Svatoblažejské požehnání letos bylo naposledy bez příbalového letáku

Každoročně touto dobou čelí lidé, a to bez ohledu na vyznání, náporu chřipkové epidemie. Výhoda, kterou měli doposud pokřtění v podobě svatoblažejského požehnání, však v posledních letech ztrácí na účinnosti. Na základě petice, která s bezmála 28 tisíci podpisy věřících požaduje posunutí tradičního požehnání před chřipkovou sezónu, se Česká biskupská konference rozhodla prošetřit nižší účinky požehnání a zjistila, že působnost žehnacího úkonu v tuzemsku omezuje zejména lehkomyslné chování věřících.

Chození po venku bez čepice a rukavic, zima od noh nebo kontakt s nakaženým. Takové jsou příčiny chřipky, která se každoročně útočí na naše rodiny. Věřící, kteří se doposud těšili z toho, že mohou být začátkem února svého trápení rázem zbaveni, však budou muset tyto své návyky změnit. „Řada pokřtěných si myslí, že je svatoblažejské požehnání automaticky zbaví potíží s nachlazením. Takoví lidé si pak počínají lehkomyslně, nechrání své zdraví a když onemocní, ještě to svedou na kněze, který podle nich požehnání udělil nesprávně,“ vysvětlil generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl. Kromě zmíněné petice donutilo konferenci biskupů k rozsáhlému šetření také opakované napomenutí České obchodní inspekce. „Hromadily se u ní stížnosti lidí, podle kterých svatoblažejské požehnání nesplňuje podmínky deklarované jakosti služby, zejména potom zdravotní nezávadnost,“ dodává rozmrzele.
Svatoblažejské požehnání, které kněží podle tradice udělují se dvěma zkříženými svícemi, se proto podle nové pastorační instrukce rozšíří o příbalové letáky, které lidem kromě účinků svátostiny objasní také požadovanou životosprávou, jež jeho trvanlivost podmiňuje. „Podívat se na zoubek konzumentům požehnání nás přiměli hygienici a epidemiologové, se kterými jsme konzultovali případné přesunutí termínu požehnání před rozšíření chřipkové epidemie. Za této situace však o něm nemůže být řeč. Odborníci nás navíc přesvědčili, že tento posun by měl pouze minimální vliv na nemocnost. Po 3.únoru už chřipky opadají a navíc má značný pastorační potenciál, když lidé v této době pocítí úlevu a třeba si ji spojí s požehnáním,“ podotýká Přibyl.
Příbalové letáky, o jejichž tisk a distribuci se postará Unie výrobců a distributorů léčiv, budou mít podobu oblíbených primičních obrázků. Nepatrně se změní také formule požehnání, jejíž nová verze bude znít „Všemohoucí Bůh ať vás chrání ode všeho zlého a na přímluvu svatého Blažeje ať vás provází svým požehnáním a posiluje vás, abyste mohli ve zdraví duše i těla naplnit své poslání a dosáhnout spásy ve společenství svatých. Svatoblažejské požehnání není léčivem dle zákona č. 378/2007 Sb., v případě obtíží proto skrze Krista, našeho Pána vyhledejte lékaře nebo se poraďte se svým lékárníkem. Amen“.

Původně se měly svatoblažejské letáčky objevit při bohoslužbách už letos, podle zjištění Tisickrate.cz ale schvalovací proces zbrzdily nemoci některých biskupů.

25 komentářů: „Svatoblažejské požehnání letos bylo naposledy bez příbalového letáku

  • 6.2.2017 (19:21)
    Permalink

    Skvělý článek – myslím, že maminkám velmi pomůže při poučování svých nezbedných ratolestí o nutnosti čepice, šály či teplých ponožek do botů v chladném počasí – a tudíž k výchově k zodpovědnosti. Dospělí už si od rodičů moc radit nedají, tak je šance, že se poučí alespoň od nezávislého Felixe Kulpy.

    Dále chci říct, že já si zase neúčinnost požehnání vysvětlovala slovy druhé půlky původní žehnací modlitby:…“zbaví bolestí v krku a VŠEHO JINÉHO ZLA“. Že tedy v jistých případch pro dotyčného nemoc nemusí být zlem, a tudíž žehnání, které nepůsobí proti nemoci, není nefunkční, ale půspbí proti tomu jinému zlu – to si každý musí pozpytovat (např pomlouvání může být tím zlem hlasivek a jazyku).

