Svátek zamilovaných v kostele. Na co si dát pozor?
Svátek svatého Valentýna byl dříve spojován pouze se sférou komerce. To už ale několik let neplatí. Každý rok se totiž na zamilovanou vlnu snaží naskočit čím dál tím více katolických kostelů.
Motivací kromě pastoračního zásahu mladých lidí je také možnost si finančně polepšit. „Před lety jsme zavedli pouť ke svatému Valentýnu a velmi se to vyplácí. Mladí zamilovaní muži se na své dívky snaží udělat dojem, a tak na nějakou tu korunu nehledí,“ usmívá se rektor kostela svatého Michala v Brně Roman Kubín. „Výtěžek ze sbírky 14. února nám pokryje výdaje farnosti na celý rok,“ potvrzuje otec Švojčík z Příbora, pod kterého spadá i filiální kostel zasvěcený oblíbenému mučedníku.
Ačkoli bude valentýnských bohoslužeb letos opravdu požehnaně, je důležité, aby si věřící ověřili, zda chrám, ve kterém se duchovní akce pořádá, je svatému Valentýnu zasvěcen nebo v něm mají alespoň drobný ostatek.
„Před dvaceti lety jsme s manželem těsně před svatbou navštívili valentýnskou bohoslužbu v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Dostali jsme i požehnání, ale přesto jsem po deseti letech manželství měla pocit, že náš vztah není jako dřív. Vášeň trochu vyprchala a zdálo se mi, že už jen jedeme v zaběhnutých kolejích. Zamilování vystřídal stereotyp. Začala jsem proto pátrat po příčinách našich problémů a zjistila jsem, že katedrála Božského Spasitele nemá se svatým Valentýnem nic společného. Pro opravdový duchovní účinek je to ovšem důležité,“ vypráví Božena Štenclová z Poruby. „Tehdy v Ostravě jsem dal do sbírky pětistovku, ale úplně zbytečně. Naštěstí se do toho manželka vložila a minulý rok jsme všechno napravili,“ usmívá se Boženin muž Oldřich a láskyplně ji hladí po vlasech. „Loni v únoru jela máma s tátou na pouť do Chabičova a od té doby se to nedá vydržet. Jsou trapní,“ potvrzuje slova paní Boženy její patnáctiletá dcera Dana.
Věřícím se doporučuje, aby si kromě skutečného stavu zasvěcení kostela raději zjistili i další podrobnosti. Svou nepříjemnou zkušenost přináší mladý Pavel z Brna: „Chodíme s kamarádem Honzou každou neděli na večerní ke svatému Michalovi. Minulý rok tam probíhala bohoslužba pro zamilované a nás nechtěli pustit, protože prý nemáme odpovídající doprovod.“
Farnosti již nyní spekulují, zda by se nedaly kostely zasvětit také Zelenému čtvrtku či svatému Halloweenu. Máme se na co těšit.
Vážení a milí přátelé, věřte mi, prosím pěkně bych řekl, že následující řádky se mi nepíší nikterak lehce, neboť nerad působím komukoliv zármutek a zklamání, Nicméně klasik nade vše uznávaný – sám veliký Apoštol národů sv. Šavel vulgo Pavel z Marsu (nebo Tarsu???) – praví: „Veritas liberavit vos.“ (Pravda vás osvobodí). Aneb do kyselého jablíčka dlužno kousnout.
Tak tedy k věci: Bohužel nenajdete kostel, kde by se nacházely pravé ostatky sv. Valentýna!!! Práte se, jak je to možné? Inu, zkrátka a dobře, protože sv. Valentýn neexistoval! A je nanejvýš logické, že neexistoval-li někdo, nemohl po po sobě zanechat ostatky. Tedy tzv. „ostatky“ sv. Valentýna jestiť podvrh, čili falsum.
Ptáte se dále: A jak jsi na to, ty chytrej, přišel? Inu, zkrátka a dobře, protože nejsu zase až tak chytrej, opírám se o poznatky vědeckého výzkumu předního světového odborníka přes ostatky svatých. Tímto odborníkem jestiť vedoucí Katedry ostatků, zůstatků, nedostatků a jiných pozůstatků (dále jen KOZNAJP) světově proslulé a uznávané Právnické fakulty neméně světově proslulé a uznávané Západočeské univerzity v Plzni prof. JUDr. et ThLic. Valentin Dobrotivý, ThD., PhD., JCD.
