to přišlo samo) PŘESNĚ taková, aby ji adresát (Vy i on) ROZUMĚL.
…
V tom spočívá naše nedokonalost – nevidíme do duše druhého. A protože nám tato schopnost chybí, jsme nuceni se vyjadřovat verbálně, mimikou, posunky, intonací hlasu. Další důkaz skutečnosti, že se JK nejsme schopni vyrovnat. Třeba jak je možné, že věděl, co (nevěřící) Tomáš řekl, když u toho přímo nebyl (však o tom bylo nedávno ve Čtení – či Evangeliu, už si přesně nepamatuji)…
Že nejsme dokonalí je DOBŘE.
P.Jiří Reinsberg to vystihl slovy: „Spravedlnost je v pekle. V NEBI, je milosrdenství.“
_______
Byl to svatý člověk.
Početí je věc jedna. To že ho žena dítě donosí a porodí věc druhá. „Panna Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.“ …
____________
Čistě technicky: než NAFOUKANOST a oslava svojí „výjimečnosti“ je POKORA a „tichost“ MNOHEM užitečnější. Ve vší úctě, Pán Bůh dobře věděl, proč si za matku svého syna, vybral Pannu Marii.
… viz můj předchozí příspěvek. Vy jste TICHÝ a POKORNÝ, až to práská dveřmi 😀 ! Co dalšího nám doporučíte k četbě ze SVÉHO blogu?
Radku, vem to z té pozitivní stránky. 🙂 Lesa pán je vlastně šťastný člověk. Jak řekl francouzský spisovatel Gustave Flaubert , blbci žijí veseleji, neboť vždy mají více důvodů k smíchu než lidé moudří a přemýšliví. 😉
😀 doporučuji: To myslíš, že se nemodlí a Přehřátý vzduch….a Nad věcí 😀
Vám by se mohlo líbit třeba: „Moudrost stáří“ a „Dušičky“. …
https://hajny.blog.respekt.cz/?author-page=5
_______________
Přeji pěkný den.
Vraťme se k betlémům. Každoročně bývá velmi pěkná a zajímavá výstava betlémů v kostele Panny Marie Ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Nerudově ulici na Malé Straně. Naprostou kuriozitou je pak velmi početná sbírka betlémů P. Jiřího Hájka ze Stříbra, kterou až dosud každoročně instaloval v bočních lodích děkanského kostela ve Stříbře. Je na to ale sám a už se nechal slyšet, že toho možná bude muset nechat, takže kdo to chce vidět, neváhejte, stojí to za vidění -doufám, že to letos – i vzhledem k časovým posunům 🙂 opět bude. Těch časových kolizí a posunů je letos nějak moc. Posun ze zimního na letní čas mi taky tak nějak zatím nesedí. Pořád se vedou řeči o tom, že je to nesmysl, a stále to ne a ne zrušit…
Souhlasím. A „k dobru“ dávám příběh „Vánoce“:
http://hajny.webpark.cz/old/cz/poke.html
38+0 je fyziologickej termín (teda cokoli mezi 38+0 a 42+0). Dva tejdny nehrajou roli…