    Pak taky nevím, jestli nenastane zmatek v případě, když pod vlivem nového textu žehnací modlitby dotyčný vyhledá skrze Pána Ježíše úplně jiného doktora, než je zvyklý vyhledávat bez Pána ježíše – např. kdyby s angínou přišel k ortopedovi nebo se zapíchnutou kostí v krku k porodníkovi (i když tam mají jisté zkušenosti s vytahováním podstatně větších „předmětů“). 🙂

    Reagovat
      • 9.2.2017 (11:02)
        Permalink

        Magdo, díky! 🙂 Potěšilo.
        To víte, skvělej článek bych napsat nedokázala, ale jsme národ kritiků a dokážeme zprava-zleva zkritizovat úplně všechno – tak se asi nevymykám. V podstatě i vtipy jsou druh kritiky a reakce lidí na „jisté“ pány (např.“Sorry…“… 🙂 ) dokazuje, jak pohotově to umíme. Nevím, jestli v okolních státech to mají podobně? Ale tam taky určitě nemají takovýto skvělý web. Tyto články jsou psány dvojnásob skvěle – za prvé nás vyvedou z rovnováhy a po té rozesmějí, a za druhé jsou psány tak, že člověku to prostě nedá, aby nereagoval. A to je právě místo pro ty, kdo nejsou tak moc šikovní, ale trochu přece… 🙂

        Reagovat
  • 6.2.2017 (19:40)
    Permalink

    Možná by to bylo možno učinit sofistikovaněji.

    Po vzoru šikovných právníků, kteří pomohli již mnohokráte-tisíckráte i ve zdánlivě jasných a nezvratných záležitostech, navrhuji rozdělit svatoblažejské požehnání na dva právně nesouvisející produkty:
    1/ Tradiční svatoblažejské požehnání s hořícími svícemi a formulací „od nemocí krčních“. Tím nebude dotčena víra v zázračný účinek požehnání.
    2/ Příbalový leták s formulací navrženou v článku. Ten by ovšem byl za symbolickou cenu 0, 49 Kč. Tímto jde právně o odlišný produkt nesouvisející s prvním. Vzhledem k neexistenci mincí pod 1,- Kč by cena dle pravidel zaokrouhlování byla zaokrouhlena na 0. Cenu 0,49 by platili jen ti, kdo by použili platební kartu. Což nepředpokládám, v chrámu je použití karty nevkusné.

    Vzhledem k jediné únikové cestě z chrámu (východ přes sakristii bývá při bohoslužbách uzamčen) a podle ČSN 73 0831 „PBS-Shromažďovací prostory“ může hladová firma Červinka nutit duchovní správce, aby ministrant při svatoblažejském požehnání byl pohotově s jejich přenosným hasicím přístrojem, kdyby vzplály umělé oděvy věřících od svící.
    Požadavky firmy lze úspěšně odmítnout podle kontinuelní hasičské legislativy s poukazem, že v chrámech platí požární předpisy z dob jejich stavby. Nejvýše by mohlo za oltářem stát konopné uvnitř vysmolené vědro s vodou.
    Tato vědra firma Červinka nevyrábí kvůli malému zájmu potenciálních zákazníků.

    Tímto bude podoba svatoblažejského požehnání zachována a všem požadavkům bude učiněno zadost.

    Reagovat
  • 6.2.2017 (22:31)
    Permalink

    Roky jsem apeloval na ČBK, aby umožnili Svatoblažejské požehnání 2 x v roce, alespoň mně.

    Myslím si, že mé zásluhy na poli budování Božího království již zde na zemi, jsou nemalé a tak tato malá protislužba by byla slušnost.

    V létě trpívám hnisavou angínou a na Štědrý den se zpravidla dusívám kapří kostí.

    Reagovat
    • 6.2.2017 (23:22)
      Permalink

      Vážený Hilarie!
      Vzhledem k době mučednictví sv. biskupa Blažeje ještě před neblahými církevními rozkoly máte velkou šanci slavit jeho svátek 2x jak podle západního ritu (3.2.), tak podle ortodoxního ritu v létě, pokud dojedete do Bulharska do přímořského letoviska Svatý Vlas. Tam Vás jistě na písečných plážích angína nepostihne.
      Pouze buďte opatrný při návratu do katolických slovanských oblastí, rozhodně se na Slovensku a v Polsku vyvarujte ortodoxního jména Sv. Vlas, ne každý místní obyvatel se zkušenostmi z války by z jména sv. biskupa v ortodoxní transkripci byl nadšen.
      Kapří kost na Štědrý den v krku patří k místnímu koloritu a mnozí věřící vlažní ve víře mezi dušením a kašlem opravdicky vroucně vzývají našeho Pána, alespoň do příjezdu sanitky.