Položil jsem mu několik otázek, na které mi prof. Dobrotivý (dále jen VD) poskytl obsáhlé a zcela vyčerpávající odpovědi:
JŠ: Pane profesore, jak dlouho se zabýváte zkoumáním ostatků sv. Valentýna?
VD: Moje KOZNAJP pod mým pevným vedením toto zkoumá tak dlouho, že se to nedá ani spočítat.
JŠ: Aha, a kdy vlastně žil sv. Valentýn?
VD: Nežil.
JŠ: Chcete tím naznačit, že neexistoval?
VD: Ano.
JŠ: Máte na to nezpochybnitelné a nezvratné důkazy?
VD: Ne.
JŠ: O co se tedy opíráte?
VD: JÁ jsem řekl.
Na tomto místě prof. Valentin Dobrotivý svůj rozhovor ukončil, neboť poslední věta nenechává nikoho na pochybách. Již od dob středoškolského profesora latiny a němčiny Lejsala z Reálného gymnázia v Přívlakách se totiž jeho slavný výrok „Ich habe gesagt!“ (já jsem řekl) považuje za konečný, nezvratný a nezpochybnitelný důkaz. Natož když stejný výrok použil profesor univerzitní, a ještě k tomu ze Západočeské univerzity, že.
Závěrem můj osobní názor: I když sv. Valentýn neexistoval, nevěšte hlavu! Tradice je to krásná, a jak se praví v knize Genesis: Milujte se a množte se! ❤❤❤. Tož jako vám všem ze srdce přeju krásného Valentýna… no a pan profesor Valentin Dobrotivý ať si se svými vědeckými názory jaksi trhne nohou!? My si svátek sv. Valentýna vzít nedáme! Tisíckráte nedáme! Amen. ?
Jak článek, tak Váš příspěvek jsou supééér 🙂 .
Výše uvedený slavný výrok profesora Lejsala jestit náležitě zdokumentován – například zde:
https://youtu.be/HS3fCluyGMs
Vážený pane Špačku,
proč vnášíte zmatek mezi nás obyčejné lidi. Kněží nám tvrdí, že Bůh existuje a přitom ho nikdo neviděl a Vy tvrdíte, že sv. Valentýn neexistuje a přitom má ostatky v mnoha chrámech. Navštívil jsem polské město Chelmno a tam mají také ostatky sv. Valentýna a dokonce město má přídomek MIASTO ZAKOCHANYCH ( město zamilovaných). Doporučuji Vám příště se rozhlédnout i po odbornících ze světa a nevěřit jenom těm našim.
Achjooo… Járo Cimrmane, ty to vidíš! ?
Nechápu proč vyhodili dva pány?? Vždyť to je jasná diskriminace! Cožpak nemohou být dva kamarádi zamilovaní? Opravdu…píšu na Brněnské arcibiskupství.
Tak třeba to u sv. Michala ještě nevědí. To víte, Brno není Praha, tak je jim to putna…..a vůbec netuší, že je taky Putna……
Už to vědí…
Tak už snad letos k žádnému nedorozumění nedojde.
Dobrá zpráva pro ty, kteří mají z tohoto článku stres!! :
Ráda bych je uklidnila, že stejně dobře jako sv Valentých (ne existující) funguje pro trvanlivost manželského vztahu i sv Martin. Zdálo by se, že s partnerskou láskou nemá nic společného, ale opak je pravdou!
Já chci dosvědčit konkrétní půspbení: s manželem letos oslavíme…no moc roků od svatby( pro zvědavé se tomu říká perlová svatba), která se uskutečnila v kostele zasvěceném právě sv. Martinovi, a ke všemu to bylo v květnu! I po tak dlouhé době se žádný z nás nechystá odstěhovat, a modřiny, které občas mívám nejsou z domácího násilí 🙂 ! Pro účinnou přímluvu sv .Martina se ovšem nesmí zapomínak každoročně 11.11. připravit zmíněné menu. Působení sv. Martina bych mohla selským rozumem vysvětlit jednoduše: Sv. Martin – husa – svatomartinská husa – husa,knedlík,zelí – láska prochází žaliudkem…(vědecké důvody a příčiny ať vyzkoumá tisickrate.cz nebo otec j. Špaček.)
Lído, k Vašemu svědectví se mohu připojit. Jen z mé zkušenosti mohu ještě doplnit svatoštěpánskou pečeni, svatovavřinecké víno, božihodové koláčky, svatoanenská ořechovka, svatokateřinská zabijačka – no prostě čím víc svatých tímto způsobem zapojíme, tím je manželství pevnější a nerozlučitelnější. I naše dcera, která se letos chystá vstoupit do stavu manželského pronesla nedávno památnou větu: „ti chlapi jsou všichni stejní, jak nemají kus žvancu, tak jsou nervní.“ Však ony to naše babičky, prababičky a před tím všechny praprapra móóóc dobře věděly. 🙂
No hurá – já věděla, že se najde! 🙂 Říkala jsem si, že by to chtělo nějakého svatého se svátkem někdy v létě,aby to bylo symetricky rozložené a zajištěné. Tak nám to pěkně vychází – únor, srpen, listopad – Valentin, Vavřinec, Martin. My ženské víme, že je potřeba pro svou lásku udělat něco (teda uvařit 🙂 )aspoň třikrát do roka! 😉
Ti ostatní svatí – zase to nesmíme moc přehánět – můžou být jako náhradníci, kdybychom nestíhaly daná data.
Anebo v případě hrozící manželské krize.
V tomto případě jestiť selský rozum a vědecké příčiny v dokonalé shodě. Uvedla jste totiž logickou řadu implikací, a tak jste se dostala až k postulátu, že láska prochází žaludkem. Nu a jak známo, logika je první částí klasické aristotelovsko-tomistické filozofie. A jak opět známo, „philosophia ancilla theologiae esto“ (filozofie je služkou teologie). A dostali jsme se tam, kam jsme se dostat chtěli.? Tož tolik na vysvětlenou.
Proč ten řetězec tak natahujete? Nestačilo by: husa – pusa (- Špaček)?
Valentin jisto jistě existoval. V Drahotuších na bočním oltáři máme jeho obraz malovaný podle jeho skutečné fotografie a každý rok se zde putovalo v slavných procesích, což letos obnovilo naše děkanátní centrum pro rodinu se stejnou vírou v jeho existenci a v neposlední řadě to dokazuje i kázání pana faráře, který mj. řekl, že sv. Valentin tajně oddával.
Asi na vás všechny leze jaro: Svatý Valentýnek – JARA tatínek!
Svatý Valentin funguje nejen pro již zamilované, ale zvláštní moc má i při výběru partnera.
Prokáži to na tomto příkladu.
Naše rodinná přítelkyně, inžinýrka … disponovala neodkecatelným povoláním do manželství. Avšak, jak se často stává, pořád né a né narazit (na) toho pravého (dokonce ani na levého).
Užila již všech pomůcek zavedených za tímto účelem, jako jsou: Orkův letní tábor, diecézní setkání mládeže, katolická seznamka, farní plesy, chmelová brigáda, členství v chrámovém sboru mladých, roční pobyt v evangelizační škole, Erasmus, přímluvy ke sv. Antonínovi i pěší pouť do italské Padovy ke hrobu zmíněného světce.
Čas běžel, nic.
Pak v jednom obchodě spatřila bronzovou sošku sv. Valentýna. Zakoupila ji.
Následně se zúčastnila mezinárodního setkání „On je živý“ ve slovenské Nitře.
S výkřikem – tady se nemůže nic fatálního stát a s vírou, že náhoda neexistuje i vírou v kinetickou energii , hodila sošku obloučkem přes záda (ne nepodobné vrhání svatební kytice nevěstou) do shluku účastníků při chválách.
Ozval se výkřik, rozbitá hlava, … a byl to ten pravý.
Dnes mají, díky zásahu sv. Valentýna, dvojčátka a spokojené manželství.
No, nechci být nezdvořák, ale taková soška může s hlavou udělat divy. Tím pádem si myslím, že dotyčný uhozený člověk utrpěl nějaké poranění mozku, a při omlouvání slečny inženýrky mu ruplo v bedně a vznikla nějaká jiskra. Samozřejmě to tak být nemuselo, to já jen nabízím další možnost. Ovšem jim bezezbytku přeju spokojené manželství, a i kdyby má domněnka byla pravdivá, tak to nemění nic na zásahu sv.Valentýna.
Máte pravdu, pane kolego,
vybavuji si, že mi přátelé onoho muže tvrdili, že od okamžiku seznámení (tedy od okamžiku zázračného zapůsobení sv. Valentýna) onen muž doslova změnil povahu. Z dřívější bujné, výbušné, nezvladatelné na mírnou, laskavou. A to trvá dodnes.
Ještě mě napadá, že jsem měl říci důležitou radu pro dívky, které by chtěly využít metodu Valentýnské sošky. V případě, že by chtěly hledat hocha z farnosti a za tím účelem hodit sošku z kůru, neměla by tato vážit víc než 10 dg.
Ovšem je taky nutno říci, že i pokud mu soška způsobila změnu, tak jenom k lepšímu. Takže holky, nebojte se a každou neděli z chóry házejte sošky po ogaroch, pokud z toho nebude svatba, tak aspoň se rozveselíte 🙂 Lído, Magdo…čekám že po neděli sdělíte jaké to bylo.
Karle, to jsem sama zvědavá – aspoň se ukáže, kdo z mladých děvčat u nás čte tisickrate.cz. Ale holky to budou mít složité – kluci se buď schovávají pod kůrem (tam by doletěla jedině soška ve tveru bumerangu – ale ta by se pak zase vrátila na kůr.. 🙂 …to by byl masakr!) , anebo jsou u oltáře – to by taky pěkně hvízdalo!
Doufám teda, žes to nemyslel tak, že bych měla házet soškou já – já to za prve už nemám zapotřebí (změnu partnera neplnáuji, protože nikdo lepší by se nenašel), za druhé bych z kůru na manžela dopředu nedohodila (házení mi ve škole nikdy nešlo), za třetí praštěný už je dost. 🙂
No dobře dobře, tak nějaké holčině tu sošku dejte ať hodí, a uvidíme co z toho bude 🙂 Cítím s tebou, pokud je manžel praštěný… třeba ho některá dřív hodila soškou, ale on ji odmítl. Ale věřím, že je praštěný dobře…jakože v dobrém slova smyslu.
Tak jestli sv. Valentin žil nebo ne, se podíváme do moudré knihy Rok se svatými: a ejhle – 14. únor – Valentin z Terni, biskup, narozen ve 3. století, patron mládeže, cestujících, včelařů, za dobrý sňatek. Je vzýván proti moru. Spravoval diecézi v Terni a kolem r. 268 vytrpěl mučednickou smrt pro víru. Jeho úcta se dostala už ve 4. století do Říma. Možná, že ve Valentinově bazilice na Via Flaminia byly dočasně uchovávány jeho ostatky… je však pravděpodobné, že byl zaměňován s jinými nositeli tohoto jména.
Proto bych doporučovala obracet se na všechny sv. Valentýny, aby bylo zajištěno vyslyšení modliteb. když k tomu přidáte skvělý žvanec, víno, kytky a vyznání lásky, musí to zabrat.
Přátele, vůbec se mi nelíbí „legrace“ ze „svatých věcí“. VŮBEC. Konkrétně: když nacisté obsadili Prahu (někdy v roce 1939) – dle pamětníků „nacističtí výrostci“ hráli FOTBAL s lebkami mrtvých, které „vybrali“ na hřbitově kdesi na kraji Prahy.
Ostatkové „adorace“ a pochody „svatováclavských lebek“ nejsou nic jiného, než pokračování „praxe“. Ať je už tento server „satirický“ nebo ne, ZEMŘELÍ mají mít svůj KLID (!) a ne s jejich kostmi hrát „fotbal“. Ať již slovní, nebo doslova (jako tehdy ti „výrostci“).
Nešiřte NEPRAVDY a nedělejte si legraci z vážných věcí.
Děkuji a přeji PĚKNÝ den. M.
To, že se Vám nelíbí je asi tak jediná věc, kterou můžete dělat pane Hajný… 🙂
„Vy jste služebníkem Krista, ne Kristus služebníkem vaším!“
A můžete mi „pivo z piva“ prozradit, PROČ po těchto mnou vyslovených slovech „agent“ Vladimír Kelnar (Kellnar) zčervenal ???
PRAVDA láme ledy. A né, že ne 🙂 🙂 🙂
…
Ano, to je pravda. Asi jste prorok…jesi Kellnar zčervenal.
Jakkoli nevím o tom, že jsem „prorok“ 🙂 , pravdou je, že V.K. zčervenal.
…
Pravda to možná je. Ale je otázkou proč.
Já to neumím vysvětlit jinak, než že se jednalo o „FYZIOLOGICKÝ PROJEV“ jeho duše. http://hajny.webpark.cz/kelnar.html