      Reagovat
    • 7.2.2017 (12:28)
      Permalink

      Není Vám hanba? Farizejsky se tady vytahovat svými zásluhami a ještě za to žádat protislužbu – no fuj!!! Kam by to takhle vedlo???? To bychom to daleko nedotáhli, kdyby si kdejaký budovatel Božího království kladl požadavky. Od toho tu máme odjakživa celníky a nevěstky, aby se jim vycházelo vstříc. :-)))))

      Reagovat
      • 7.2.2017 (14:47)
        Permalink

        Magdo, díky za to, neměl sem sílu jim to říct.

        Reagovat
      • 7.2.2017 (18:40)
        Permalink

        Ano, teď už mně hanba je.
        No dobře, jsem usvědčen a kaji se.

        To víte, jsem slabý člověk, který i když ví, že odměna v nebi je jistá, přece jen zatouží po nějaké té odměnce již na zemi.

        Reagovat
        • 8.2.2017 (9:39)
          Permalink

          Chápu. Kdo z nás, farizeů, by přece jen občas nezatoužil (po odměnce, samozřejmě).

          Reagovat
        • 8.2.2017 (12:12)
          Permalink

          Jste očividně skoro svatý člověk…pokud opravdu chcete mít jistotu v nebi, tak se na zemi nemůžete vůbec radovat a užívat si odměn, to je naprosto nepřijatelné a scestné – řekl bych až nebeberoucí.

          Reagovat
  • 7.2.2017 (10:18)
    Permalink

    Dobré, akorát jsem nepochopil, proč by tu výhodu v podobě svatoblažejského požehnání měli mít jen pokřtění.

    Reagovat
    • 7.2.2017 (11:59)
      Permalink

      Křest je první svátostí ( a zároveň závazkem), bez které nelze žádnou další přijmout. Nemůžete „čerpat výhodu“ biřmování, pokud nejste pokřtěn. Stejně tak by tedy neměly být čerpány ani další výhody. Nojono – jenže dneska chce každý výhody, nikoli však závazky. 🙁

      Reagovat
      • 8.2.2017 (10:46)
        Permalink

        Tož to jsem nevěděl, že svatoblažejské požehnání bylo povýšeno svátost. Neměli bychom vyšoupnout nepokřtěné i od popelce?

        Reagovat
        • 8.2.2017 (21:11)
          Permalink

          K tomu popelci bych tu rád uvedl zážitek emeritního jindřichohradeckého probošta Mons. Václava Habarta. A podotýkám, že to není vtip.

          Jednou se mu stalo, když na Popeleční středu rozdával ovečkám (nikoliv Ovčáčkům – pozn. J.Š.) na čelo popelec, přistoupil jeden nepokřtěný a vyplázl jazyk. Pan probošt mu taktně osvětlil, že toto není svatá hostie, alébrž posvěcený popel. Načež dotyčný nepokřtěný tomu dal korunu, když pronesl: „Já vím, pane probošte, že ty chipsy budou vo něco pozdějc. Já myslel, že se teď podává kakao!“ 😃😃😃

          Reagovat
        • 9.2.2017 (9:37)
          Permalink

          Ale já přece nepíšu, že by bylo povýšeno na svátost. Píšu o závazcích a výhodách – tedy v tomto případě o vhodě SVBL požehnání. Ale ať přemýšlím, jak přemýšlím, pořád nevím, k čemu by bylo nepokřtěnému člověku přijímání svátostin. A vůbec bych se nebránila tomu, kdyby mi to nějaký teolog vysvětlil. Ale abych pravdu řekla, za svůj život jsem se nesetkala s tím, že by nepokřtění chtěli ten popelec.

          Reagovat
        • 9.2.2017 (9:58)
          Permalink

          Já jsem se doslechl, že svatoblažejské požehnání je svátostí jen někde. A to výhradně v kostelích v Asissi, kde svíce, které se používají, mají knoty upletené z vousů sv. Františka. A ten byl tak svatý, že jde o svátost. To dá rozum.

          Málem bylo toto možné i v Dubrovníku, ale když byly přenášeny ostatky sv. Blažeje (Vlasa) z Turecka do Dubrovníka, byly jeho vousy a vlasy vytroušeny cestou.

          Reagovat
          • 9.2.2017 (11:09)
            Permalink

            Na jedné straně si říkám – když můžou být pohyblivá data některých svátků, tak proč ne pohyblivý počet svátostí. Žijeme přece v odbě, která relativizuje téměř všechno. Jen nevím, co na to katechismus? Vznikne nová kapitola „Relativní svátosti“?

            Reagovat
            • 9.2.2017 (11:26)
              Permalink

              Možná papa Francesco Buonasera zruší dosavadních 7 svátostí a zavede jedinou svátost. Mohla by se jmenovat kupříkladu SVÁTOST JAKO TAKOVÁ. 😇

              Reagovat
              • 10.2.2017 (7:58)
                Permalink

                Geniální nápad. :-))) Jaké množství tahanic by tím odpadlo! Člověk by nemusel žít v neustálém stresu zda se vyzpovídal platně či neplatně, zda nedej Bože, nepřijímal svatokrádežně. Ale co hlavně – po prohlášení papeže ohledně svátostí manželství – když prohlásil, že až polovina svátostných manželství byla vlastně uzavřena neplatně – tak to jsme s manželem upadli do tak hluboké deprese, že se z ní nemůžeme vzpamatovat. Od té chvíle pořád přemítáme, jak zjistit, zda to naše manželství je platné, či ne, zda tedy nežijeme celý život v těžkém hříchu a naše děti nejsou tudíž vlastně nemanželské. A jak tak zjišťujeme, jak to vlastně je, tak už se v tom nevyznáme vůbec. Jedni tvrdí, že manželství nelze rozvést, i kdyby měl třeba manžel manželku umlátit, druzí zase, že ve chvíli, kdy se jeden z manželů zamiluje do jiného či do jiné, tak to je přesně ten moment, kdy se pozná, že to současné manželství byla mýlka, a že je tudíž neplatné. Slovy sestřičky (J.Hlaváčové) z Básníků: a pak se v tom vyznejte. 🙁 Takže taková jediná SVÁTOST JAKO TAKOVÁ by vše vyřešila. Akorát nevím, o čem by se pak donekonečna dohadovali ultratradicionalisté s ultraliberály. 🙂 🙂 🙂

                Reagovat
                • 10.2.2017 (9:14)
                  Permalink

                  Díky za podporu 😅. Už tento svůj návrh na redukci svátostí překládám do italštiny, a posílám potrubní poštou do Svaté stolice, aby si to papa Buonasera proštudoval 😇 Věřím, že bude nadšen!

                  Mno a ti naši „ultras“ z obou stran si určitě nějaké thema k hádce najdou, neboť bez toho prostě nemůžou existovat 😃. Třeba Pannu Marii: liberálové budou dokazovat, že Maria je vlastně pouze literární fikcí evangelisty Lukáše, zatímco tradicionalisté Pannu Marii zbožští a budou tak uctívat Nejsvětější Čtveřici (Sanctissima Quadrinitas). Nechci jim radit, oni si určitě něco najdou sami 😃😃😃

                  Reagovat
                  • 10.2.2017 (10:10)
                    Permalink

                    No – hlavně, až papa ten Váš návrh ve svaté stolici najde, aby ho nespláchnul :-))) (omlouvám se za nevhodný vtip – ale prostě mě to tak napadlo).
                    S těmi ultras máte svatou pravdu – ti si téma ke konfliktům vždycky najdou – oni bez nich nemohou být. :-)))

                    Reagovat
                    • 10.2.2017 (14:39)
                      Permalink

                      Magdo, s tou platností svátosti manželství je to jednoduché: když polovina je neplatných – tak to znamená každé druhé. Takže stačí zjistit, jestli vaši nejbližší sousedi se svátostným manželstvím ho mají platné – v tom případě je to vaše neplatné – a naopak. Pokud vám vyjde, že je neplatné, dá se to dplnit, aby platné bylo. (jen nevím, co pak chudáci sousedi… 🙂 )

                • 12.2.2017 (22:18)
                  Permalink

                  Magdo, vaše trauma ( a milionů dalších párů) by vyřešila nová svátost a to Svátost Zneplatnění manželství.
                  Pokud by se svátost manželství a svátost zneplatnění uzavřely zároveň, bylo by jedno, jestli by manželství přetrvalo nebo nepřetrvalo, bylo-li uzavřeno platně či neplatně.

                  Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *